Až do své smrti žil pod drobnohledem StB

Až do své smrti žil pod drobnohledem StB
Foto: Národní archiv Státní bezpečnosti  /  Karel Nigrín, 1949
Uherské Hradiště Zajímavosti 30 / 08 / 2020

Pozoruhodnou osobností meziválečného období hradišťského skautingu je Karel Nigrín, středoškolský profesor, beletrista (pseudonym Karel Spal), kulturní a vlastivědný publicista, autor turistických průvodců a překladatel z angličtiny.

V hradišťském Skautu zastával funkce ve vedení sboru. Před německou okupací zastával funkci jeho starosty - vedoucího skupiny skautských patronů a podporovatelů.

V roce 1926 ukončil studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.  Následně působil jako středoškolský učitel dějepisu a zeměpisu v Benešově, v Nových Zámcích a v Uherském Hradišti (Obchodní akademie). Zde se po německé okupaci zapojil do odbojové činnosti. V roce 1939 gestapo Nigrína zatklo a odsoudilo k trestu smrti kvůli pomoci stíhaným studentům při přechodu hranic a členství v organizaci Obrana národa. Karel Nigrín však onemocněl a musel být hospitalizován v nemocnici v Uherském Hradišti. Odtud se mu podařilo utéct. Existují dvě verze jeho útěku. Jedna je, že se v přestrojení za řádovou sestru, které tehdy v nemocnici pracovaly jako zdravotní sestry, dostal přes stráže gestapa ven. Ta druhá, že mu pomohlo pár bývalých žáků, kteří nafingovali převoz na operaci slepého střeva. Poté jej údajně v plechové rakvi vyvezli ven. Pravda jasná není, jasné však je, že se dostal ven.

Za pomoci svého bývalého žáka Jiřího Štokmana, pozdějšího parašutisty v exilu, který měl mít prsty i v útěku z nemocnice, a Josefa Holuba se dostal přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii šťastně do Francie.  Zde nejdříve učil na střední škole a poté působil jako ředitel informační sekce Československého národního výboru. Po pádu Francie se ale narychlo stěhoval v červnu 1940 do Velké Británie. Náhoda tomu zase chtěla, aby se Karel Nigrín dostal na československé exilové Ministerstvo zahraničních věcí ve Velké Británii.

Karlu Nigrínovi je některými pamětníky dáváno za vinu, že po jeho zatčení byl při domovní prohlídce nalezen jeho diář, ve kterém měl kontakty na další členy odboje. Na jeho podkladě tak měla být řada odbojářů zatčena a odsouzena.

Po osvobození se v roce 1945 vrátil do Československa a pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako vrchní odborný rada. Po „vyakčnění“ v únoru 1948 odešel pracovat jako úředník na Ředitelství pro cestovní ruch v Bratislavě. Dne 6. února 1949 byl zatčen StB a v červnu 1949 byl Státním soudem odsouzen za velezradu k trestu smrti, který mu byl následně změněn na doživotí. Podle rozsudku měl pomoci řadě osob odejít do exilu. Roky strávil v nechvalně proslulé leopoldovské věznici na západním Slovensku. Amnestií mu byl trest snížen v roce 1955 na pětadvacet let a v roce 1963 na šestnáct let. Propuštěn byl nakonec 3. prosince 1963. V roce 1968 se v rámci Pražského jara zapojil do rehabilitačního procesu odsouzených a vězněných komunisty. Byl zvolen do čela prozatímního ústředního výboru založené organizace K 231. Po srpnové okupaci K 231 zanikla a Karel Nigrín se stáhl do ústraní. Až do své smrti žil pod drobnohledem StB.

V roce 2009 mu byla za jeho činnost a postoje, na základě návrhu Senátu Parlamentu ČR, prezidentem Václavem Klausem udělena Medaile za zásluhy in memoriam.

Karel Nigrín

29. 2. 1904 Nové Strašecí -  21. 6. 1982 Praha

autor: Jaroslav HRABEC

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace