Spravedlnost po česku aneb Nic není možné nechat náhodě

Spravedlnost po česku aneb Nic není možné nechat náhodě
Foto: sal
Slovácko Tribuna 08 / 03 / 2019

Jak jinak si vysvětlit, s jakým odhodláním a zápalem pro věc se rozhodli pánové Radek Mezlík, státní zástupce, a Petr Jirsa, soudce, vzít hned zkraje soudního procesu spravedlnost do svých rukou. Podle předem připraveného scénáře a dohod o mediálních výstupech zahájili, zcela jistě se souhlasem svých nadřízených, štvavou kampaň v kauze Zdeněk Zemek a spol., která jako přes kopírák navazuje na nespravedlivý proces Saša Sun a Zdeněk Sun.

Spolek spravedlnost vyvinul s podporou občanů v poslední době značné úsilí, aby si někdo kompetentní a spravedlivý všiml kolosální nespravedlnosti a doufejme jen justičního omylu, kdy byli za podivných okolností kriminalizováni a bez důkazů viny odsouzeni bezúhonní občané, otcové rodin, jen proto, aby se, slovy Aleny Vitáskové, zakryli skuteční viníci předem připraveného geniálního podvodu, skuteční solární baroni, aby se odvedla pozornost od skutečných důvodů současného a budoucího zdražování elektrické energie. Není pochyb o tom, že vlivné zájmové skupiny stojí i za novou kauzou Zdeněk Zemek a spol. elektrárny Chomutov II.

Důrazně se ohrazujeme proti tomu, aby státní zástupce a soudce na samém počátku živé kauzy zinscenovaného procesu organizovali setkání se sdělovacími prostředky, jednostranně informovali veřejnost, ovlivňovali veřejné mínění, zastrašovali obviněné a svědky a tak ovlivňovali příslušný soud. V odpovědi na můj nedávný dopis mě předseda nejvyššího soudu JUDr. Pavel Šámal vyzval, aby Spolek Spravedlnost nezasahoval do živých kauz a do nezávislosti soudů. Očekávám, že to samé nyní učiní i v případě státního zástupce Radka Mezlíka a soudce Petra Jirsy, kteří zřejmě ve snaze zviditelnit se (nepokusili se ani využít služeb svých tiskových mluvčích) osvojili si právo určit s patřičným sebevědomím viníka ještě před začátkem procesu. Jak může soud jednat spravedlivě a nezávisle, když servilní sdělovací prostředky podle předem připravených tiskových zpráv mají za úkol psát o Zemkovi negativně? Kde je presumpce neviny? Kde je zdrženlivost, slušnost a novinářská etika? Copak skutečně nezávislý, spravedlivý soud v demokratické společnosti potřebuje ještě před svým jednáním prostřednictvím sdělovacích prostředků znát názory bulváru, který ovlivňuje veřejné mínění a vytváří atmosféru v neprospěch obviněného? Právě přístup některých sdělovacích prostředků, které se ještě donedávna považovaly za seriózní, je v kauzách Zemkových elektráren Chomutov naprosto servilní a skandální. Proč nedostali stejnou příležitost v rámci vyváženosti i obhájci Zemka? Kde jste byli, vážení páni šéfredaktoři a redaktoři Práva, MF Dnes, ředitelé a redaktoři televizí a jiných rádoby seriozních médií, když jsme Vás žádali o zveřejnění argumentů obhajoby, názorů veřejnosti prostřednictvím Spolku Spravedlnost, když jsme Vám nabízeli rozhovor přímo se Zdeňkem Zemkem, který by zcela jistě zaujal Vaše diváky a čtenáře? To se Vám ale nehodilo do not. Zachovali jste se naopak v rámci často proklamované novinářské etiky opravdu jako zastánci padni, komu padni,  objektivnosti, vyváženosti a spravedlnosti. S o to větším nasazením a horlivostí nyní špiníte Zemka, matete veřejnost, poskytujete na objednávku účelové, jednostranné informace, abyste se zavděčili Vašim „sponzorům“.

Za zneužití funkce státního zástupce i soudce považujeme familiérní a arogantní zpochybňování zdravotního stavu obviněného Zdeňka Zemka. Jakým právem si někdo v dané situaci dovolí znedůvěryhodnit lékařské vyšetření respektovaného špičkového lékařského pracoviště? Zemek byl ještě před několika lety naprosto zdravý a na nic si nestěžoval. Jeho pracovní absence byla takřka nulová. Kromě toho, že v jeho věku má přece jen nárok navštívit čas od času lékaře, tak zejména zinscenované kauzy ve spojitosti se Zemkem se mohly výrazným způsobem podílet na jeho současném zdravotním stavu. Cožpak člověk, který je vážně nemocen, musí být vždy nehybně upoután na lůžku? Nemůže například na doporučení lékaře relaxovat, přijít na jiné myšlenky i tím, že se snaží odreagovat aktivním či pasivním sportem, případně jinak? Vžijte se, ctihodní pánové, laskavě do situace člověka, který jednak již není nejmladší, v mládí ho postihlo neštěstí, se kterým se vyrovnat nebylo a není vůbec jednoduché, je si vědom povinností otce ani ne dvouletého dítěte, odpovědnosti za stále ještě téměř pět tisíc svých zaměstnanců. A konečně, uvěznili jste mu v nespravedlivém procesu syny, které jako otec miluje, stejně jako nejbližší spolupracovníky, a nyní mu hrozíte tím samým. Přesto, že Zemek je silná osobnost, tak s tímto psychickým tlakem se vyrovnává jen díky tomu, že je přesvědčen o nevinně své i ostatních v kauze elektráren Chomutov.

Přeji Vám, vážený pane státní zástupče a vážený pane soudce, ale i Vašim chlebodárcům, abyste se do podobné situace nikdy nedostali. Nejsmutnější na tom Zemkově příběhu je arogance moci, absolutní bezmoc, až na vyjímky lhostejnost politiků, poslanců, senátorů, kteří strkají hlavu do písku a dělají, že se jich to netýká, byť moc dobře vědí, že jejich předchůdci přijali špatný zákon, uvedli Zemka, který ke všemu přistupoval v dobré víře, v omyl. Nyní se účelově zaměňuje příčina za důsledek a Zdeněk  Zemek, který se nedopustil ničeho nezákonného, je se skutečnými podvodníky, z nichž většina ani elektrárny nevlastní, házen do jednoho pytle.

Proč ti samí poslanci a senátoři, kteří nyní v případě krácení částky v proplácení peněžních náhrad církvím mluví o narušení právní jistoty v ČR, o špatném příkladu pro zahraniční investory, se nechovají stejně i v kauzách Zemek a spol., kde rovněž došlo k podstatné dodatečné změně zákona a pravidel, což znehodnotilo jeho investice a udělalo z něj solárního žebráka? V historii naší země by se našlo dost příkladů, kdy se horliví novináři a nejrůznější písálkové chtěli zavděčit mocným. Jak se zdá, i dnes jsou mezi námi takoví, kteří by za určitých okolností dokázali zdůvodnit i třetí světovou válku. Nechejte proto, páni redaktoři, zvláště v tomto případě, kdy spravedlnost pláče, volný průchod spravedlnosti, abyste se za své činy nemuseli později stydět.

Že s českou justicí a spravedlností není něco v pořádku, svědčí i velmi častá kritika nejvyšších ústavních činitelů, prezidenta ČR, předsedy vlády ČR, stejně jako některých dalších ústavních činitelů, bývalých soudců Nejvyššího soudu, bývalých velmi informovaných zástupců Policie ČR a tisíce stížností na počínání justice. Velkým varováním veřejnosti by měla být například slova bývalého elitního kriminalisty plukovníka Jiřího Komárka, který hovoří o tom, že Státní zastupitelství umí manipulovat s fakty, že se shromažďují důkazy na objednávku, že se dá objednat stíhání a uvěznění v ČR.

Zajímavé je v tomto kontextu i vyjádření JUDr. Vojtěcha Filipa, místopředsedy PSP ČR, který upozorňuje na skutečnost, že soudci mají zákonem, který je jejich jediným limitem nezávislosti, stanovenou povinnost zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Dále pak uvádí, že soudci ale mají být nejen nezávislí a nestranní, bez čehož by vůbec nemohlo být žádného spravedlivého procesu, ale jako takoví se mají veřejnosti i jevit. Svoji úvahu, hodnou klasika, zakončuje starým anglickým rčením, které připomíná i Evropský soud pro lidská práva, hovořícím o tom, že spravedlnost nemůže být pouze vykonávána, ale musí být také vidět, že je vykonávána. Když jsem před nedávnem četl rozhovor s Vrchní státní zástupkyní v Praze JUDr. Lenkou Bradáčovou, pochopil jsem, že státním zástupcům, kteří mají jasné zadání, vůbec nejde o hledání spravedlnosti, ale nejlépe ještě před jednáním soudů určit viníka, do rozhodnutí soudů ovlivňovat vše, co se dá, aby se prokázala úspěšnost státních zástupců vůči soudům, byť to na první pohled vypadá jako falešná solidarita. K tomu dle Lenky Bradáčové slouží oficiální statistika, tabulka s bodovým systémem, která už dnes dokládá, jak jsou soudy v soutěži se státními zástupci neúspěšné. Kladu si otázku, k čemu pak potřebujeme soudy, které jsou přímo závislé na státních zástupcích jako v případě kauzy fotovoltaických elektráren Chomutov.

Lze si jen přát, aby příklad občanské neposlušnosti v jedné v nejvyspělejších zemích světa, Francii, s dlouhodobými demokratickými tradicemi, kolébkou spravedlnosti, nenastartoval vlnu protestů i u nás, kde se problémy neřeší, odkládají a metou pod koberec.

autor: Dr. Petr Vašát, předseda Spolku Spravedlnost
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace