Návštěva středověkého hradu

Návštěva středověkého hradu
Foto: autor  /  Průvodkyně Anička.
hrad Buchlov Tribuna 31 / 07 / 2022

Turistická sezona po loňské a předloňské pauze je již v plném proudu. Návštěvy památek, hradů a zámků, festivaly, koncerty a různé kulturní a sportovní akce se rozběhly na plné obrátky. Jedna taková akce se uskutečnila jednu červnovou sobotu.

I když nejsem zastáncem každý týden navštěvovat památky našich předků, čas od času se na nějaký ten hrad nebo zámek přece jen vydáme. Rozhodnutí padlo na jednu červnovou sobotu tohoto roku. I když jsem byl informován známými, že vyhlídková trasa, kterou budeme absolvovat, čítá 350 schodů a bude trvat 1,5 hodiny, bral jsem to na lehkou váhu. Brzy mě ale optimismus přešel. Příjezd na parkoviště pod hradem byl v naprostém pořádku a bez problémů. Teplota vzduchu sice šplhala ke 30 stupňům, ale dalo se to vydržet. Třicet korun za parkování byla také ještě přijatelná cena. Výstup od parkoviště k hradu už tak veselý nebyl, mám totiž 3krát operovaný kyčelní kloub a nahrazen umělým. Nevím, z jakého důvodu se to nepodařilo napoprvé, ale to není teď důležité. Cesta k hradu je dlážděna velkými kameny nestejné velikosti a v tom byl ten největší problém, sklon ten se mně zdál asi tak 40 stupňů.

Rodina se mně vzdalovala mílovými kroky, až se ztratila úplně. Návštěvníci hradu, kteří šli za mnou, si mysleli, že vidí před sebou… nebudu se raději vyjadřovat, ale musel jsem odpočívat každou chvíli. Kdybych neměl čagan, tak bych se na hrad vůbec nedostal. Jak mně cesta na hrad trvala dlouho, vůbec nedovedu odhadnout. Asi v polovině cesty jsem si otíral orosené čelo a říkal, na hrad to ještě dám, ale žádnou prohlídkovou trasu už absolvovat nezvládnu. A zvládl jsem.

Dlouho jsem odpočíval a potom jsem dostal možnost díky blonďaté průvodkyni jít na prohlídkovou trasu o 5 min. dříve jak ostatní. Ta výhoda byla v tom, abych po absolvování těch 60 schodů, které trasu zahajovaly, mohl si zase odpočinout. Průvodkyně mezi tím vyběhla schody bez jediného odpočinku a čekala na mě u posvátné lípy na malém prostranství a kamenného stolce, kde údajně sedávali soudci, a kamenného bobku, na kterém sedával obžalovaný. Ještě musím poznamenat, že průvodkyně absolvovala s naší skupinou tuto sobotu už čtvrtou prohlídku. Ostatní účastníci prohlídkové trasy se dostavili za chvíli, ale bylo vidět, že po šedesáti schodech nejsou všichni v nejlepší kondici. Průvodkyně chvilku počkala, až všichni chytnou druhý dech. Poté zahájila prohlídku s takovou lehkostí, odborností a znalostmi, až nám počtvrté nebo páté místnosti všem spadla brada. Kde se to jenom v té holce bere, bylo slyšet šeptem. Tato osmnáctiletá dívčina, studentka třetího ročníku hotelové školy, bez jediné nápovědy nebo pomůcky řešila jednu místnost za druhou, a to na hradě byla teprve dvanáct dní v rámci letní brigády. Tady na obraze vidíte hraběte Berchtolda, vedle je obraz jeho ženy, tady jsou meče a zbraně z husitských válek. Postupte si prosím za mnou, tady je černá kuchyně, vedle jídelna a teď se přesuneme do velké knihovny. Dvacet dva místností bez jediného zaváhání a v ruce velký svazek klíčů, které vážily 0,5 kg.

Prohlídková trasa pomalu končí a my se vracíme zase po šedesáti schodech k hlavnímu vchodu, kde nás už čeká půvabná průvodkyně a s úsměvem se s námi loučí slovy: Nashledanou. Potlesk provází odchod návštěvníků a někdo pronese: Moc děkujeme, Aničko. Při pohledu na hodinky zjišťuji, že prohlídka trvala přesně na minutu 1,5 hodiny. A co naše průvodkyně? Zmizela jak laňka v lesním porostu v útrobách hradu Buchlov.

autor: Antonín Macháň, Uherský Ostroh

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace