Armáda „uvítala“ okupanty tanky

Armáda „uvítala“ okupanty tanky
Foto: archiv Slováckého muzea  /  Vylepená hesla - Hradiště zaplavily letáky, které odsuzovaly okupaci i kolaboranty.
Uherské Hradiště Zajímavosti 21 / 08 / 2008

Vojáci většinou vystupovali proti vojskům Varšavské smlouvy, našly se ovšem i výjimky

Pověstné dvojí kleště svíraly před čtyřiceti lety vojáky československé armády. Sověti od nich očekávali spolupráci, zatímco obyvatelé zase účinnou pomoc proti okupantům. V plném rozsahu se nedočkali ani jedni. Vojáci totiž většinou spolupracovat s vojsky Varšavské smlouvy odmítali, účinně zasáhnout však proti nim nemohli. Svůj odpor ovšem dávali alespoň veřejně najevo. V Uherském Hradišti a v Hodoníně dokonce postavili do bran kasáren tanky, které měly zamezit vjezdu sovětských vojsk.
„V Uherském Hradišti tvořil posádku 6. motostřelecký pluk, kterému v době příjezdu sovětských vojsk velel zástupce velitele podplukovník Josef Kosina. Ten později vypověděl, že situace byla 21. srpna značně nepřehledná, neboť na útvar dorazily celkem tři rezoluce,“ popisuje situaci v uherskohradišťských kasárnách Daniel Povolný z Vojenského historického ústavu v Praze. Kosina, který velel posádce proto, že velitel kasáren byl toho času na dovolené, byl sovětskou armádou kontaktován, aby sestavil společné česko-sovětské hlídky, což však kategoricky odmítl. Naopak. „Osvoboditele“ rozhodně s otevřenou náručí nevítal. „U kasáren nechal postavit tanky a na vnitřním nádvoří nařídil rozmístit překážky tak, aby zde nemohl přistát vojenský vrtulník se sovětskými důstojníky, podobně jako tomu bylo v Hodoníně,“ uvedl Povolný, který sledoval i další Kosinův příběh. „V roce 1970 se dostal na seznam nepohodlných lidí a o rok později byl propuštěn do zálohy,“ uvedl Povolný.
Podobně přistupovali k okupantům také důstojníci v Hodoníně, a to až na jednu výjimku, plukovníka Josefa Einšpígla, který se Sověty navázal čilou spolupráci. „Náčelník štábu 4. motostřeleckého pluku v Hodoníně Josef Einšpígl byl konzervativec, který byl ve styku se sovětskou armádou již od 21. srpna. „V jednu hodinu ráno mi zavolal operační důstojník, abych se dostavil na divizi, kde jsem si vyslechl rozkaz, podle kterého přešla ve 23 hodin předchozího dne sovětská vojska hranice, a že jim máme vycházet vstříc. V 5.45 jsem proto nechal nastoupit pluk a informoval jej o situaci,“ vypověděl později Einšpígl, který v kasárnách zakázal rušení rádiových relací sovětské armády a sloužil poté u vojska až do roku 1981, kdy odešel do penze v hodnosti generálmajora.
Plukovník Vincent Nedbálek ze stejné posádky přijel do kasáren v době, kdy tam přistával sovětský vrtulník s plukovníkem Štěrbinem. „Řekl tehdy dvojsmyslnou větu: Je to tragédie vašeho i našeho národa,“ zapamatoval si na celý život Nedbálek, který rozkázal umístit do jedné z bran tanky T54 a T55 a druhou nechal zablokovat transportérem OT 64 Skot. „Vozidla pak nechal stáhnout až na přímý rozkaz velitele 3. motostřelecké divize v Kroměříži,“ uvedl Povolný.
Všechny zde uvedené informace týkající se chování československých vojáků v roce 1968 shromažďuje Daniel Povolný pro připravovaný druhý díl odborné publikace „Vojenské řešení Pražského jara“, které má být dokončeno do závěru příštího roku. Ve středu 20. srpna bude pokřtěn v senátu díl první, který mapuje situaci z pohledu armád Varšavské smlouvy.

TOPlist