Město nemá být lacinou pokladničkou

Město nemá být lacinou pokladničkou
Foto: archiv politika
Uherské Hradiště Tribuna 22 / 02 / 2021

Město Uherské Hradiště se zřejmě stane novým majitelem františkánského kláštera. Za kulturní památku a přilehlé lukrativní pozemky zaplatí 42 milionů korun. Asi není pochyb o tom, že jde o výhodnou nabídku. Kardinální otázkou však zůstává, k čemu bude městu tento rozsáhlý objekt sloužit a kolik dalších desítek milionů korun spolyká jeho rekonstrukce a následný provoz.

Františkánský klášter je jedním z historických klenotů slovácké metropole. Barokní refektář je nejvýznamnější památkou svého druhu na Moravě, studna v rajském dvoře je nejstarším zdrojem vody ve městě a klášterní věž pak jednou z městských dominant. V rámci církevních restitucí byl tento krásně zrenovovaný objekt vrácen zpět františkánům, nicméně doposud je sídlem Státního okresního archivu Uherské Hradiště. Jenže to se má změnit již v roce 2025, kdy skončí desetiletá nájemní smlouva a archiv se bude podle všeho stěhovat do jiného, vhodnějšího objektu.

S vědomím této změny je tedy na místě, že se františkáni chtějí zbavit objektu, pro který sami nemají další využití. A poté, co neuspěli u státu, se snaží ke koupi přesvědčit město. Představa, že by již za pár let měl církevní řád nést finanční tíhu veškerých provozních nákladů i průběžných rekonstrukcí a složitě hledat pro velmi specifický objekt smysluplného nájemce, je logickým a pochopitelným motivem.

Jenže před stejným dilematem dnes stojí i vedení Uherského Hradiště. Koupit klášter jen proto, aby nepřišel nějaký „zlý soukromý investor“, není podle mne nikterak zodpovědný přístup. Jednak nevěřím tomu, že všichni investoři jsou zlí, a navíc nejen vedení města, ale každý zastupitel musí postupovat při svém mandátu s péčí řádného hospodáře. Máme-li jako zastupitelé rozhodnout o této investici, musíme vědět, pro jaký účel tuto nemovitost budeme nakupovat.

V případě pozemků, přiléhajících ke klášteru, jsem všemi deseti pro, aby byly v majetku města a byly připraveny pro budoucí, veřejné využití. Ale co s budovou kláštera? Přízemní prostory s refektářem, sloupovým sálem, malým nádvořím a širokými chodbami mohou sloužit pouze tak k reprezentativním účelům, jako turistický cíl či místo pro pořádání výstav a jiných expozic. První patro je pak determinováno opět širokými chodbami a množstvím malých místností, dřívějších „cel“, ve kterých bydleli mniši, kde by mohly najít zázemí tak maximálně kanceláře nebo nějaké vzdělávací aktivity. Krásné jsou rozlehlé klenbové sklepy, které by mohly podtrhnout vinařskou tradici Uherského Hradiště, ale s ohledem na vysokou hladinu spodních vod i povodňová rizika i dnes zejí tyto prostory prázdnotou.

Navíc, obdobných prostor má radnice již povícero. Reduta a jezuitská kolej již svému účelu slouží, na budoucí využití a náročnou rekonstrukci však stále čeká např. budova Staré radnice v Prostřední ulici. Paradoxně i přesto městu stále chybí dostatečné zázemí pro rozličné komunitní aktivity. Až pomine pandemie, opět vyplave na povrch nedostatek prostor pro zkoušky folklorních souborů a dalších spolků, své důstojné zázemí pro scházení nemají např. senioři, ale i další aktivní lidé z našeho města, kterým chybí něco jako „klubovny“ a další formy zázemí.

 V každém případě bez uceleného plánu se rozhoduje velmi těžce. Uherské Hradiště by si stejně, jako to dělá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, mělo vypracovat jasnou koncepci toho, jaké prostory, k jakým úřednickým, sportovním, kulturním, turistickým či komunitním účelům potřebuje, a na základě této jasné představy postupovat. A v neposlední řadě je třeba takovou koncepci zharmonizovat se státem a krajem, jeho zájmy a potřebami, protože se to městu může hodně vyplatit. Uvedu jeden příklad ze Zlína, kde se před mnoha lety rekonstruoval legendární Baťův mrakodrap. Pro samotné hejtmanství by byla tato investice zbytečně velikášská, ale velmi racionální spojení potřeb krajského a finančního úřadu (tedy kraje a státu) vedlo k dnešnímu jistě chvályhodnému výsledku.

 Dělat z města pokladničku pro všechny, kteří se budou chtít ve městě zbavit historicky nebo jinak důležitých objektů, z principu odmítám. V minulém roce to byla budova bývalé Komerční banky, letos to má být františkánský klášter. A co bude příště?

autor: Michal Dvouletý, Strana soukromníků ČR / Naplno pro Hradiště

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace