Batikované a zelové kraslice Marie Vlčkové

Batikované a zelové kraslice Marie Vlčkové
Foto: Kateřina Nosková
Ostrožská Nová Ves Zajímavosti 06 / 11 / 2022

Bohatě zdobené kraslice patří ke Slovácku stejně jako cimbálová muzika nebo krojové hody. Jednou z maléreček, které se zdobením vajíček spojily svůj život, je Marie Vlčková. Její rodina pochází z Ostrožské Nové Vsi, kde se ženy tomuto lidovému zvyku věnovaly po mnoho generací. K malování kraslic takzvaným batikováním přivedla Marii Vlčkovou její maminka Jarmila Lagová. Kdyby dnes viděla, s jakou virtuozitou a precizností její dcera toto umění ovládá, byla by na ni určitě velice hrdá...

Jak vzpomínáte na své dětství? Vedli vás k malování kraslic už od malička?

 Já jsem vyrůstala v prostředí, kde kraslice malovala mamka, babička, švagrová i další z příbuzenstva. Musím ale říct, že jsem to nedělala ráda od samého začátku, protože mamka po mně vždycky chtěla, abych jí pomáhala, když měla moc zakázek. Pomáhala jsem jí, ale říkala jsem si, že to nikdy v životě nebudu dělat! Ale potom přišla doba, kdy se mi to začalo velice líbit. Začala jsem to dělat s nadšením. Pro tuto práci totiž musí mít člověk cit a hlavně vztah. Vejce dovede namalovat každý, ale toto už vyžaduje větší zručnost.

 V čem spočívá zdobení vajec tzv. batikováním?

Při batikování se pomocí rozehřátého včelího vosku a speciální stužky malují hustým vzorem na bílou skořápku drobnokresebné ornamenty a podle charakteru motivů vznikají kraslice halúzkové nebo hvězdicové. Bílá pomalovaná vajíčka se pak v přesně stanoveném pořadí postupně namáčí do žluté, červené a černé barvy vždy s postupným voskovým krytím, takzvaným bedněním. Bednění je v podstatě zavoskování na příslušné barvě. Když třeba potřebuju žlutý lísteček, zavoskuju ho a díky tomu zůstane žlutý.

 Co se děje s vajíčkem potom?

Pak přijde na řadu otopování, kdy se z povrchu vajíčka stírá vosk. Otopování je způsob, jak ze škaredého vejce udělat pěkné. To znamená, že všechen vosk musí jít pryč. Vajíčko se pomalu zahřívá nad malým plamínkem a vosk se stírá do bavlněné hadérky. Pak se ukáže vzor v celé své kráse. To je na tom to nejúžasnější, že se z černého škaredého vajíčka vyklube něco krásného! Někdy to ani člověk nečeká, jak to krásně vyjde. To si pak vždycky říkám - tohle že jsem namalovala? Je to vždycky překvapení…

 Mají ty tři barvy - žlutá, červená, černá - nějakou symboliku?

Ano, mají svůj důvod. Bílá barva, se kterou se začíná, symbolizuje nevinnost, žlutá je barva slunce, červená je barva slovácké krve a černá je barva půdy, se kterou jsme spojeni od začátku až do konce života. Takto se kraslice malovaly už v devatenáctém století a malujeme je tak dodnes. V tom je to gró!

 Vaší další specialitou jsou tzv. zelové kraslice. Co je pro ně typické?

Zelové kraslice jsou typické drobným, výhradně geometrickým ornamentem a žlutou, oranžovou a červenou barevností. Na rozdíl od předchozího postupu se začíná malovat na žlutém vajíčku. To se pak na konci procesu namáčí do šťávy z kvašeného kyselého zelí, která ty nejtmavší, voskem nepokryté plochy, vyleptá do běla.

 Děláte ještě nějaké jiné kraslice?

Ještě dělám krojové kraslice. To znamená, že na husí vejce namaluju figuru v kroji. Tento typ kraslic se dělal na začátku dvacátého století. Dneska už to nedělá skoro nikdo, protože to je strašná piplačka. Než jsem namalovala první figuru, pokazila jsem si tři vejce!

 Kolik času vám zabere zdobení jednoho vajíčka?

 Je to velice náročné, jedno vejce trvá asi tak čtyři hodiny, takže za den se toho moc stihnout nedá. Proto musím malovat průběžně celý rok, aby na Velikonoce bylo kraslic dost. Je to zajímavá práce, ale velice náročná na čas. Pro mě je ale malování odpočinek. V tu chvíli pro mě neexistuje svět. Jenom maluju a maluju a je to pro mě úžasný relax...

 Liší se zdobení kraslic regionálně?

V každé dědině se malují kraslice a každá dědina má jiné vzory. Každá malérečka má svoje vzory a svůj rukopis. Když bude pět maléreček malovat jedno kvítko, bude pokaždé jiné.

 Z čeho při zdobení kraslic čerpáte?

Já dělám kraslice tradiční, čerpám ze starých písemností, ze starých vzorů, z kronik a ze všeho možného. Navazuji na to, co už tady bylo.

 Jak se dnes tomuto řemeslu daří na Slovácku?

V Ostrožské Nové Vsi bylo svého času čtyřicet maléreček. Dnes už tam není ani jedna. Staré tetičky postupně zemřely. Když se to ale dnes někdo z mladých začne učit, po čase řekne, že je to taková práce, že si to radši koupí…

 Co vás na té práci nejvíc baví?

Asi všechno. Vezmu do ruky bílou skořápku, na kterou maluju svůj vlastní svět, a na konci z toho vyleze ta krása…  Je to kouzelné, když se z černého vajíčka stává bílé a naopak.

 Máte komu toto umění předat?

Jako následnici mám dceru, která to umí, ale protože chodí do práce, tak se tomu nemůže věnovat. Mám také vnučku, která maluje opravdu pěkně, a doufám, že se tomu bude věnovat. Byla bych opravdu ráda, aby to nezaniklo. Pro mě je to poslání. Moje mamka se tomu věnovala přes třicet let...

 Dostala jste za zdobení kraslic nějaká ocenění?

Dostala jsem mnoho ocenění. Začalo to cenou Vladimíra Boučka, toho jsem si cenila hodně, protože to pro mě bylo takové povzbuzení - maluj ještě lépe! Potom následovalo ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje, které mě nabudilo ještě víc. A předloni jsem dostala ministerské ocenění Nositel tradice lidových řemesel, to je pro mě obrovské vyznamenání. Kdyby se toho dožila moje mamka, tak by plakala štěstím. V duchu jí děkuju za to, že mě k tomu dokopala a naučila to dělat. Protože pro mě to je echt!

autor: Kateřina Nosková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace