Zlatý hattrick přinesl ligu

Zlatý hattrick přinesl ligu
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 18 / 02 / 2011

Na uherskohradišťský led se po devíti letech vrátila druhá liga

Rokem 2010 vedlo hokejisty Uherského Hradiště trenérské duo Petr Sakrajda a Igor Kellner. Pod jejich vedením se tým stal nejen přeborníkem Zlínského kraje, a to dokonce potřetí v řadě, ale také úspěšně zvládl baráž o druhou ligu. Po devíti letech se na led zimního stadionu vrátila druhá hokejová liga. Jelikož toho trenér Petr Sakrajda během uplynulého roku už prý řekl do médií hodně, přenechal tentokrát ohlédnutí na své pravé ruce Igoru Kellnerovi. „Když to řeknu velice zjednodušeně, potřetí v řadě jsme vyhráli titul přeborníka, vybojovali postup do druhé ligy, kterou jsme následně dokázali udržet i do dalšího ročníku. Pozitivně vidím i to, že jsme většinu sezony dokázali odehrát s odchovanci uherskohradišťského hokeje. Zkoušeli jsme i několik juniorů. Samozřejmě že některé zápasy nám sedly více a některé méně. Ale tak už to ve sportu chodí. Určitě si ale z premiérového ročníku vezmeme ponaučení,“ říká na úvod Igor Kellner.
Než vyjeli hokejisté na druholigový led, museli nejprve ten krajský pozlatit. „Vyhrát přebor byla jedna věc a zajistit si postup věc druhá. Bylo potřeba zajistit i finance, což se nám nakonec díky našemu hlavnímu sponzoru podařilo. Posledním krokem byla úspěšná baráž. No a pak už jen  naskočit do druhé ligy,“ popisuje velmi stručně Kellner. „Barážové zápasy s Karvinou byly těžké. Vyhráli jsme na jejich ledě, ale doma prohráli. Poté jsme opět u nich vyhráli a vše završili doma vítězstvím. Díky slušnému kádru, který šlapal, jsme vše zvládli,“ vrací se do baráže asistent trenéra.
Kellner spolu se Sakrajdou museli ale během krátké přestávky řešit nejen všudypřítomné finance, ale především tvorbu nového a ještě silnějšího kádru. V docela hektickém období se situace měnila každou chvíli. „Až snad někdy během května jsme poprvé začali oslovovat naše bývalé odchovance, kteří hrávali v Hodoníně či Šumperku. Samotná letní příprava neprobíhala podle představ. Vše se ale změnilo v srpnu, kdy jsme poprvé vyjeli na led. Přicházeli hráči na zkoušku, ať už ze Vsetína, či z jiných klubů. Postupem času jsme se s některými rozloučili a některé nové naopak přivítali. Vše se dělo za pochodu,“ oddychne si i po více jak půl roce Kellner.
A samotný začátek. Byl těžší, než jste čekali? (povzdech) „Určitě jsme čekali větší fanouškovskou podporu. Jako nováček jsme si ale nedělali moc velké ambice, hlavním cílem byla záchrana a pokud možno vyhrávat domácí zápasy. Třeba takové malé derby se Vsetínem. Vedli jsme 4:1, ale osm vteřin před koncem hosté dokázali vyrovnat na 4:4. A tady pro nás nastala nová zkušenost, a to prodloužení, potažmo samostatné nájezdy. Z krajské ligy jsme na tento model nebyli zvyklí. Z naší strany se jednalo o velkou nezkušenost. Ani v jednom zápase, kdy se prodlužovalo, jsme bohužel neuspěli. Se Vsetínem jsme zahráli dobře a i v Prostějově jsme dokázali překvapit, vyhráli jsme 3:2,“ vzpomíná na výhru u třetího týmu tabulky.
„Nechtěl bych na závěr vyzdvihovat jednotlivce na úkor celého kádru. Ale musím říct, že se tady vystřídala spousta šikovných kluků jako byl velký srdcař Josef Mikeš, Petr Sakrajda mladší, Radim Antonovič, Jiří Piluša a v neposlední řadě gólman Hynek Kůdela. O gólmanech by se ale dala vést docela velká diskuze, protože nám chyběla jasná jednička. Kdyby byla, nemuseli jsme hrát až na úplném dně tabulky,“ uzavírá Igor Kellner.

Dobrá parta dokázala postoupit
Když v únoru loňského roku zvedl kapitán hokejistů Uherského Hradiště Michal Andrýsek nad hlavu vítězný pohár, slavili v tu chvíli jeho spoluhráči zlatý hattrick. Potřetí v řadě se totiž stali vítězi přeboru Zlínského kraje v ledním hokeji. Vítězství jim také zaručilo účast v baráži o druhou ligu. „Sezona se nám povedla. Potřetí v řadě jsme vyhráli titul a všechno jsme završili postupem do druhé ligy. Karvinou jsme porazili 3:1 a po devíti letech se opět vrátili,“ vzpomíná na loňskou postupovou euforii kapitán Andrýsek, který převzal céčko po Richardu Šebestů a Adamu Šupkovi.
Po radosti z finálového vítězství bylo ještě potřeba udělat poslední krok k postupu do druhé ligy. Co se nepodařilo v roce 2009, loni už klaplo na sto procent. „V minulém roce byl tým ze všech tří let, kdy vyhrál, asi nejlépe složený. Parta byla opravdu výborná, asi nejlepší, co jsem kdy v týmu zažil. Že to nevyšlo už o rok dříve, asi to tak mělo být. Alespoň jsme se poučili z chyb a věděli jsme, co nás čeká. Měli jsme lepší mančaft než Karviná,“ říká Michal Andrýsek, pro kterého bylo poslední utkání na domácím ledě proti týmu ze severu Moravy tím nejlepším, které v loňském roce odehrál. „Zápasů bylo hodně, ale asi mi nejvíce utkvěl v paměti okamžik, kdy jsme ve čtvrtém utkání doma porazili Karvinou. Ta euforie se prostě nedá popsat. Posunuli jsme úroveň hokeje v Uherském Hradišti zase o kousek výš,“ doplňuje Michal, který coby junior v dresu Hradiště druhou ligu ještě pamatuje . „Sem tam se mi podařilo naskočit na led, ale jinak jsem pak hrál druhou ligu dva roky v Kroměříži.“
Dalším důležitým krokem byla jistě příprava na novou sezonu a následně i samotná druhá liga. Tým se během letní přípravy změnil k nepoznání. „V krajské soutěži letní příprava není  moc aktuální, všechno důležité se tvořilo až přímo na ledě. Z celého týmu zůstalo tak deset hráčů, zbytek byl nový. Všechno jsme dělali za pochodu. Buďme rádi, jak to všechno nakonec dopadlo,“ je už dnes uherskohradišťský kapitán rád, že se druhou ligu s vypětím všech sil podařilo zachránit. „Myslel jsem si, že nová soutěž přitáhne více diváků, ale nic s tím nenaděláme. Pořád je tady jedničkou fotbal,“ zlobí se naoko Andrýsek. Srovnávat hokej v Hradišti s hokejem na severu Moravy je těké, tam to prostě hokejem žije. „S nimi se moc srovnávat nemůžeme, pro nás to byla nováčkovská sezona a načerpali jsme zkušenosti, které doufám prodáme v nové sezoně a snad to bude o něco lepší než teď,“ uzavírá Michal Andrýsek, který mimo led pracuje jako technicko-hospodářský pracovník ve firmě v Hluku.

Diváky lákala derby
Krajský přebor mužů v ledním hokeji vystřídala po devíti letech druhá liga. S tím ruku v ruce přišly i vyšší nároky nejen na samotný klub, ale i hráče. „Hokej se hrál jako kdekoliv jinde na této úrovni, jak se říká, za párek a pivo. Kluci se po práci scházeli po večerech na tréninky. K tomu jednou týdně zápas,“ říká Richard Šebestů, sekretář hokejistů, jak to ještě v loňském roce na jaře v týmu vypadalo. Ovšem během několika málo týdnů se v klubu muselo hodně změnit. „Druhá liga, to už je organizovanější soutěž, více se jezdí na větší vzdálenosti, většinou na severní Moravu, a k tomu dva zápasy týdně. A samozřejmě i hráčům musíte nabídnout adekvátní podmínky, aby chtěli hokej za klub hrát. S financemi je to v dnešní době složité, ale díky našemu hlavnímu sponzorovi jsme byli schopni zajistit financování klubu, včetně mládeže,“ doplňuje Šebestů.
V krajském přeboru hrálo Uherské Hradiště místní derby proti Uherskému Brodu a Uherskému Ostrohu, tím pádem nebyla o diváky na těchto zápasech nouze. S o to větší zvědavostí vyhlížel klub, jak jeho fanoušci přivítají druhou ligu. „Na začátku soutěže diváci chodili, byli zvědaví na novou soutěž, která se tady devět let nehrála. Počty diváků se také odvíjely od soupeřů, kteří k nám přijeli. Na Hodonín bylo téměř tisíc lidí. To byli ale většinou příznivci soupeře. Je jasné, že počty diváků závisí na tom, jak tým hraje,“ nedělá si iluze o plném stadionu Šebestů a dodává: „Hrát proti Ostrohu nebo Brodu  mělo vždycky náboj. Lidi se těšili na vyhecovaná derby. Ve druhé lize táhl diváky již zmiňovaný Hodonín a Vsetín.“

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace