Slovácké moře - pohled právníka

Foto: iDobryDen.cz

V posledních dnech vyvolala na celém Slovácku značnou polemiku informace o zákazu koupání na novoveských jezerech pod hrozbou velmi přísných pokut. Jelikož tuto hrozbu považujeme za neoprávněnou, neboť vychází z protiprávního opatření obecné povahy, považujeme za potřebné sdělit veřejnosti kategorický nesouhlas s postupem vodoprávního úřadu.

Dne 28. 1. 2021 bylo odborem životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína (nikoli krajského úřadu) vydáno opatření obecné povahy o stanovení změny ochranného pásma II. stupně vodního zdroje Ostrožská Nová Ves (dále jen opatření). Jako občané i jako spolek, jehož účelem je dle schválených stanov ochrana přírody a krajiny a ochrana životního prostředí, jakož i obrana vlastnických  a uživatelských práv vlastníků a nájemců nemovitostí v této lokalitě, jsme přesvědčeni, že při jeho vydání správní orgán I. stupně porušením zásady proporcionality zasáhl  do občanských práv v rozporu se zákonem, neboť tato práva omezil nad nezbytnou míru a nikoliv nejšetrnějším způsobem.

Napadeným opatřením byla stanovena pro tzv. Slovácké moře změna ochranného pásma II. stupně vodního zdroje Ostrožská Nová Ves tak, že byl pro veřejnost zakotven celý soubor zákazů činností a též omezení vlastnických práv majitelů zde umístěných pozemků. Tento zákaz je v rozporu se zákonem, neboť je v rozporu se zákonným požadavkem, aby u zakázaných činností šlo prokazatelně (ne hypoteticky) o činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje. Z hlediska judikatorně ustálených zásad jde proto o porušení zásady přiměřenosti a proporcionality, tedy o jasné porušení smyslu a rozsahu zmocňovacího ust. § 30 odst. 8 vodního zákona.

Takovou protiprávností trpí především „zákaz koupání“ a „zákaz umísťování a provádění staveb a zařízení umožňujících pobyt osob uvnitř těchto zařízení”. Zjevná nepřiměřenost tohoto zákazu je evidentním porušením občanských a vlastnických práv způsobem vysoce přesahujícím cíl zákazů, jímž je ochrana zdroje pitné vody ve vodárenské nádrži. Závěr, že uvedený zdroj pitné vody  chráněný stanovením I. OPVZ je fatálně ohrožen koupáním osob či existencí rekreačních staveb ve II. OPVZ, odporuje realitě i dosavadním  poznatkům.  Absolutní zákaz koupání či staveb, které svojí existencí neznamenají žádné ohrožení zdroje pitné vody, je z tohoto pohledu nepřiměřený,  šikanózní, a proto nezákonný a zcela jistě by postačovalo stanovit pro koupající přísné pokuty za znečišťování břehové části jezer a v případě  chat uložit vlastníkům  povinnost napojení na  řádně izolovanou a řádně vyváženou jímku odpadních vod či vybavení chemickým záchodem. Mohou-li Policie ČR či orgány životního prostředí kontrolovat a pokutovat za zakázané koupání či motoristy za nedovolený vjezd , jistě by zvládly i sankce za znečišťování veřejného prostoru.

„Zákaz vjezdu motorových vozidel pro majitele pozemků umístěných v této lokalitě”, pokud nezískají povolení k vjezdu od správce vodního zdroje, je totiž také nepřiměřený, a proto nezákonný. Veřejnoprávní omezení vlastnického práva je přípustné, nejde-li o zjevnou nepřiměřenost. Zde však jde v podstatě o zákaz přístupu na vlastní pozemek, v důsledku čehož by majitelům zbylo holé vlastnictví pozemku bez možnosti jeho užívání. V daném případě je pojem přiměřenosti nutno poměřovat pricipem nezbytné ochrany veřejného zájmu, kterou je  ochrana pitné vody. Za situace, kdy během uplynulých několika desetiletí byl vjezd motorových vozidel do uvedené lokality tolerován a v průběhu těžebních prací zde denně dokonce jezdilo několik desítek nákladních vozidel těžební organizace včetně buldozerů, jejichž technický stav byl ve srovnání s osobními auty podléhajícími ze zákona přísným kontrolám STK mnohem horší. Přitom se tato skutečnost nikdy neprojevila na jakosti či nezávadnosti vodního zdroje, takže nezbytnost takového zákazu z historického hlediska není vůbec dána. Je přitom velmi diskutabilní, nakolik může přiměřenost omezení vlastníka pozemku a důvodnost vjezdu posuzovat zaměstnanec správce vodního zdroje bez jakékoliv odpovědnosti za správnost povolení či za odmítnutí povolení vydat. Nemožnost kontroly opodstatněnosti povolení či nepovolení vjezdu tak zakládá široký prostor pro korupci. 

Závěrem proto zdůrazňujeme nejpodstatnější výhradu vůči vydanému opatření, což je zákaz koupání a existence rekreačních chat v předmětné lokalitě, neboť za celou dobu jejich existence nebyl z hlediska životního prostředí zjištěn jediný případ, že  existující vodárenská nádrž jako vodní zdroj pro pitnou vodu, chráněný režimen I. OPVZ, by byla ohrožena či dokonce poškozena. Je nezbytné, aby správní orgán prokázal přiměřenost a opodstatněnost takového zákazu a jak by porušením tohoto zákazu mohlo dojít k ohrožení množství či nezávadnosti zdroje pitné vody, Naopak v doposud zpracovaných hydrogeologických posudcích byla jednoznačně tato plocha respektována jako plocha rekreační, přičemž nebyly nikdy shledány ve vzorcích vody žádné závady, o čemž svědčí i měření bakteriologických ukazatelů a sloučenin v jezerech odbornými orgány. Paradoxem celé věci je skutečnost, že opatření se opírá o monitoring, jehož  spoluautor  zpracoval diametrálně odlišné posouzení, v němž doporučil umožnit v předmětné lokalitě řízenou nejen rodinnou, nýbrž dokonce hromadnou rekreaci. Ještě v říjnu 2015 totiž tento odborník uvedl, že cit.: „... poznatky z mnohaletého vodárenského využití jímacího území Ostrožská Nová Ves ukazují na mimořádný efekt samočisticích schopností zdejšího horninového prostředí, což uvolňuje prostor pro řízenou koexistenci vodárenských a jiných, především rekreačních zájmů, při využití Ostrožských jezer (…) S uvážením celkového záměru změny využití území po ukončení těžby štěrkopísků a zrušení dobývacího prostoru oponent konstatuje, že minimálně na dvou lokalitách (jižní část Těžebního jezera a východní část Kunovské tabule) je možno zajistit rozvoj řízeného rekreačního využití Ostrožských jezer, nekolidujícího s vodárenským ochranným statutem území.“  

Zásahy do občanských a vlastnických práv musí mít zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny ze zákonných důvodů a jen v nezbytně nutné míře, způsobem respektujícím jak veřejný zájem, tak zájmy a práva občanů v dotčené lokalitě.

Těmto základním požadavkům však napadené opatření absolutně neodpovídá, neboť stanovené zákazy nereflektují reálný stav území, které je po desetiletí bez jakýchkoliv negativních dopadů využíváno ke koupání, resp. je zastavěno mnoha desítkami stavebních objektů, sloužících jednak k rekreaci a sportovnímu rybářství či oddechu vlastníků pozemků v této rekreační lokalitě. Jejich vlastníci udržují na svých pozemcích čistotu a pořádek a významně se tím podílejí na ochraně vodního zdroje pitné vody. Navíc poté, kdy v dotčeném prostoru byla ukončena dobývací činnost, považujeme za nesprávné dále vytvářet neodůvodněná omezení, která výrazně přesahují zákonem požadovanou přiměřenost zákazů. Jde o zřetelnou a objektivně neopodstatněnou snahu omezit práva občanů pod rouškou neexistující hrozby ohrožení zdroje pitné vody bez respektu k jejich zákonným a ústavním právům.

Napadené opatření tedy nesplňuje podmínku „přiměřenosti“, je diskriminační a nerespektuje současný stav území, neboť absentuje jakýkoliv prokazatelný veřejný zájem, který by opravňoval stanovit striktnost zákazů tak, jak jsou v opatření prosazovány. Vodoprávní úřad tak nerespektuje princip minimalizace zásahů do ústavně zaručených veřejných subjektivních práv (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), Jak je výslovně uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 7 Ao 6/2010-44 (cit.): „I kdyby zákonem stanovené skutkové předpoklady omezení či zákazu (...) byly naplněny, jejich obsah a rozsah musí splňovat požadavek, aby šlo z hlediska územního, věcného i osobního o nejmenší omezení, které ještě postačuje k dosažení zákonem stanoveného cíle...”, tedy ochraně zdroje pitné vody.

Jsme přesvědčeni, že nezávislý znalecký posudek, o jehož vypracování v soudním řízení požádáme, vyvrátí účelově formulované závěry, na nichž je založeno předmětné opatření obecné povahy, a soud napadené části opatření zruší.