Zkáza velehradského Vincentina dokonána

Zkáza velehradského Vincentina dokonána
Foto: Radiožurnál-Český rozhlas  /  Libor Lukáš
Pitín Tribuna 11 / 06 / 2020

Jsou zprávy, které se mi nepíšou lehce, a právě tato mezi ně patří.
Chci na začátku tohoto smutného příběhu nejdříve připomenout, že cisterciáci poskytovali v rámci svého působení na Velehradě již od 13. století n. l. útočiště nemocným a slabým lidem, a to ve zdejším, na Moravě prvním založeném klášteře.

Z novodobější historie velehradského kláštera stojí za zmínku minulé století, kdy došlo k přestěhování chovanců z Prahy-Břevnova právě na Velehrad. Zde byli tito chovanci v ústavní péči sester řádu svatého Karla Boromejského s názvem Vincentinum - dům milosrdenství.
Z vůle komunistické moci nejdříve soudruzi násilně vyhnali a internovali jezuity z kláštera na Velehradě a na jejich místo pak v roce 1952 nastěhovali právě chovance z Břevnovského kláštera, kteří zde, aniž by se jich někdo na to ptal, získali svůj nový domov a přinesli sem i svůj název „Vincentinum - dům milosrdenství”, který funguje do současnosti.
Pomoc bližním, kteří ji potřebují, se zkrátka za velehradskými klášterními zdmi odehrává po celá staletí. Vykonávají jí především lidé oddaní Bohu, kteří činí dobrodiní pro ty, kteří milosrdnou pomoc potřebují. Uživatelé zdejšího ústavu však vůbec netuší, že v současné době (a pod rouškou sociálního inženýrství zřejmě pomatených krajských politiků a úředníků) mají být z tohoto jejich krásného a oblíbeného domova vytrženi či přestěhováni do jiných krajských domovů, čímž ztratí jedinečné pouto k tomuto místu i lidem, kteří o ně s láskou a pokorou každým dnem pečují. Dokáží si vůbec tito nezodpovědní „sociální inženýři“ uvědomit, jaké dopady na psychiku zdravotně postižených mají jejich neuvážená rozhodnutí a jak se to může projevit v jejich zdravotním stavu?
Chce se mi křičet, bouchám pěstmi vztekem a zároveň utírám své zvlhlé oči...
Říkám si PROČ? Proč to dělají? Proč ničí to, co naši předci vytvořili, o co po mnoho generací pečovali a na co jsme rádi navázali? Proč ničí to, co dobře funguje? Ti, kteří naši pomoc přijímají a potřebují - tedy ústavní chovanci, jsou přece ve Vincentinu nadmíru spokojeni, a to je ta nejpodstatnější věc.
Proč se takovýmto způsobem dehonestuje úcta k posvátnému klášteru na Velehradě? Proč se nebere v potaz zdejší génius loci? Proč se ničí zavedené klášterní milosrdenství, které je s Velehradem propojeno stovky let? Proč musíme v přímém přenosu pozorovat plíživou a postupnou zkázu těchto významných západních civilizačních hodnot?!
Zlínský kraj se zkrátka rozhodl a BASTA! Korunu všemu hejtmanství nasadilo tím, že nechalo propustit dlouhodobou vedoucí Vincentina Mgr. Milenu Marečkovou. Ta zde dlouhých třicet let pracovala a snažila se svým velehradským zdravotně postiženým občanům pomáhat. Vytvářela pro ně společně se svými spolupracovníky teplo skutečného domova. Jenže už je prý pro hejtmanství „NADBYTEČNÁ”. Hlavním důvodem bude zřejmě fakt, že se nemohla a nechtěla smířit se sociálním inženýrstvím, které jí hejtmanství naordinovalo.
Děkuji veřejně paní Marečkové za její práci a za její aktivní život, který z velké části obětovala velehradskému Vincentinu. DĚKUJI! Děkuji mnohokrát, Mileno. Ať se stydí všichni „mocní“, kteří tento ponižující ortel nad Vincentinem a jeho lidmi ve službě i v péči vynesli.
Veřejně prohlašuji, že budu-li mít v budoucnosti dostatek sil a příslušný vliv, toto nekompetentní, nelidské a zcela pomýlené rozhodnutí Zlínského kraje napravím, a to v souladu s přáním zdravotně postižených uživatelů i pracovníků, kteří zde o ně obětavě pečují.

autor: LIBOR LUKÁŠ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace