Jednostranný?!

Foto: ilustrační foto  /  Stanislav Lukáš (vlevo)

... usoudil tak někdo o mém psaní do tohoto populárního týdeníku: prý straním Uherskobrodsku. Snad je to, leč částečná, pravda, protože z této části okresu jsem rodákem a také zde bydlím.

Prozradím na sebe, že jsem částečně novinařil už v 80. letech minulého století, když jsem přispíval většinou kratšími články na vlastivědné náměty do brněnského vydání Lidové demokracie (kterou v r. 1994 předseda Lux zaprodal ideovým protivníkům, což podobně učinili se svobodným slovem bratři čeští socialisté, kteří poté svůj list zaprodali Němcům v roce 1997).

Po roce 1989 jsem zase psal pravidelně do Slováckých novin, jako tiskový referent OV ČSL, abych přiblížil veřejnosti na Slovácku fakta o obrozující se Lidové straně. Následovaly i různé, až zákeřné změny, včetně likvidace předsedy dr. Bartončíka, na což mám svůj názor, ale prosím - někteří smýšlejí dosud jinak. V následných řádcích se proto chci věnovat dějinným faktům, a to právě spíše z Uherskohradišťska.

Víme, že do roku 1960 byl i okres Uherský Brod, k němuž patřilo i Bojkovsko, ale i Luhačovsko a Slavičínsko. Původní okres Uherské Hradiště měl jiné složení: poměrně malý svůj vlastní okres, k němuž zapojen i soudní okres Uherský Ostroh, částečně Napajedelsko, až později i několik obcí Kyjovska. Může mi v tom někdo částečně oponovat, ale zvolil jsem toto dělení pro lepší přehled čtenářů. Když jsem dříve napsal, že Uherskobrodsko bylo nejsilnějším okresem pro Šrámkovu ČSL, je to skutečná jistota.

Ale i Uherskohradišťsko se nemálo podílelo na úspěších Dědictví otců a dědů. Proto uvedu následná fakta, kdy k tomu poslouží porovnání voleb do parlamentu v předválečném roce 1935 proti poválečným volbám 1945, které byly na dlouhý čas poslední demokratickou vůlí občanů (letos v květnu to bylo 75 let).

Obce, kde ČSL na Uherskohradišťsku byla vždy vítězná, byly: oboje Boršice, Buchlovice, Modrá, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Sady/dříve Derfla, Salaš, Stříbrnice, Tupesy, Vážany, Velehrad, Vésky, Zlechov; možná též Osvětimany, tamní Újezdec - u obce Stupava si nejsem jist, pro nedostatečné prameny. Uveďme obce, kde vždy byla první KSČ: Jarošov, Mařatice, Topolná, Traplice. Obce, kde zvítězila Republikánská strana zemědělského lidu/agrárníci, ale po válce zde vyhrála KSČ: Bílovice, Březolupy, Kostelany, Kudlovice, Nedachlebice, Podolí a Sušice. Obce, kde roce 1935 zvítězila ČSL, ale roce 1946 už KSČ: Babice, Jalubí, Kunovice, Mistřice, Staré Město.

V roce 1935 byli republikání/agrárníci vítězem v Částkově, Huštěnovicích, Jankovicích, Kněžpoli, Košíkách, Míkovicích, Nedakonicích, Svárově, Zlámanci, ale roce 1946 už zde podpořili nejvíce ČSL. Aby to bylo ještě více zajímavé, uveďme i ostatní obce: Hluk v roce 1935 volil na 1. místě Národní obec fašistickou/gajdovce, ale v r. 1946 už jasně vítězí ČSL.

V obcích Břestek a Staré Hutě, kde před válkou zvítězila Sociální demokracie, v r. 1946 už byla první KSČ. 

Nemám zcela doložená samotné město Uherské Hradiště, zde však byla vždy silná Národní demokracie/kdysi vzniklá za Mladočechů. V roce 1935 už zde tito kandidovali co Národní sjednocení, vedení stárnoucím státníkem dr. K. Kramářem, prvním premiérem republiky po roce 1918.

Po válce však v Uh. Hradišti je vítězem Národně socialistická strana, která se tenkrát projevila co nejodhodlanější síla proti KSČ, kdy předsedou MNV byl zvolen její reprezentant dr. Papež. Tolik zase něco málo z minulosti předků, čehož vždy buďme pamětliví, proto ideám těchto i věrní!