Kvalitní vzdělání se musí stát celospolečenskou prioritou

Kvalitní vzdělání se musí stát celospolečenskou prioritou
Foto: ilustrační foto
Zlín Tribuna 15 / 09 / 2020

Rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi regiony jsou propastné, některé školy stále nepřipravují žáky pro vyspělé obory, v nichž by jednotlivé kraje mohly vyniknout. Navíc se jim nedaří vytvářet funkční partnerství s firmami, úřady a rodiči. Téma podpory vzdělávání na regionální úrovni se stalo předmětem veřejné debaty, kterou pořádaly Aspen Institute CE a Zlínský filmový festival v Kongresovém centru Zlín v rámci Konferenčního bloku Děti bez hranic

Debatující se shodli na tom, že vzdělávání je jeden z pilířů i ukazatelů kvality života v regionu. Povědomí o jeho hodnotě je třeba rozšířit mezi veřejnost, aby Česká republika přestala být montovnou Evropy a stala se konkurenceschopnou zemí. Ke zlepšení současného stavu by mělo přispět propojení firem a škol a využití moderních technologií. K dlouhodobým bolestem českého školství naopak patří hodnocení studentů, které může být demotivující. Nedoceněna je také úloha ředitelů, kteří namísto manažerské a pedagogické činnosti často působí jako techničtí správci budov.

Debatu zahájil Lukáš Trčka, jednatel Technologického inovačního centra Zlín (TIC Zlín), který upozornil na nutnost koncepčního přístupu k tématu kvality života, jejíž je vzdělávání neodmyslitelnou součástí. V průběhu příspěvku byl představen také pilotní projekt propojující školy a firmy. „Na začátku je vždy jedinečná osobnost žáka, hledáme jeho silné stránky. Spouštíme anonymní testování jednotlivých talentů a jejich připravenost na klíčová povolání v regionu. Studenti mohou ve virtuálním prostoru strávit v určité profesi jeden den a zjistit, co dané povolání obnáší. Snažíme se také ukázat, jak složité je vykonávat stejnou profesi ve Zlínském kraji a například v Praze nebo v Brně a jak se liší finanční ohodnocení.“

Hana Navrátilová, proděkanka pro pedagogickou činnost FHS Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, sdělila, že je podstatné, aby učitelé byli nositelem budoucích inovací v rámci kraje, vycházeli z tradic regionu a odkazu Tomáše Bati. Pro fakultu připravující budoucí učitele je důležitá otevřená a fungující komunikace s jednotlivými školami a učiteli. Univerzita se má stát místem pro sdílení zkušeností a praxe,“ řekla.

Jarmila Minaříková, lektorka, mentorka a emeritní ředitelka střední odborné školy, uvedla vlastní přiklad z praxe, kdy jako ředitelka Střední průmyslové školy strojní zahájila partnerství s četnými firmami ze Zlínského kraje. „Účelem spolupráce nebyl fundraising, ale příprava studentů na odbornou práci v regionu, získávání klíčových kompetencí a zkušeností z praxe. Stejně důležité je, aby studenti získávali další vzdělání a zkušenosti i mimo kraj či republiku,“ podotkla.

Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna, hovořil o tom, jak uplatňovat princip participace a kolektivního dopadu při systémových změnách ve vzdělávání: „Eduzměna se snaží vytvářet regionální partnerství, v nichž budou zástupci škol, zaměstnavatelů a rodičů. Také politici musejí mít vzdělávání jako trvalou prioritu. Důležitá je jednotná vize školství všech partnerů a společné kroky vedoucí ke změně.“ 

Podle Lukáše Rejchrta, spoluzakladatele vzdělávací platformy Edhance, je ve vzdělávání klíčová komunikace: „Můžete mít sebelepší myšlenku, ale pokud ji neumíte doručit, je vám k ničemu. Proto se v Edhance snažíme vytvářet komplexní nástroje pro práci ve výuce s využitím technologií, kterým dnešní děti rozumí,“ vysvětlil s tím, že spolupráce mezi firmami a školami musí být formována opatrně, aby ji firmy marketingově nezneužily.

 Z debaty vyplynula následující doporučení:

  • Vzdělávání a jeho kvalita se musí stát celospolečenskou prioritou, a to i na regionální a komunitní úrovni.
  • Je nezbytné, aby nejširší vrstvy populace rozuměly tomu, který typ vzdělání s vyšší pravděpodobností zaručí dobré zaměstnání v rychle se měnícím digitálním světě. 
  • Dlouhodobé změny a pozitivního dopadu lze dosáhnout nejlépe na základě shody všech aktérů - politiky, škol a jejich zřizovatelů, firem, rodičů a dalších zúčastněných.
  • Je žádoucí poskytnout ředitelům škol odpovídající systematickou přípravu a vzdělání na výkon manažerské pozice.

 O Aspen Institute Central Europe

Aspen Institute Central Europe je nezávislá platforma, kde se mohou setkávat a jednat představitelé politiky a byznysu, ale také osobnosti z oblasti umění, sportu či vědy. Cílem institutu je rozvíjet mezioborovou spolupráci a podporovat mladé středoevropské lídry z různých sektorů v jejich osobním i profesním rozvoji.

autor: Zuzana Kroupová

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace