Pravda o centru pro seniory na Olšavě: Co z toho bude Bilavčík mít?
Foto: ilustrační foto
Příspěvky v rubrice Tribuna nevyjadřují stanovisko redakce, veškerou odpovědnost za obsah textů nesou jejich autoři. TEXTY MOHOU BÝT REDAKČNĚ KRÁCENY.
V souvislosti s plánovanou realizací projektu domova pro seniory v lokalitě Olšava se znovu objevují různé pochyby a spekulace. Je správné, že občané se zajímají, zda bude s městským majetkem a penězi řádně nakládáno. Jsem ale přesvědčen, že v tomto případě pramení obavy pouze z nedostatku informací. Rád bych proto uvedl na pravou míru mýty, které mezi Broďany - za vydatného přispění některých anonymních účtů na sociálních sítích - kolují.
Nejprve rekapitulace minulého vývoje. Čtěte prosím pozorně. Vím, že to není krátké, ale historie projektu je důležitá pro pochopení mé motivace i současného stavu věcí. V roce 2017 jsem od města koupil pozemky o rozloze 2 293 m2 v lokalitě Olšava se záměrem vybudovat zde nové sídlo své firmy, které byly tehdejší prostory už malé. Později se mi ale podařilo odkoupit budovu v sousedství stávajícího sídla, takže tento plán jsem opustil. Přitom jsem si uvědomil, že pozemky na Olšavě by mohly být skvělým základem pro jiný projekt, který jsem už dlouho nosil v hlavě, a přikoupil další. Od doby, kdy jsem sám řešil, kde se dobře postarají o mého otce, jsem totiž uvažoval o multifunkčním centru s domovem pro seniory. V přízemí měla být občanská vybavenost s prodejnami a službami včetně lékařských ordinací, které by usnadnily život obyvatelům městské části vzdálené od centra a oddělené od zbytku města mezinárodním silničním tahem. Horní dvě patra pak byla koncipována jako domov seniorů s 24hodinovou péčí a oddělením pro Alzheimer centrum. Ani tehdy nebyl projekt koncipován jako ziskový. Ano, plánoval jsem prostory pro seniory pronajmout městu, jenže z nájmu se měl umořovat úvěr na výstavbu a po jeho splacení měla budova připadnout městu! A to včetně všech pozemků o celkové rozloze 6 521 m2.
Na podezíravé otázky, co bych z toho měl, jsem tehdy odpovídal stejně jako dnes: dobrý pocit, že jsem něco vrátil městu, ve kterém jsem strávil celý život a vcelku úspěšně zde podnikám. Bral jsem to i jako splátku svému životu. Díky zkušenostem z nejbližší rodiny jsem si dobře uvědomoval, jak bolestně podobné zařízení v regionu chybí.
U tehdejšího vedení města se projekt setkal s kombinací podezíravosti a nezájmu. Moje plány vyslechli, to ano. Postupně proběhlo 11 (!) schůzek, kdy jsme za účasti místostarosty Petra Vrány a ředitelky DPS ladili různé aspekty projektu včetně počtu lůžek, nákladů a dalších detailů. S projektem byl seznámen i pan starosta a nakonec celá rada města. To vše ale bylo z jejich strany jen na oko - zatímco jednali se mnou, souběžně začali připravovat projekt vlastní. V areálu bývalého městského koupaliště, v rozporu s územním plánem a téměř dvakrát dražší. Zatímco můj projekt je spočítán na 226 milionů, ten městský na 404 milionů korun! Obrázek o výhodnosti pro město a jeho obyvatele si jistě uděláte sami.
Dnes je rozložení politických sil ve městě jiné než tehdy a projekt je znovu na stole. Ovšem už bez jakékoliv mojí finanční či majetkové účasti. Poskytnu pouze pozemky, na nichž je domov vyprojektován. To však neznamená, že bych je městu prodal nebo pronajímal! Pouze je směníme za jiné pozemky stejné nebo podobné hodnoty, pravděpodobně i ve stejné lokalitě. Všechno bude zveřejněno a zdokumentováno podle příslušných zákonů. Pokud má kdokoliv konkrétní důkaz, že nemluvím pravdu, nechť jej prosím předloží - ať už na tomto místě, nebo na zastupitelstvu. Jsem si jist, že se to nestane, protože žádný takový důkaz existovat nemůže.
Budovu postaví samotné město s využitím dotace, případně s podporou PPP projektu. Komerční přízemí bude financovat provoz domova a současně zajišťovat občanskou vybavenost obyvatelům Olšavy. V byznysu se tomu říká win-win, zde možná dokonce win-win-win. Těžit z projektu budou místní obyvatelé, město samotné i senioři a jejich rodiny ze širokého okolí, kteří dnes řeší otázku, jak skloubit práci a rodinu s péčí o babičky a dědečky vyžadující nepřetržitou péči. Já? Já z toho nebudu mít víc než onen dobrý pocit - a vědomí, že až jednou přijde doba, kdy se o sebe nebudu moci postarat, budou mě moji děti mít komu svěřit s vědomím, že o mě bude lidsky a profesionálně postaráno. Stejně jako o všechny další klienty.