Zdeněk Zemek: Nechceme si na vrchol jen sáhnout

Zdeněk Zemek: Nechceme si na vrchol jen sáhnout
Foto: Aleš Mazúrek  /  Majitel 1.FC Slovácko Zdeněk Zemek se těší na soupeře v evropských pohárech
Uherské Hradiště Sport 13 / 07 / 2022

1.FC Slovácko si v uplynulé sezóně sáhlo na fotbalový Olymp. Zopakovaným čtvrtým místem a ziskem poháru splnil klub majitele 1.FC Slovácko Zdeňka Zemka touhu fanoušků mnoha generací, o které se jim možná ani nesnilo.

Když jsme spolu mluvili před rokem po historickém zisku čtvrtého místa a postupu do kvalifikace o evropské poháry, řekl jste, že Slovácko ještě vrcholu nedosáhlo. V té chvíli se určitě spousta fanoušků v duchu pousmála. Kde jste tehdy bral své přesvědčení?

Sleduji fotbal v celé Evropě a všiml jsem si, že v sousedním Rakousku dokáží narušit hegemonii vídeňských klubů i klubů z větších měst také kluby, jako je například Wolsfberg. Ten se dokázal v sezóně 2020/2021 probojovat do Evropské ligy a postoupit dokonce do jarního play off.  A Wolfsberg je město, které je zhruba stejně velké jako Uh. Hradiště. Navíc my reprezentujeme celý region Slovácka, tak proč by to nemohlo jít i u nás. Dali jsme prostor výbornému trenérovi Svědíkovi a jeho realizačnímu týmu, sedla si i hráčská kabina. Celý klub včetně vedení jel na jedné vlně. Přestože jsme museli řešit nějaké problémy, které se v cestě vždycky objeví, tak touha získat trofej a zapsat se do historie všechny semkla.

Je tedy Slovácko v současné chvíli opravdu na vrcholu a jde vůbec v podmínkách regionálního klubu dosáhnout více?

Skutečně jsme si sáhli na vrchol, ale musíme udělat všechno pro to, aby to nebylo jen sáhnutí si na vrchol, ale v horních patrech se i udržet. Nemůžeme si říci: Už jsme vrchol dosáhli a teď můžeme padat dolů.  Před pár lety bych podobný úspěch skutečně vnímal jako nereálný. Přestože to navenek momentálně nevypadá, tak se nám daří rozšiřovat základnu partnerů a když nám vyjdou jen z části záměry, které máme rozjednané, tak bude klub mnohem stabilnější a na vyšší pozici než doposud. Nechceme usnout na vavřínech, což se stalo třeba některým jiným klubům, které získaly ekonomické zajištění a přitom ztratily sportovní motivaci.

Tématem mezi fanoušky jsou příchody i odchody hráčů. Mohou se fanoušci těšit na další nové tváře?

To je v kompetenci sportovního vedení klubu. Myslím, že postavíme kádr týmu, který bude konkurenceschopný nejen v naší lize. Osobně mě mrzí útěk Cicilii, který zřejmě po příchodu Kozáka neskousl tlak konkurence. Na druhou stranu může dostat více prostoru mladý Vecheta a jsem přesvědčený, že tandem Kozák - Vecheta bude hodně nebezpečný. Já mám ale obrovskou radost i z dalších úspěchů klubu.

Povídejte, ze kterých?

Třeba ženy hrají už podruhé za sebou Ligu mistryň a letos mohou zúročit své zkušenosti z loňska. Jsou neskutečně skromné, přitom na hřišti nechávají vždy srdce. Ženský fotbal u nás nemá takovou podporu jak jinde v Evropě, ale co není, může být. Přitom my je podporujeme od našeho příchodu do fotbalu. Soupeři, kteří jim byli vylosování do prvního kvalifikačního kola (Minsk, Brendaiblik, Trondheim), nejsou nad jejich síly a já jsem jim slíbil, že je přijedu podpořit. Doufám, že se mně cestu do Norska podaří skloubit s pracovním programem. Jsem hrdý na to, že můžeme říci: Oba naše vrcholné týmy hrají evropské soutěže. To mohou říci už jen pražská S.

Vloni jste s A-týmem nemohl ze zdravotních důvodů na předkolo Evropské konferenční ligy do Plovdivu. Letos si podobnou příležitost nenecháte ujít. Koho byste si přál do třetího předkola Evropské ligy?

Je mně jedno, kdo to bude. Čtveřice (Midtjylland, AEK Larnaca, Dynamo Kyjev Fenerbahçe) je silná celá. Přál bych si jednoduše soupeře, přes kterého postoupíme, a pochopitelně budu chtít být u toho. Postup by byl fantastický. Vloni jsme zaplatili nováčkovskou daň a kvůli vlastní nervozitě a nezkušenosti jsme do dalších kol nepostoupili.

Jak vidíte příští ligovou sezónu?

Myslím, že náš tým měl v té uplynulé méně herních výkyvů. Jeho výkonnost byla mnohem více stabilizovaná. Prostě kontinuální práce realizačního týmu nese ovoce. Myslím, že se do toho promítá i naše koncepční práce s kádrem. Nikdy neproběhla velká fluktuace hráčů. Hodně těžíme ze sehranosti týmu. Určitě ale vstoupíme do ligy v jiné roli, protože soupeři nás už budou řadit ke špičkovým týmům, na které se budou chtít vytáhnout.

Dělá vám vůbec něco fotbalové vrásky na čele?

Samozřejmě ano. Nedaří se nám zatím vytvořit tréninkové zázemí pro naše mládežnické týmy. V tomto směru jsou v řadě klubů dále. My se pořád nedokážeme odpíchnout od lokace tréninkového střediska. Dnes není jednoduché najít dostatečně velké pozemky, kde by mohly vyrůst tři čtyři tréninkové plochy s potřebným zázemím. Tady bychom očekávali větší vstřícnost ze zastupitelských orgánů města či kraje, které reprezentujeme. Doufám, že v jednáních, která vedeme, postoupíme dále.

Cítíte po uplynulé úspěšné sezóně větší respekt ze Slovácka ve fotbalovém prostředí?

To je těžké říci. Někdy mám spíše pocit, že nám některé skupiny ve fotbale spíše závidí. V řadě médií si čtu komentáře, které rozebírají jiné kluby, a nás berou spíše jako nechtěné dítě. Přitom zvláště v dnešní složité době bychom se měli umět radovat z každého úspěchu kohokoliv. Ale za ta léta působení ve fotbale jsem si na to bohužel už trochu zvykl.

V červnu to bylo patnáct let od vašeho vstupu do fotbalového Slovácka. Je to důvod k oslavě? 

Nevím, jestli přímo k oslavě, ale k určitému zastavení se a ohlédnutí mě to vede. Jsem rád, že se nám podařilo zastavit strmý pád fotbalu na Slovácku bezprostředně po našem vstupu v roce 2007. Tehdy byl klub doslova v rozvalinách. Sportovně, personálně, ekonomicky… Podařilo se nám jej stabilizovat na ligovou úroveň, restartovat akademii, rozvinout ženskou složku klubu a hlavně nastartovat sportovní růst celého klubu, včetně jeho výkladní skříně A-týmu. V souvislosti s výročím našeho vstupu i vzestupem celého klubu máme určitou myšlenku, ale tu si zatím nechám pro sebe. (úsměv) 

autor: Aleš Mazúrek

Tagy článku

TOPlist