Dnes už brázdí led Madison Square Garden a netrpělivě vyhlíží start ve své druhé sezoně v nejprestižnější hokejové soutěži na světě a jednom z nejslavnějších klubů NHL New York Rangers. Před třemi měsíci největší český hokejový talent, teprve devatenáctiletý rodák z Kroměříže Filip Chytil (nar. 5. září 1999) polykal tréninkové dávky na ledě Zimního stadionu v Uherském Hradišti pod dohledem Jaroslava Balaštíka, zakládajícího člena Sportovní agentury Slovácko.

Filipe, v Hradišti jste chodili na led brzy ráno. Byl to pro vás návrat do dětských let, kdy se kvůli ranním tréninkům a ledu vstává i kolem páté?
No vstával jsem i před pátou. Ale nevadí mi to. Když se trénuje ráno, tak je nejvíc energie a před vámi celý den, kdy si můžete odpočinout a najít čas i pro vlastní aktivity. Letos máme většinu tréninků takto ráno. Sám jsem je tak chtěl.

Dostal jste od trenérů Rangers nějaké pokyny, jak se v létě připravovat?
Něco jsme dostali, ale sám vím, na čem potřebuji zapracovat. Jako útočník se chci zlepšit hlavně v zakončení, střelbě, pohybu před bránou, odkud můžete branku dát, stínit brankáři anebo se od vás puk do brány třeba odrazí. Vytvořit prostě tlak do brány. O tom je hokej v zámoří. Právě před bránou byl Jarda Balaštík hodně silný. Pamatuji, že když jsem chodíval na hokej, tak právě z prostoru před brankou dával nejvíce gólů. Sám jsem si pouštěl videa s ním na Youtube, hru před bránou jsme v létě často rozebírali a přitom mně předával cenné zkušenosti. V Hradišti jsme ale pracovali i na technice bruslení, technice práce s holí, kondici…

Lišily se Balaštíkovy rady od rad, které vám dávají trenéři za mořem? Poradil vám nějakou moravskou vychytávku?
Rady jsou hodně podobné. Na tu moravskou vychytávku se ale ještě zeptám. To je dobrý nápad. (smích)

Rangers si vloni připomněli pětadvacet let od zisku nejcennější světové trofeje. Vloni se ale opět neprobojovali do Stanley cupu, a proto vsadili na přestavbu týmu.  Bude play-off letos už jasným cílem?
Start ve Stanleyově poháru byl naším cílem od prvního zápasu i vloni. V sezóně jsme ale měli slabší období, odešli zkušení hráči a psychicky se nám to trochu rozpadlo. Letos si chceme play-off pohlídat.

S Jaroslavem Balaštíkem spolupracujete už několik sezón. Je z jiné hokejové generace. Tykáte si na ledě i mimo něj?
Tykání mně nabídl už vloni, ale mně se to pořád pletlo. (smích) Letos je to ale už lepší.

Snažil jste se v létě v Čechách i vyhnat hokej z hlavy? Odpočinout si od něj?
Já nemám rád nicnedělání. Bez hokeje a aktivit jsem byl jen týden. Pak jsem si načítal videa jiných hráčů, prokládal to jinými sporty… Tenisem, fotbalem… Na konci června přišla posilovna a pak led.

Rozdal jste si to s Balaštíkem na tenisovém kurtě?

Hráli jsme spolu kdysi a od té doby jsem se snad zlepšil. Zápas jsme si ale naplánovali na příští rok. Letos jsem proháněl spíš bráchu. (smích) Tenis beru jako dobrý doplňkový sport. Hlavně jsem ale vítězný typ, takže chci vyhrát každý míček. Musím říci, že se mi to hodně daří. (velký smích) Ale vážně, tenis beru i jako mentální trénink. Ovládat jak vítězné, tak negativní emoce a směřovat je ke konečnému vítězství.

Byly trénink v Uherském Hradišti vyvrcholením letní přípravy?
Dá se to i tak nazvat. Trénoval jsem tam na ledě vlastně až do svého odletu za oceán, kde jsem se připravoval s dalšími hráči měsíc před nástupem do oficiálního kempu. V Hradišti byl led nejdřív z celého regionu, tak jsem jej využíval vlastně čtyři týdny. Bylo to super, že to ani nebylo moc daleko od domova.

V NHL si budujete stále pevnější pozici. Vyvíjí se s tím i vaše spolupráce s Jaroslavem Balaštíkem?
Spolupracujeme pět let a upřímně řečeno, kdyby se mně tak nevěnoval, tak bych asi nebyl tam, kde jsem. Spoustu jeho rad, už v dorostu i pak ve Zlíně v extralize i teď v NHL, si beru k srdci a pomáhají mi.

Byl by z něj dobrý trenér?
Já myslím, že výborný. Když si na něco stěžuji, tak mě hned postaví na zem a pracuje se mnou i po mentální stránce. Myslím, že naše spolupráce pomáhá i jemu v jeho rozvoji. Za ty roky si to sedlo a myslím, že ta spolupráce je prospěšná oboustranně.

Oba jste klidné povahy. Chytli jste se někdy kvůli něčemu?
Nevzpomínám si. Myslím, že opravdu ne. Opravdu si cením moc každé jeho rady a snažím se jimi řídit, i když třeba ne vždy úplně do detailu. Diskutujeme o mém názoru a to se mi také líbí.