Zima pod odborným drobnohledem

Zima pod odborným drobnohledem
Uherské Hradiště Sport 08 / 01 / 2011

V závěru loňského roku se trenéři všech celků 1.FC Slovácko věnovali nejen vyhodnocování podzimní části soutěží svých družstev, ale také přípravě zimního tréninkového plánu, který je pro celou sezónu tím klíčovým. Napomoci jim měly poznatky současné vědy, které jim představil hradišťský rodák, dnes odborný pracovník Centra kinantropologického výzkumu, Sekce biomedicíny FTK Olomouc, Michal Botek.

Je za námi období vánočních a novoročních svátků, tedy období sladkého nicnedělání a hodování.  Každý správný fotbalový fanda však dobře ví, že zatím co on si může bezstarostně vychutnávat v teple svého obýváku nabitý televizní program, hráčům prvoligového klubu 1. FC Slovácko, ale i hráčům zbývajících klubů z elitní šestnáctky právě začíná fyzicky i psychicky náročné období zimní přípravy.
Všichni hráči si uvědomují, že jedním z hlavních cílů zimní přípravy je vybudovat si dostatečnou kondici, ze které, jak se mezi sportovci říká, budou ,,brát“ po celou jarní část ligy.
„Nerad bych sahal trenérům do svědomí, ale mezi hráči i veřejností se traduje, že každý z trenérů vyznává pro něho typickou strategie vedení zimní přípravy, kterou pak mnozí opakují rok co rok a jen velmi neradi v ní cokoliv mění bez ohledu na nové trendy. Občas slýchávám i názory: jen nám z fotbalu nedělejte žádnou vědu! Ale v dnešní době se jednoznačně ukazuje, že nejnovější vědecké poznatky v oblasti sportovní biomedicíny mohou posunout nebo výrazně změnit nahlížení na tradiční tréninkové metody, které se právě ve světle těchto nových poznatků jeví být mnohdy méně efektivní nebo až nedostatečné s ohledem na neustále rostoucí požadavky na kondiční připravenost hráčů,“ uvádí na konto zimního dobíjení baterek Michal Botek, který se otázkami přípravy fotbalistů zabývá na FTK v Olomouci a který tuto problematiku přednášel i trenérům akademie 1.FC Slovácko.  Pro inspiraci však nemusejí naši trenéři chodit příliš daleko, stačí se vydat k našim západním sousedům. Německo vždy platilo a stále platí za jednu z fotbalových velmocí s nejlépe propracovanou sportovní diagnostikou, bez které si dneska už snad ani nedovedou němečtí trenéři představit řízení tréninkového procesu.
„S diagnostikou elitních sportovců máme bohaté zkušenosti také na Fakultě tělesné kultury v Olomouci, kde v laboratořích každoročně provádíme velké množství zátěžových vyšetření zejména fotbalistům, volejbalistů, cyklistům, basketbalistů nebo atletům. Díky stále intenzivnější spolupráci s fotbalovými trenéry v oblasti diagnostiky jsem dostal možnost přednášet na půdě klubu 1. FC Slovácko trenérům mládežnických mužstev nejenom o nových trendech v oblasti tréninkových metod, ale především o fyziologické podstatě a zákonitostech vlivu tréninkového zatížení na organismus hráčů,“ pokračuje Botek.

Příprava šitá na míru
Neustále se vedou debaty, zda rozvíjet vytrvalost nebo rychlost s míčem, nebo bez míče. „Odpovím neslušně otázkou. Hraje se fotbal s míčem, nebo je fotbalista spíše atletem? Podívejte se například na fotbalového kouzelníka v dresu ,,Barci“ L. Messiho. Díky své neuvěřitelné kopací technice, kterou je schopen uplatnit také v maximální rychlosti, se tento fotbalový štírek stává černou můrou pro většinu bránících hráčů, ze kterých si na trávníku dělá doslova kuželky. Fotbal není pouze o vytrvalosti, ale také o schopnosti rychlého startu na míč, množství sprintů nebo soubojů tělo na tělo, při kterých hráči musí uplatnit také své silové parametry. Abychom však v jarní části na trávníku místo fotbalistů neviděli spíše kulturisty, musí být respektována jistá pravidla a zákonitosti, které vyplývají z fyziologických principů adaptace organismu na silový trénink. Tu a tam v novinách nebo v televizi problesknou zprávy, že fotbalisté byli na zátěžových testech. Mohu říci, že neznám fotbalistu nebo obecně sportovce, který by se na tento druh vyšetření vysloveně těšil,“ poznamenává Michal Botek.
Nejdůležitějším testem je tzv. ,,maximálka“, kterou hráči absolvují na běžeckém páse a většina z nich si sáhne až na samé dno svých fyzických, ale i psychických sil. Po testu, ještě úplně vyčerpaní, se ptají: ,,Tak co, bylo tam těch 60?“ Jenom pro vysvětlení. Pro hráče, ale hlavně pro trenéry je číslo 60 téměř magické, protože vědí, že aerobní kapacita neboli maximální spotřeby kyslíku (VO2max), která vyjadřuje hráčovy vytrvalostní schopnosti, by se měla u profesionálního fotbalisty pohybovat kolem 60 ml.kg-1.min-1 a výš. Na základě těchto laboratorních výsledků pak trenér, popřípadě kondiční trenér plánuje dávkování tréninkového zatížení. Přestože se fotbal zcela oprávněně řadí mezi kolektivní sporty, ve fotbalově vyspělých zemích typu Anglie, Itálie nebo Španělska se tréninkové zatížení hráčům snaží všemožným způsobem individualizovat, zkrátka a dobře mu trénink ušít takříkajíc na míru.

Věda pomáhá tréninkovému procesu
Ono se to jednoduše řekne, individualizovat trénink, ale jak? Hráč by totiž neměl být na tréninku ani přetěžovaný, ale naopak ani nedostatečně zatěžovaný. Dnes na tuto zdánlivě neřešitelnou otázku známe odpověď. Jednou z alternativ je používání monitorů srdeční frekvence, lidově řečeno sporttestrů.
Jsou to v podstatě hodinky, které kromě času umožňují díky spojení s hrudním pásem sledovat srdeční frekvenci jakožto ukazatel intenzity zatížení během tréninku či zápasu. Trenér si pak může zcela jednoduše zkontrolovat, jak byl dotyčný hráč v zápase či na tréninku zatížen. Pouhé sledování srdeční frekvence během zatížení by však bylo dost málo na to, aby trenér hráče během soustředění opakovaně nepřetěžoval, pokud to ovšem není jeho záměr.
„Uvědomme si, že během zimní přípravy nejsou výjimkou dvě, tři a někdy i čtyři fáze během jednoho dne, což může pro některé hůře adaptovatelné hráče představovat permanentní únavu a ztrátu výkonnosti či zranění. V současnosti se ve světě, ale už i některých našich fotbalových klubech používá moderní diagnostický systém, který funguje na principu sledování změn v srdeční frekvenci (tzv. variability srdeční frekvence). Velikost změn v srdeční frekvenci odráží stav autonomního nervového systému (ANS), který hraje klíčovou úlohu v úrovni trénovatelnosti (adaptabilitě) organismu každého hráče na tréninkové i mimotréninkové zatížení (např. školní povinnosti). Jenom pro vysvětlení, čím vyšší má hráč aktivitu ANS, tím je jinými slovy jeho organismus lépe připravený na intenzivní trénink a rychleji se z něho také zregeneruje. Z toho vyplývá, že hráč s vysokou aktivitou ANS může absolvovat více tréninkových jednotek než hráč, který má aktivitu ANS nižší. Z renomovaných světových studií vyplývá, že sportovci, kteří mají vysokou ANS,  mají šanci dosahovat daleko vyšší sportovní výkonnosti, a to, zdůrazňuji, napříč všemi sporty,“ vysvětluje jeden ze sledovaných údajů Botek, který se dnes dívá na fotbal očima odborné vědy.
Po proměření celého mužstva si trenér snadno udělá představu o biologických možnostech každého hráče s ohledem na jeho současnou výkonnost a zejména o jeho potenciálu do budoucna. Bohužel trénovatelnost, pozor nezaměňovat s trénovaností, dostává každý hráč do vínku od pána poha a lze ji jen obtížně tréninkem ovlivnit (zvýšit). Naopak, opakovaným porušováním životního stylu (strava, alkohol, kouření atd.) může každý hráč tento přirozený talent pěkně prohospodařit. Navíc v případě, že se klub vydá cestou vychovávání si vlastních hráčů pro A-mužstvo nebo ještě lépe pro finančně movité zahraniční velkokluby, je důležité už dopředu tak trochu vědět, na kterého hráče si může vsadit a do kterého má smysl investovat nemalé finanční prostředky, které kvalitní tréninkové zázemí a věci s tím spojené určitě vyžadují.
Pokud jste se pročetli až k tomu místu, muselo vám jistě blesknout hlavou, že tuto metodu mohou používat trenéři nejenom pro optimalizaci zatížení, jako prevenci přetrénování, ale v případě skautů také pro hledání nových talentovaných hráčů. Je otázkou, kolik peněz by se mohlo ušetřit za nové ,,perspektivní“ akvizice, u kterých by se ještě před podpisem smlouvy zjistilo, že kromě technicko-taktické vyspělosti už nemají dostatečný tréninkový adaptační potenciál, který je nutný pro tak fyzicky náročný sport, jako je dnešní fotbal. 

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace