Plicní oddělení v Uherskohradišťské nemocnici svou pověstí dlouhodobě přesahuje okresní hranice. Zasadil se o to dlouholetý primář Jiří Tihon, který štafetový kolík předal zkušenému kolegovi Arnoštu Sobolovi. Mezi pacienty jeho oddělení nejčastěji najdeme bronchitiky a astmatiky.

 Na Slovácko dorazilo jaro a s ním i potíže alergiků. Který pylový alergen přichází po zimě jako první? 

Jaro je pylovým obdobím dřevin. Pylová sezona bývá zahajována pylem lísky a olše - letos byly pozorovány tyto alergeny už od konce února. Nyní ještě alergen olše doznívá, břízu - největší pylový alergen mírného pásma - očekáváme na přelomu března a dubna.

 Poslední roky zima přešla spíše v léto než jaro. Jak moc nestálost počasí zamíchává s pylovým kalendářem?

Proměnlivost počasí zamíchává pylovým kalendářem naprosto zásadním způsobem. Letošní pomaleji přicházející jaro je toho důkazem. Chladnější a deštivější počasí respiračním alergikům ulevuje, navíc prodlužuje prostor pro případnou předsezonní vakcinaci.

 Počet alergiků rok od roku roste. Co je příčinou?

Na vině je genetika i faktory prostředí. Zejména moderní způsob života v superčistém prostředí, dominantně v interiéru. Obrovské použití chemických přísad v potravinách atd. Zde je prostor pro dlouhou diskuzi.

 Testy se dělají jenom z krve, nebo se stále vpichují alergeny pod kůži a čeká se na reakci těla?

Vyšetřovacích metod je celá řada, od supermoderních laboratorních vyšetření až po klasické kožní punkční testy, které stále považujeme za standardní, dostupnou metodu.

 Kdy tedy poznáme, že je nejvyšší čas navštívil alergologa a podstoupit testování?

K alergologickému vyšetření neexistuje určitý věk. K vyšetření je vhodné se dostavit, jakmile se respirační potíže vyskytují opakovaně nebo v určitém ročním období, popřípadě pokud obtíže přetrvávají dlouhodobě. Totéž platí u potravinových intolerancí - pokud pozorujeme zažívací potíže po určitých druzích potravin, eventuálně pokud se objeví ekzém.  

 Které z alergií se v posledních letech nejvíce rozmohly?

Tažení alergenů je na vzestupu na všech frontách, potraviny jsou však z důvodu pestrosti a obrovské dostupnosti různých druhů alergenů nejzapeklitější.

 Stále se zvyšuje rizikovost potravin. Vede kravského mléko?

Mléko, vejce jsou spíše klasikou dětského věku. Zvláště je třeba dávat pozor na arašídy, ovoce, zeleninu.

 Poslední léta narostlo nebezpečí u vosího bodnutí. To je také jistý druh alergie…

Alergie na hmyzí jed blanokřídlých je trvalou klasikou. Zarudnutí a lokální otok jsou běžnou reakcí „na žihadlo“, pokud jde o alergický projev, dojde zpravidla k reakci celkové, jako dušnost, celkový otok, zarudnutí, kolaps, která je již opravdu nebezpečná.

 Tady už nestačí pomazat místo cibulí, ale je nutné vyhledal lékaře?

Pokud jde jen o malý místní otok, stačí místo vpichu chladit, pomazat cibulí. Lékařský zákrok není třeba. Pokud se však objeví zmiňované celkové příznaky - dušnost, slabost, pokles krevního tlaku, otok atd., nebo pokud dojde k bodnutí do oblasti okolo úst či jazyka, je nutné vyhledat rychlou lékařskou pomoc!

 Bývá alergie dědičná? Přenáší se už z matky na plod?

Ano, alergie je dědičná… vídáme rodiny alergiků... Ovšem dědí se vlohy k rozvoji onemocnění. Je vždy nutný vliv zevního prostředí.

 V poslední době se objevuje alergie až v dospělosti. Hraje tu roli imunologie, nebo spíše životní styl a prostředí?

Jde o spojené nádoby. Něco nám přináší genetika a hodně i životní styl!

 Ta znamená, že životospráva ovlivňuje kvalitu života alergika?

Zásadním způsobem. Tam, kde není alergik vystaven působení alergenu, tam se alergická reakce nerozvine.

 Připomenete prosím základní pravidla, která musí alergik dodržovat, aby byl co nejméně omezen?

Důležité je alergenu se vyhnout. Pokud se nám to nedaří, čím dříve zahájíme protialergickou terapii, tím větší máme naději na úspěch. Je důležité diagnostikovat příčinný alergen a k jeho omezení vést svůj životní styl. Obecná doporučení jako pohyb, zdravá strava atd. jsou samozřejmě vždy platná.

 Může neléčení alergie přerůst v další nemoci?

Může. Alergickým zánětem dochází k narušení tělesných ochranných bariér, kterými může proniknout například jiný bakteriální patogen. U neléčeného alergika postupně může docházet i k alergizaci i na další podněty.

 Jak rozeznáme nástup pylové alergie a nachlazení, případně covidu? Symptomy jsou přeci podobné.

To je pravda, na rozdíl od viróz jsou však alergózy citlivější k léčbě. Po aplikaci antihistaminik, lokálních očních, nosních nebo inhalačních přípravků, dochází ke zmírnění obtíží, což se například u covidové infekce či běžné rýmy neděje.

 Dokáže nošení roušek více ochránit alergiky a naopak přidusit astmatiky?

O tom, že by nošení roušek astmatikům nějak ubližovalo, nevím. Respirátor jistě dokáže zmenšit nálož vdechnutých inhalačních alergenů, navíc vdechovaný vzduch je již předehřátý, což méně vasomotoricky dráždí. Ovšem kdyby ochrana dýchacích cest byla řešením, jistě by alergici nosili roušky i dříve v necovidové době, což jsem nepozoroval.

Zde diskomfort převažuje nad benefity.  

 Mají alergici vážnější průběh při onemocnění covidem?

Toto tvrzení nejde aplikovat na všechny alergiky. Každopádně astmatik s persistujícícím onemocněním může být ohrožen těžším průběhem infektu. Plíce jako orgán mají menší rezervy, pacient se může snadněji dostat do dechové tísně.

 Takže astmatici jsou nejvíce ohroženou skupinou?

Přesně tak, astmatici jsou ohroženou skupinou, zejména astmatici s nadváhou. Nicméně zkušenosti některých pracovišť ukazují, že astmatik důsledně léčený inhalačními kortikoidy mívá průběh covidové infekce paradoxně mírnější. Spekuluje se, že inhalační kortikoidní léčba vede k menšímu průniku koronaviru do organismu.

 Stále lze bojovat proti této civilizační chorobě, myslím alergie, pouze vakcinací?

Léčebné metody jsou různých druhů - symptomatické, které mírní příznaky, a potom tzv. kauzální, které směřují k jádru problému a snaží se naši pokřivenou imunitu narovnat, aby přestala alergeny vnímat jako nepřátelské podněty a začala je opět tolerovat jako neškodné. Sem patří např. alergenová imunoterapie, tedy vakcinace.

 Jedná se stále o doživotní záležitost?

Alergie je chorobou dlouhodobou, často celoživotní. Alergenová imunoterapie však dokáže navodit dlouhodobou toleranci alergenu, navíc i symptomatické možnosti léčby jsou dnes již na vysoké úrovni.

 Poradil byste 5 zásadních kroků pro každého alergika - astmatika?

První - vyhnout se alergenu. Druhé - důsledně užívat lékařem předepsanou medikaci. Třetí  - vyhýbat se prašnému prostředí, stresu, podporovat sport, otužování. Čtvrté - pravidelné sledování pacienta na plicní, ev. alergologické ambulanci a páté - žít pokud možno normálním způsobem života, nehledat překážky, dobře léčený astmatik nemá žádné specifické životní omezení.

Zmínil jste i otužování, které během pandemie zažilo boom. Opravdu dokáže zmírnit projevy alergií nebo astmatu?

Dokáže. Každému však dle jeho přesvědčení a psychické pohody, nesnažil bych se tělo vystavovat nadměrnému násilí.

 Psychické pohody? Každá nemoc prý začíná nejprve v hlavě. Jsou i tyto nemoci silně spojeny s psychosomatikou?

U alergiků, zejména astmatiků, je vidět, jak jsou reakce v organismu propojeny. Stres, zejména ten negativní, může vést k rozvoji kopřivky nebo astmatické dušnosti. Někdy pozorujeme v plicní - alergologické ambulanci, že astmoidní potíže pacientů po vyřešení složité situace odeznívají.  

 Dá se při léčbě spolehnout i na nějaké zaručené rady a doporučení bylinkářů a homeopatiků? Nebo je jednoznačně zavrhujete?

Každý postup, který pacientovi pomůže, je z pohledu lékaře dobrý. Nicméně pokud se nejedná o racionální medicínu založenou na důkazech, nemůžeme za takové postupy nést zodpovědnost.