Vyhrály u něj umělé stěny

Vyhrály u něj umělé stěny
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 16 / 02 / 2013

Ve známé písničce varuje Ivan Mládek horolezce před výstupem na špičaté skály, aby následný pád neukončil jejich život. Něčeho podobného se Michal Rožek, sportovní lezec, jak se správně tato sportovní disciplína nazývá, obávat nemusí. Tedy pokud si bude dávat pozor a neudělá chybu, která by znamenala pád z výšky. I když ne ze skály, protože sportovní lezci na závodech většinou své výkony předvádí na umělých lezeckých stěnách. „Lezení po skalách mám rád, začínal jsem na nich, ale pochopil jsem, že kombinovat skály a umělé stěny je časově hodně náročné i vzhledem k rodině. Proto jsem dal přednost tréninku na umělých stěnách,“ říká jeden z nejlepších českých sportovních lezců Michal Rožek z horolezeckého oddílu Sokol Uherský Brod.
Skály ho doslova uchvátily
„Někdy ke konci čtvrťáku mě na střední škole jeden ze spolužáků doslova vytáhl na Osvětimanské skály. Prý ať si to jdu vyzkoušet. Nechtělo se mně mu říkat ne, tak jsem tedy vyrazil. Do té doby jsem sportoval spíš rekreačně. Nic jsem si ale od výletu na skály nesliboval. Jenomže ono ouha. Pohyb na nich se mi začal líbit,“ popisuje Michal, jak k lezení na skály přišel. Následující rok 1998 už začal po skalách lézt stabilně, pouze v teniskách a bez lana. „No a za další rok už jsem trénoval systematicky. Hrozně moc mě to bavilo a už s tím v podstatě nešlo přestat. Ze začátku jsem trénoval téměř bezhlavě několik hodin týdně, protože co nemáte natrénováno, to se vám může stát osudným. Lezení vám nedá nic zadarmo,“ doplňuje. V současné době už má Michal vypracovaný systém tréninků, ve kterém mu stačí trénovat sedm až osm hodin týdně. „Pokud se tomu člověk chce věnovat závodně jako já, jsou umělé stěny nezbytně nutné.“
Michala před dvěma lety z lezení nevyřadila chyba, ale operace levého ramena. „Naštěstí se operace u doktora Karpelese povedla, jenomže následná rehabilitace zapříčinila, že jsem musel pod skalpel ještě jednou. Pak jsem se snažil dohnat lezecké manko a najednou jsem se v loňském roce opět po dvou letech nominoval do reprezentace. Na jednu stranu to bylo velké překvapení, ale na druhé jsem měl dobré výsledky jak na domácích závodech, tak i českém lezeckém poháru,“ vypráví o cestě do repre a na lezecké mistrovství světa.
Nejraději by zapomněl
To se v loňském roce konalo v Paříži. Jenomže čím víc se Michal těšil, tím to bylo horší. „Asi jsem se přemotivoval. Paříž jsem prostě nezvládl. Už při rozlézání jsem si říkal, že to nejsem vůbec já. Jako bych měl na sobě pytel s bramborami. Cesty tam byly opravdu těžké už od prvních chytů, takže kvalifikací prošli jenom ti nejlepší. Pro mě to byla na jednu stranu špatná zkušenost, ale i chybami se člověk učí,“ je i dnes ze svého pařížského vystoupení mírně zklamaný. Ve Francii celkově skončil na 81. místě. Co se nepovedlo v cizině, povedlo se doma. Tady se mu podařilo po dvou letech vyhrát domácí závod Slovácké oupn v Uh. Brodě. Na nominačních závodech v Lomnici nad Popelkou skončil třetí, v závodě Českého poháru ve Zlíně druhý, v Praze na obtížnost třetí. Na českém šampionátu v Brně skočil na 5. místě a celkově mu v Českém poháru patřilo druhé místo.

Michal Rožek
sportovní lezení
největší úspěchy 2012
účastník MS ve Francii
1. místo Slovácké OUPN, 2. místo celkem v Českém poháru

Sportovní lezení vs. Yeti
Mladoboleslavský Yeti je doslova sportovec tělem i duší. Hlavní roli u něj hraje velikost, síla motoru i přesnost dílenského zpracování. Se sportovními horolezci si proto může doslova podat ruce. Svým dostatečně velikým úložným prostorem nabídne vysoký komfort také pro složení a převoz veškerého sportovního vybavení. Proto by každému horolezci tento vůz stoprocentně vyhovoval a byl pro něj jako ušitý na míru. 

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace