Jarošovský pivovar
Foto: ilustrační foto / Komíny už padly k zemi.
Příspěvky v rubrice Tribuna nevyjadřují stanovisko redakce, veškerou odpovědnost za obsah textů nesou jejich autoři. TEXTY MOHOU BÝT REDAKČNĚ KRÁCENY.
Celý život jsem každý den chodil kolem Jarošovského pivovaru a ačkoliv nejsem přímo odpůrcem něčeho nového, jeho fyzický zánik mě, stejně jako velkou část mých známých, zasáhl.
V den, kdy padly pivovarské komíny, jsem složil báseň, kterou jsem chtěl vyjádřit to, co pro Jarošov a okolí tento historický objekt znamenal.
Jarošov 22. 2. 2024
Stály tam společně - dva vedle sebe,
kreslily horizont, střežily nebe.
Svědkové pláče i dětských jásotů,
staly se součástí tisíců životů.
V Moravě plyne dál smutně teď voda,
bude jich, obou dvou, navěky škoda.
Dlouho tam stávaly oba dva spolu,
dnes se však společně zřítily dolů.
Jako dvě korouhve s větrem si hrály,
hlídaly pivovar, svorně tam stály.
V myšlenkách zůstanou navždycky stát,
měl jsem vás, komíny, strašně moc rád.