Bláznivá komedie 1+2=6 slaví 130. reprízu

Bláznivá komedie 1+2=6 slaví 130. reprízu
Foto: Jan KARÁSEK
Uherské Hradiště Zajímavosti 03 / 03 / 2020

Už tuto středu ve Slováckém divadle oslaví událost, jaká se často nevidí. Komedie 1+2=6 o londýnském taxikáři, který žije dvojí život, se dočká neuvěřitelné 130. reprízy. Premiéru si odbyla 26. května 2007, a tak divákům lechtá bránici už více než 12 let. Hlavní role vytvořili Zdeněk Trčálek, Jitka Hlaváčová, Tereza Novotná a Josef Kubáník.

O čem je komedie 1+2=6
John se živí jako obyčejný taxikář a nebýt banální situace, vůbec by se nepřišlo na to, že zas tak obyčejným taxikářem není. Má totiž dvě manželky, které o sobě samozřejmě nevědí. Ve chvíli, kdy se s tajemstvím svěří svému nejvěrnějšímu kamarádovi, spolu začnou pracovat na tom, aby se průšvih neprozradil. Všechno se ale naopak začne zamotávat a komplikovat a ve finále nikdo neví, kdo je kdo. A co se teprve stane po dvaceti letech, když na sebe náhodou narazí na internetu Johnovy děti, které plánují vztah, ale nemají ani ponětí o tom, že jsou sourozenci?

Otázka pro režiséra Roberta Bellana: Jak se podle vašeho názoru za 130 repríz inscenace změnila?
„Já doufám, že se moc nezměnila. Připomínkuji po premiéře vždycky dost repríz s divákem, aby se inscenace usadila. A potom už jen doufám, že se bude hrát plus minus stejně.
U tohoto typu komedie, kdy je vše situačně provázané a načasované, to ani jinak nejde. Teda krom textových a hereckých exhibicí Jožky Kubáníka. S tím jsem ale počítal a pokaždé se na to těším. Někteří kolegové se sice asi až tak moc netěší, ale to se nedá nic dělat. Jožka je vtipný a divák ho miluje, budiž mu odpuštěno.“

Dvě otázky pro Josefa Kubáníka
Kolegové o vás říkají, že občas rád improvizujete. Je to pravda?
„Miluji improvizaci. Když někde někdo upadne, když se neotevřou dveře, nebo když někdo přijde později, protože se zapovídal, jsem ve svém živlu a hned to beru do hry. Bohužel k tomu dochází výjimečně, a tak si aspoň měním texty, nebo je zapomínám, aby bylo živo. Chápu, že jsou z toho kolegové na mrtvici, ale když neskáču padákem, dopřávám si alespoň tento adrenalin.“

Je nějaká vysněná meta, kterou byste chtěl při improvizaci zažít?
„Nejvíc toužím po tom, že se bude v hledišti nějaká těhotná paní smát tak, až porodí. Už už se mi to málem povedlo, když jsme hráli Donaha! a přijela se podívat Veronika Žilková v osmém měsíci těhotenství. Pak mi říkala, že měla u mého striptýzu namále. Škoda, že to nevyšlo. Ale ženy jsou do jiných stavů přiváděny pořád, tak třeba to na další repríze 1+2=6 vyjde.“

Co říkají o 1+2=6 diváci
„Řekl bych, že tato komedie patří mezi absolutně nejlepší. Jste prostě Slovácké divadlo a jste nejlepší.“
„Viděla jsem a musím jen konstatovat: Wau!!!“
„Parádní komedie! Byla jsem na ni několikrát a vždy se parádně zasmála. Děkuji.“
„Vidět komedii 1+2=6 jen jednou je málo. Až napodruhé a napotřetí si začnete všímat věcí, které jste při prvním zhlédnutí neviděli, a o to víc se smějete. Bomba!”

Slovácké divadlo první a jediné
Uherskohradišťská scéna byla první a dodnes je jediná, která komedii Raye Cooneyho v této podobě uvádí. Původně se jednalo o dvě samostatné, na sebe navazující hry, které divadlo s vědomím autora Raye Cooneyho spojilo do jedné. „Divím se, že to ještě nikoho nenapadlo,” vzkázal do Hradiště jeden z nejuznávanějších komediálních autorů poté, co jej divadelníci o svolení požádali.

Ocenění pro 1+2=6
Festival smíchu v Pardubicích
V roce 2008 dostalo Slovácké divadlo pozvání vystoupit s inscenací 1+2=6 mezi nejlepšími komediemi na pardubickém Festivalu smíchu. Přivezlo si titul Komedie diváků.

Slovácký Oskar
Za rok 2007 komedie Raye Cooneyho slavila hattrick. Stala se divácky nejoblíbenější inscenací a od té doby ji zdobí cena Slovácký Oskar. Stejnou cenu si za své výkony v 1+2=6 odnesli i Zdeněk Trčálek za ústřední úlohu záletného taxikáře Johna a Jitka Hlaváčová (tehdy Josková) za roli Barbary, jedné z jeho manželek.

Jedna ze čtyř
Pouze čtyři inscenace v historii Slováckého divadla se dočkaly sta a více repríz. Do této pomyslné síně slávy patří 1+2=6 spolu s legendárními Rychlými šípy, muzikálem Donaha! a před několika dny k nim přibyla i komedie Úča musí pryč!.

Robert Bellan: z herce režisérem, spisovatelem a ilustrátorem
Ještě v roce 2001 mohli příznivci Slováckého divadla Roberta Bellana vídat na jevišti coby herce (Babs v Charleyově tetě nebo Milouš v Saturninovi). Zlomovým momentem pro rozhodnutí být režisérem na plný úvazek se stala obrovská popularita, kterou si získaly Rychlé šípy. K příběhům Mirka Dušína a jeho kamarádů přidal pak Robert Bellan dalších sedm inscenací včetně 1+2=6.
Jako herec získal Robert 3x cenu popularity Slovácký Oskar a 4x na ni dosáhl jako režisér.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace