Zdeněk Botek: Konečně táhneme za jeden provaz

Zdeněk Botek: Konečně táhneme za jeden provaz
Uherské Hradiště Sport 19 / 11 / 2011

Mládežnické týmy Slovácka mají nejlepší výsledky v historii. Vychovávají ale i výrazné talenty

Fotbalový podzim se pomalu, ale jistě blíží ke svému závěru. Uplynulý víkend byl závěrečným podzimním kolem pro mládežnické soutěže šestnáctiletých a sedmnáctiletých. Devatenáctiletí mají před sebou ještě dvě utkání. Přesto je pomalu čas bilancovat uplynulé období. A bilance může být skutečně pozitivní. Všechny jmenované celky jsou na prvních třech místech ve svých tabulkách. Šéftrenér mládeže Zdeněk Botek tak může být spokojený.
Mládežnické soutěže v letošní sezóně prošly reorganizací. Jak po půl roce tuto reorganizaci hodnotíte?
Po odehraných čtyřech měsících si myslím, že to nebylo úplně šťastné řešení. Kategorie U17 by měla dle mého názoru hrát už celostátní soutěž. Ještě vloni jezdily devatenáctky a sedmnáctky spolu a hrály celostátní soutěž. Teď jezdí spolu šestnáctky a sedmnáctky a hrají jen moravskou soutěž. Pro sedmnáctku je to proto krok zpátky.
Slovácko neobsazuje soutěž U18, není i toto krok zpět? Přece jen jste rezignovali na celý ročník?
Praxe ukázala, že to byl nejlepší nápad, jaký mohl být. V kategorii U18 by v tuto chvíli neměl ani kdo hrát. Nejlepší hráči z osmnáctky už nastupují za devatenáctku. Zůstalo by nám devět deset hráčů. Navíc svaz, když dělal reorganizaci, tak do ní dal podmínku, že v soutěži osmnáctiletých může hrát skutečně jen osmnáctiletý hráč. Dříve platilo, že to byla kategorie staršího dorostu, a tak do ní chodili hrát i devatenáctiletí hráči. Druhý argument proti osmnáctce je ten, že tady dlouhodobě chyběla konkurence. Teď díky této změně máme v devatenáctce kádr dvaadvaceti hráčů a je v ní mnohem větší tlak. Hrává jedenáct nejlepších. Když někdo nechce nebo nemá výkonnost, tak prostě nehraje. Tlak na hráče je nyní daleko větší a to je jedna z příčin zlepšených výsledků devatenáctky.
Zlepšené výsledky ale nejsou jen u devatenáctky. I šestnáctka a sedmnáctka je v čele soutěže. Je to dopad koncepční práce s mládeží, která přišla s novým vedením?
Hlavní důvod, proč to tak šlape, je lidský faktor. U mužstev máme nyní trenéry, kteří si umí vyjít vstříc, začínáme všichni táhnout za jeden provaz a to se odráží i na výsledcích. Proto bych úspěchy přisuzoval i trojici trenérů Kameník, Němčický, Hlahůlek. Nejsou to jen dobří trenéři, ale jsou to i dobří lidé a konečně fungujeme jako jeden tým.
A to dříve nebývalo?
Podle mě ne.
V čem se to konkrétně projevovalo? V rivalitě trenérů?
Přesně tak. Chyběla ochota vyjít vstříc jeden druhému. Cítil jsem, že každý si hraje na svém písečku a nezajímá jej, jak hrají ostatní týmy.
Výsledky mužstev jsou samozřejmě krásné, ale hodnocení mládeže souvisí s tím, kolik hráčů dokážete dodat do A-mužstva či reprezentací. Jak jste spokojeni v této oblasti? Jsou v mládežnických týmech hráči, kteří mohou naskočit brzy do ligového áčka?
Když se budeme bavit o týmu devatenáctiletých, kteří mají k áčku nejblíže, tak určitě bych zmínil jméno Michal Trávník, který je tahounem nejen naší devatenáctky, ale i reprezentační osmnáctky. Dvakrát seděl i na lavičce A-týmu. V tomto týmu jsou ale další tři velké osobnosti. Marián Kovář, momentálně nejlepší střelec dorostenecké ligy. Hned za ním druhým nejlepším střelcem dorostenecké ligy je Roman Haša. Oba góloví útočníci, kteří svými góly táhnou devatenáctku. Třetí osobností je gólman Urbánek, rovněž ročník 1994, stejně jako Trávník, takže mají před sebou ještě rok a půl v dorostu. Již nyní má ale na větší úkoly, než je devatenáctka.
Podle výsledků musí být výrazné talenty i v nižších věkových kategoriích.
Tahounem šestnáctky, která vyhrála všech šestnáct podzimních zápasů, je Lukáš Sadílek, který nastřílel za půl sezóny 26 branek. Řekl bych, že je to jeden z největších talentů nejen na Slovácku, ale v celé České republice. Zdatně mu ale sekundují také útočníci Galuška a Minář. Dalším stavebním kamenem jsou dva vyrovnaní brankáři. Nemrava, který je reprezentantem Česka, a Semanko, který reprezentuje Slovensko.
Úspěšná je i sedmnáctky v konkurenci moravských ligových celků.
Je druhá. O bod za Baníkem Ostrava. Před Olomoucí, Brnem, Zlínem, Opavou i dalšími.
Jak to vypadá s osobnostmi v tomto mužstvu?
Tady bych řekl, že je v něm spousta nadstandardních hráčů, ale nejsou tam tak výrazní hráči jako u šestnáctky nebo devatenáctky. Na druhou stranu se tam hrozně těžko hledá nějaké slabší místo. Ale i tady jsou osobnosti. Vyzdvihl bych Martina Janečku, nejlepšího střelce týmu, a pak si udržovali výkonnost Michna a Rusňák. Další hráči jsou ale i Hanák, který je v reprezentaci, nebo záložník Slaný, který se objevuje v reprezentaci stejně jako brankář Galář.
Z toho, co říkáte, tak se nejčastěji mezi osobnostmi objevují brankáři. Shodou okolností je to post, který se bude muset v blízké budoucnosti řešit i u ligového áčka. Obavy o brankářskou jedničku ve Slovácku tedy nemáte?
Pokud jde o brankáře, tak u nich se odráží výborná práce Martina Juřičky, který se o ně stará v dorosteneckém věku. Momentálně opravdu nemám strach o budoucnost brankářů ve Slovácku.
Může se z nich někdo objevit v bráně áčka třeba v horizontu dvou sezón?
To záleží na nich. Předpoklady mají velké. Nejblíže k tomu mají logicky gólmani z devatenáctky. Zmiňovaný Urbánek, ale i Nemrava, který dělá dvojku, ale není o nic horší.
Jaké cíle si dáváte pro jaro? Udržet se na špici soutěží, anebo spíše dotáhnout výchovu jednotlivců řekněme do A-mužstva?
Konkrétní cíl, pokud jde o umístění, nemáme. Samozřejmě bychom rádi pokračovali v umístěních v horních polovinách tabulky. Cílem ale je výchova hráčů pro áčko, a to nejen jako doplnění kádru, ale jako posílení tohoto kádru. To je můj osobní cíl. Samozřejmě udržet se ve špičkách tabulek nebude snadné. Vždyť v historii našeho klubu se ještě nikdy nepodařilo, abychom byli do třetího či čtvrtého místa.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace