Zlatá éra pákařů z Hluku je u konce, získali více než 900 medailí

Foto: archiv AWC Hluk  /  Pákaři Armwrestling clubu Hluk sbírali medaile jako na běžícím páse, doma i v zahraničí.

I když začínal ve skromných podmínkách, postupně se zrodil fenomén. Armwrestling club Hluk se zařadil mezi historicky nejúspěšnější partu českých pákařů. Medaile sbírali jako na běžícím páse nejen doma, ale i v zahraničí. Klubová síň slávy čítá za dvacet let existence více než 900 cenných kovů, včetně titulů mistrů světa a Evropy. Ale další už nepřidá...

„Je konec, přišel čas. Jde o dlouhodobé rozhodnutí, důvodů je samozřejmě více. Dvacet let jsem všechno dělal sám, staral se o chod klubu a přitom ještě trénoval, pořádal soutěže, dělal rozhodčího, staral se o propagaci. Žádný nástupce se bohužel nevyprofiloval. V roce 2022 a částečně i loni jsem navíc ze zdravotních důvodů přerušil kariéru, takže všichni trénovali jinde, v klubu už totiž žádný Hlučan není,“ vysvětlil své rozhodnutí Dušan Tesařík, předseda klubu.

Pákařský klub pod hluckou tvrzí historicky existoval, ale počátek veleúspěšné éry se datuje až se založením Armwrestling clubu Hluk v roce 2004. Dušana Tesaříka tenkrát přivedl na první trénink Radek Salanci, bývalý závodník a rozhodčí. U zrodu klubu stál s juniory Milanem Mirošem a Adamem Vrtalem. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat, všichni se po zásluze dostali do české reprezentace a vozili medaile z celé republiky, ale i z Evropy. Klub se postupně rozrůstal o jména, která se do kroniky zapsala zlatým písmem. Aleš Studénka, Martin Vodák nebo Jaroslav Štůsek patřili k nejlepším v zemi.

„Když si vzpomenu na začátky, kdy jsme trénovali v šatně sportovní haly, u nás v garáži nebo v sále stolního tenisu, je to až neuvěřitelné, čeho jsme dosáhli. Až později jsme získali důstojné podmínky na trénink přímo ve sportovní hale. I proto jsme mohli pořádat extraligové soutěže nebo Golemovu ruku, největší mezinárodní soutěž v Česku,“ připomněl Tesařík.

Štafetu následně převzala nová generace pákařů, kteří dnes válí doslova po celém světě. Medailisti z mistrovství Evropy nebo světa Václav Vaculovič, sourozenci Polákovi a další jsou jasným důkazem. „Ester Poláková je úřadující mistryní světa, Vaculovič úspěšně bojuje dokonce na turnajích po celém světě i mezi profesionály,“ zdůraznil Tesařík. Pákaři z Hluku navíc zářili i v různých anketách, ať už sportovec okresu Uherské Hradiště, města Hluku nebo při vyhlašování nejlepších pákařů České republiky.

Klubová Síň slávy je napěchovaná medailemi, z mistrovství republiky jich Hlučané přivezli 226 (128-79-19), z mistrovství světa 19 (7-57), z mistrovství Evropy 36 (6-11-19) a z ostatních soutěží doma i v zahraničí 623 (319-186-118). Dohromady jde o 904 cenných kovů.

Konec páky v Hluku ale neznamená, že končí kariéra Vaculoviče a spol. Všichni společně pokračují pod hlavičkou AWC Fryšták. Ve městě u Zlína totiž bydlí sourozenci Polákovi. A Tesařík? Postaví se ještě někdy za pákařský stůl? „Nikdy neříkej nikdy, kariéru jsem zatím přerušil. Zdravotně jsem už fit, ale nemám tolik času na trénink a nechci si na závodech připisovat jen účast. I kdybych se už nevrátil, skončil jsem na vrcholu jako mistr Evropy,“ těší sedmačtyřicetiletého Golema, který se nesmazatelně zapsal do kroniky hluckého sportu.