In vino veritas, vínečko, ne voda

Foto: ilustrační foto

Víno zná lidstvo snad od počátků své existence, tento dar země a slunce byl výsadou šlechty a církve. Kněží při mši svaté na stolci před oltářem jej velebí podnes. Když číši pozvednou, je to poděkování i tomuto daru života. Rozmach výsadby vinné révy inicioval a podporoval v počátcích 14. století v našich zemích Karel IV. a zvláště na Mělnicku to bylo mnoho hektarů vinic.

Ale ani Morava nezaostala a časem se vyrovnala jak rozlohou vinic, tak i kvalitou mnoha odrůd. Mnoho let je spojení jižní Morava = vinohrady a vinaři pojmem zcela zažitým a samozřejmým.

Vinařství Vaďura Polešovice, Vinařství Staňkovi a Vinařství Křápek, obojí z Blatnice p. Sv. Antonínkem, Vinařství Zlomek a Vávra z Boršic u Bl. To jsou subjekty v levelu Salonu vín Valtice či Veletrh vín Brno atd., kde svá vína prezentují a pravidelně  získávají nejvyšší ocenění. To je však již multiprodukce, dennodenní, celoroční, profesionální práce ve vinohradu i technickém provozu.

V Popovicích máme vynikající vinaře taktéž, sice mají menší výměry vinic a mnozí již hrozny kupují od velkopěstitelů, ať už z blízkého okolí  či mají své dodavatele z Podyjí, Hodonínska, … Doma však z nich udělají krásná vína několika odrůd.

Jara Škrášek, Roman Mikulčík, Frantik Tvrdoň, bratři Švecovi, Břeťa Heller, jsou ti,  kteří sbírají  top ocenění za svá vína, nejen na „domácím hřišti“, ale i na mnoha okolních výstavách vín. Nejsem odborník ani velký  znalec  v této kultuře, víno však miluju, rád u něj posedím, postojím i pozpívám.  Když potřebuji vínko pro sebe  či na nějaké „vinšování“  dobrým přátelům, tak vím, že u výše jmenovaných se nezklamu.

Při dobrém vínku v pěkném sklípku se taky mudruje, rozumuje, vyměňují se zkušenosti, ale taky přijde řeč na to, za jaké ceny nabízejí dovozová vína obchodní řetězce.

Tak jen suchá čísla: „sedmičková“ láhev 10 Kč, zátka 7 Kč, šroubovací uzávěr 5 Kč, etiketa 5 Kč. Dnes jedna sazenice á 45 Kč při větším odběru, ceny postřiků jdou nahoru snad co půl roku. Tak počty jsou zcela jednoduché, že...

Pak přijdete do TESCA  či Kauflandu, a v regále dovozových vín na vás vyplázne cenovka  50- 60 Kč. Tak mně řekněte, co v té flašce za tyto prachy je. Naše poctivé vinaře odrovnávají, dostat se vínem do jejich prodeje, to je sci-fi...

Vinařství je skutečně řehole, ale člověk, co se na to dá, má srdce, lásku, pokoru, niterný vztah k této činnosti. Dát do země sazenici révy, ošetřovat ji, aby se ujala, když se list zazelená, je naděje,  že bude úspěch, okopávání, uvazování, stříhání, postřik několikrát v roce, a když to vše klapne, tak radostné vinobraní. No ale přijdou mrazy, dlouhodobé deště, plísně, kroupy, vichřice, špačci a celoroční práce přjde vniveč, zmar, zmar.

Vinař zanadává, někdy víc, někdy jen tak potichu, někdy i slzička ukápne ve vinohradu. Ale potom jde do toho znovu a znovu, s nadějí, že se urodí a bude ve sklípku veselo… Je to skutečně řehole, vinařova láska i naděje. A až si otevřete sedmičku ryzlinku, Pálavy, rulandského,  tak si vzpomeňte,  co vinař  obětuje, abychom se vínečkem potěšili.

Já se ještě vrátím k prvně jmenovanému popovickému vinaři Jarovi Škráškovi. Profesně stavební mistr v jedné nadnárodní dopravně stavební společnosti, erudovaný stavař, ovocnář,  zahrádkář, chovatel, pěstitel, drobný zemědělec, včelař. A znáte to přísloví: Kdo má rád včeličky, má rád i lidičky… I proto k němu chodí posedět i vínko pokoštovat jeho bývalí spoluhráči z fotbalu, ale i ještě současní fotbaloví veteráni, již drží popovický mančaft při životě.

Někdy mezi tuto partu přijde s taťkou i můj osmiletý vnuk Davídek a cítí se tam jako jejich  rovník, taky tam má kamaráda, Jarova vlčáka Ajdu. Je to skutečně výborná parta, která si vypomůže, když je třeba, ale umí taky šlápnout do pedálů na cyklotour...

Tak aby vám to kluci vydrželo  a zdraví všem sloužilo!

A když dobrého vínka pokoštovat, tak 18. března na Josefovskou výstavu vín do Popovic  přicestovat.