Zimní příprava ve Velkých Losinách

Zimní příprava ve Velkých Losinách
Foto: leš  /  Makedonci bojují o šanci ve slováckém týmu.
Uherské Hradiště Sport 12 / 01 / 2010

Exkluzivní zpravodajství

Běh a běžky, nuda, únava. Prostě dřina. Taková je představa o programu zimních soustředění profesionálních fotbalistů. „Jsem ve Velkých Losinách už stálým hostem. Ani si už nepamatuji, kolikátou zimní přípravu tady absolvuji. Co ale mám v živé paměti, je zimní soustředění s Opavou, kdy nás tady trenér Mysliveček honil do padnutí. Běhali jsme už před snídaní tři kilometry, po snídani. Běhali jsme i odpoledne, navečer. Pak posilovna. Prostě galeje,“ vzpomíná jeden z nejzkušenějších fotbalistů Slovácka Petr Švancara na nejméně oblíbený týden fotbalistova roku.
Ale omyl! Dnes je všechno jinak. Nezbytný kondiční běh se střídá s tělocvičnou, tréninky na hřišti, kdy se nabírá dynamická síla prostřednictvím různých cvičení s míčem i bez něj, ale dojde také na fotbalová cvičení, která mají fotbalisté v oblibě. „Naším cílem není hráče strhat a zničit, ale dobře je připravit na jaro. Dnes je jiný trend. Zimní příprava není jen o běhání, ale i o hřišti,“ vysvětluje Josef Mazura pestrý program náročného týdne, který vedle kontinuálních běhů obsahuje i cvičení na hřišti, v tělocvičně s míčem. Věda a pokrok však zasáhly nejen do struktury zimních kempů, ale i do jednotlivých tréninků. Ty tam jsou doby, kdy hráči běhali nekonečné kilometry. Dnes dostanou na tělo sporttester, který je naprogramovaný údaji z testů fyzické připravenosti, a ten sám řídí intenzitu běhu. Trenéři tak mohou na počítačích vyhodnocovat každou minutu běhu. „Trénink má pak kvalitu a je to pro hráče i odlehčení,“ přitakává Mazura, protože hráči se nemusí zahlcovat nesmyslnými objemy. Na druhou stranu počítače hlídají hráče natolik, že ti moc dobře vědí, že nic neošidí. „Dnes už si nemůžete ulevit ani na chvíli. Počítač by vás usvědčil. Některé sporttestery, co nám dal pan Soukup, mají dokonce navigační systém GPS, a tak si nemůžete zkrátit cestu ani o metr. To už není, jak to bývalo, když jsem byl mlaďoch a snažil se každou větší zatáčku vzít přímo, jen abych si to zkrátil,“ vzpomíná s úsměvem zkušený harcovník Švancara, který však velmi dobře ví, že technice má věřit, protože ta jej dokáže optimálně připravit na jarní zápasy. A ví to nejen on. „S přístupem hráčů není vůbec žádný problém. Kluci sami dobře vědí, že situace není dobrá, bodů moc není, a tak pracují na sto procent,“ pochvaluje si profesionalitu a zodpovědnost svých svěřenců Josef Mazura.

Na přípravu jsem se dokonce těšil
Pro některé hráče je zimní příprava v pravém slova smyslu, tak jak ji znají fotbalisté všech soutěží v Česku, novinkou. Jedním z nich je i Vít Valenta, který se do Česka vrátil po devítiletém působení v Holandsku a Belgii, kde zimní přestávku neznají téměř vůbec.
„Tam je pauza jen dva týdny. Vloni jsem dokonce hrál 22. prosince, pak 27. prosince a 2. ledna už jsem letěl znovu do Holandska. Klasickou zimní přestávku, tak jak ji zažíváme nyní, jsem absolvoval v dorostu. A to už je možná deset let. Fyzička tam ale nechybí. Nejlepší jsou na fyzičku stejně zápasy.
Není tedy tak dlouhá pauza zbytečná?
Pro nás i pro diváky určitě je. Všichni bychom rádi fotbal hráli a diváci se na něj určitě rádi dívali. Jsme vlastně tři měsíce bez fotbalu a to je hrozně dlouho.
Takže jste se na zimní přípravu v českém provedení vůbec netěšil?
To zase ne. Pro mě je to příjemné zpestření, i když bychom byli raději na hřišti s míčem. Ale já si myslím, že každý fotbalista by měl být univerzálem a umět aspoň trochu veškeré sporty plus průpravná cvičení, gymnastiku. To je jenom k dobru. Byl jsem k tomu od malička vedený a zažil jsem to i na sportovce, takže mně to určitě nedělá problémy.   
Je to něco jiného a je to i zpestření. Třeba na běžky jsem se vyloženě těšil. Když býval sníh, tak jsem se švagrem jezdíval na běžkách kolem Moravy.
Program soustředění máte pestrý. Cítíte únavu, nejsou vám některé tréninkové činnosti nepříjemné?
Nemám problém ani s během, ani s posilovnou, ani s tělocvičnou. Pochopitelně, že únavu cítím, ale zase je tady možnost si odpočinout, vyspíme se, takže to zvládám bez potíží.
Změnily se za těch deset let zimní přípravy?
No jéje! Já si pamatuju, že jsme ještě chodívali s igelity v kopačkách na škváru do Hluku. Dnes je to úplně někde jinde.

Slovácké mladé pušky
Je nepsaným pravidlem, že do předsezonní přípravy se zařazují také mladí hráči, aby si osahali dospělý fotbalový chleba. Zimní případ slovácké trojice Hlúpik, Jeleček, Daníček, kteří se vydali na soustředění Slovácka do Velkých Losin, je však přece jen z jiného soudku. „Jedná se o hráče, kteří dlouhodobě svůj talent prokazují. Už jsme si je vzali do přípravy v závěru podzimu a Jeleček byl dokonce jen několik okamžiků od premiérového startu v první lize. Patnáct minut před koncem zápasu s Jabloncem si Smetana říkal o střídání a Tomáš už byl nachystaný u lajny. Pak však Ondřej vyrovnal z rohového kopu a zápas už dohrál. Mají reálnou šanci se do kádru probojovat. Pokud prokáží, co v nich je, i v přípravných duelech, tak může být někdo z nich klidně zařazený do jarního kádru. Posty, které hrají, právě chceme doplnit,“ dává reálnou naději mladíkům trenér Josef Mazura.
Mladíci si své šance váží a chtějí se o ni poprat. Pokud to ale nevyjde, tak se svět nezboří. „Je to velká zkušenost a nějaká šance tady určitě je, ale pokud to nevyjde, tak půjdeme pomoci zpět do dorostu,“ mluví za všechny Filip Hlúpik. Celá trojice si zimní přípravu náležitě užívá, i když je to pro ni výrazná změna. „Je to náročnější fyzicky i psychicky. Je na nás vytvářený tlak a nesmíme udělat chybu. Když ji uděláme, tak to schytáme od trenéra nebo nám to vytknou starší hráči. Prostě musíme chybovat mnohem méně než v dorostu. Na druhou stranu se hrozně od starších kluků učíme. Říkají nám, co a jak máme na hřišti dělat,“ pochvaluje si fotbalovou školu života Vlastimil Daníček.
Jako mladí hráči plní v mužstvu i další svoje povinnosti. „Před tréninkem musíme dofoukat míče, pak nám trenér řekne, co všechno máme s sebou vzít na trénink. Pomáháme i masérům nanosit materiál na pokoj. Na konci dne pak vybereme prádlo a zavezeme je do prádelny. Na druhý den je zase dovezeme a roztřídíme,“ vypočítává úkoly mladíků mimo hřiště Filip Hlúpik.

Makedonci bojují o šanci
Svoji příležitost chce v první zahraniční angažmá proměnit čtveřice makedonských fotbalistů, kteří jsou ve Slovácku na třítýdenních testech. Tři utkání zimního Tipsport cupu by měla napovědět, který z nich ve Slovácku zakotví. „Jestli se podaří a zůstane třeba jen jeden, tak to bude dobré. Informace, které o nich máme, napovídají, že by mohli mužstvu prospět,“ tvrdí sportovní ředitel 1.FC Slovácko Miroslav Soukup. Posty, které Jihoevropané ve svých klubech hrají, jsou skutečně těmi, které jsou nejvíce bolavé i ve Slovácku. Stopeři Metodija Stěpanovski z vedoucího celku makedonské ligy Renova, Tony Veljanovski z Pelisteru a dva ofenzivní hráči Nikola Kleckaroski z Gjorče Petrov a především devatenáctiletý Ilji Nestorovski z Podjedy, který nastřílel za podzim 8 gólů a nejvyšší soutěž v Makedonii hraje už od svých šestnácti let a za tu dobu v ní nastřílel dvacet branek. „Teď potřebujeme vědět, jestli jsou lepší než naši hráči. Protože kdyby byli stejní, tak nemá ani cenu, aby chodili,“ klade další podmínku jejich slováckému angažmá Soukup. Pokud by skutečně kvalitami přesvědčili, tak zřejmě nebrání nic v cestě jejich angažmá. „Všem čtyřem hráčům totiž v Makedonii podle slov jejich manažera skončily smlouvy, a tak by jejich případné angažmá mělo být jen otázkou dohody hráčů s klubem,“ nevidí administrativní problém v možném angažmá sportovní ředitel Slovácka.
Čtveřici cizinců mezi sebe vzali i samotní fotbalisté. „Snažíme se jim pomáhat. Víme, že to tady mají těžké, a na druhou stranu nám zase můžou na jaro pomoci. Od kluků sice vím, že v zahraničí to Češi mívají se spoluhráči vždycky těžké, ale holt my jsme asi jiná nátura,“ poukazuje na českou dobrosrdečnost Petr Švancara. „Já osobně vím, o co jde, protože jsem to zažil na vlastní kůži, když si cizinec musí vybudovat svoji pozici. Musí být aspoň dvakrát lepší než domácí. V Holandsku se na mě zpočátku dívali jako na konkurenci, ale později to bylo v pohodě. Přece jen je tam hodně národností. Určitě se to zlepšilo, a tak se jim snažíme pomoci i my,“ přidává se zkušený evropský harcovník Vít Valenta.

Maséři se nezastaví
Zimní soustředění, to je pěkný záběr i pro maséry, kteří mají od rána do večera plné ruce práce. Proto odjel vedle Radka Smolčáka do Velkých Losin i masér juniorky Jiří Koželuha. „Osmadvacet hráčů by pro jednoho maséra byl nadlidský úkol. Vždyť jen při regeneraci můžete zvládnout maximálně čtyři hráče. Kluci tak chodí na masáže i po večeři a průběžně masírujeme i ve chvilkách odpočinku v průběhu dne,“ říká Jiří Koželuha. Jenže masírování není jedinou prací masérů. Mají na starosti i ošetřování drobných šrámů a zranění. „Cleberovi jsme museli ošetřovat palce, protože se mu na nich dělaly otlaky a museli jsme mu je píchat. Menší otlaky na patách mají i mladí kluci, dorostenci, kteří si vzali nové kopačky a navíc s nimi nemají moc zkušeností, a tak to malinko zanedbají. Pak je o to víc práce,“ naznačuje Koželuha, že maséři musejí být i zkušenými felčary. Vedle zdravotní stránky mají ale na starosti i pitný režim, což znamená připravit každý den šedesát litrů čaje, iontových nápojů, balené vody či sirupu.
Na starosti mají i svačiny a doplňování živin a vitamínů. „V tom nám ale pomáhají v kuchyni, kde si kluci různé energetické tyčinky a ovoce sami vyzvedávají,“ podotýká jeden z masérů, že přece jen nejsou úplně na všechno sami.
Denní program začíná dvojici masérů dlouho před snídaní. Než se začnou trousit hráči, mají čas si připravit všechno, na co nebude přes den čas. Po snídani už začnou chodit kluci s drobnými bolístkami. „Je potřeba tejpovat kotníky, ošetřovat puchýře a podobně,“ vyjmenovává Koželuha. Pak se samozřejmě vydávají s hráči na první tréninkovou fázi, kde zajišťují pitný režim a opět jsou k ruce, kdyby bylo potřeba ošetřit. Po návratu už začínají masáže, které pokračují i v odpoledním odpočinku. Pak je druhá fáze, kdy musí být opět k dispozici v terénu, a poté nanovo, masáže před večeří a hlavně  po večeři, kdy se nezastaví až do večerky.

Režim dne
7.00 - budíček
7.30 - snídaně
9.00 - 11.30 - 1. fáze
12.00 - oběd
14.30 - 16.15 - 2. fáze
17.00 - posilovna
18.00 - 19.00 - regenerace
19.30 - večeře
21.00 - 2. večeře
22.30 - večerka

Jídelníček
Pondělí
Oběd: hovězí polévka s masovými knedlíčky, krůtí medailonky s dušenou brokolicí, vařený brambor, broskvový kompot, ovoce
1. večeře: šunková rolka s křenovou šlehačkou, pečivo, vepřový kotlet na žampionech, dušená rýže, zeleninový stůl
2. večeře: palačinka se zavařeninou a čokoládou, ovoce
Úterý
Snídaně: švédské stoly
Oběd: žampionový krém, boloňské špagety, mandarinkový kompot, ovoce
1. večeře: tvrdý sýr a pečivo, přírodní hovězí pečeně, dušená zelenina, vařený brambor, zeleninový stůl
2. večeře: borůvkový koláč, ovoce
Středa
Snídaně: švédské stoly
Oběd: francouzská polévka, 1/2 pečeného kuřete, bramborová kaše, meruňkový kompot, ovoce
1. večeře: tresčí játra, cibulka, pečivo, vepřové maso na čínský způsob, dušená rýže, zeleninový stůl
2. večeře: taštičky plněné povidly, ovoce
Čtvrtek
Snídaně: švédské stoly
Oběd: brokolicová krémová polévka, pečený králík, těstoviny, švestkový kompot, ovoce
1. večeře: šunka, máslo, pečivo, plněná kuřecí kapsa šunkou a sýrem, vařený brambor, zeleninový stůl
2. večeře: lívance s marmeládou a šlehačkou, ovoce
Pátek
Snídaně: švédské stoly
Oběd: slepičí vývar s masem a nudlemi, kuřecí špíz s ananasem, dušená rýže, jahodový kompot, ovoce
1. večeře: hermelín, máslo, pečivo (sýrová pěna), jesenická roštěná, vařený brambor, zeleninový stůl
2. večeře: jablečný závin, ovoce
Sobota
Snídaně: švédské stoly
Oběd: vývar s nudlemi, kuřecí plátek, špagety, broskvový kompot

autor: ALEŠ MAZUREK

Galerie

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace