Bude rok 2025 rokem sršně asijské?

Foto: archiv   /  Sršeň asijská je pro včely nebezpečná

Sršeň asijská (vespa velutina) je nebezpečný invazivní tvor, který se šíří do našich končin. V tuzemsku jsme ji zaznamenali poprvé v roce 2023 a od té doby nastala řada potvrzených pozorování tohoto živočicha. Na to, jestli bude rok 2025 rokem sršně asijské, jsme se zeptali docenta Oldřicha Hájka, děkana Fakulty veřejnoprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti, garanta studijní specializace včelařství.

Můžete nám přiblížit výskyt sršně asijské v České republice?
Sršeň asijská už bohužel u nás není novinka. První výskyt jsme zaznamenali v roce 2023, tehdy šlo o to „slavné“ hnízdo u Plzně a šlo v tom roce o jediné pozorování. V loňském roce jich bylo už minimálně pět, kdy o hnízdo šlo také v jediném případě, a to v lokalitě u Opavy. Je vidět, že trend potvrzených výskytů roste, a je otázka, kolik dalších případů máme zde bez pozorování člověkem.

Odkud se k nám šíří?
První výskyt sršně asijské v Evropě byl zaznamenán v roce 2004 ve Francii, kdy přicestovala v lodním kontejneru z Číny. Od té doby se úspěšně šíří všemi směry, až doputovala v roce 2023 k nám. Roční migrační rádius je přibližně 70 km. Dnes je pozorována ve všech okolních zemích, jde tedy o živočicha, který se v prostoru střední Evropy zasídlil, a jsem přesvědčen, že počet jeho pozorování bude značně narůstat v příštích letech.

V letošním roce už byl pozorován její výskyt u nás?
Nyní je relativně „klid“, kdy u nás v letošním roce žádná pozorování nebyla. Ale s rozvojem jara už máme první hlášení z okolních zemí, konkrétně ze Slovenska. U města Prievidza byla v polovině března 2025 odchycena královna sršně asijské. Zřejmě jde o první prokázanou přezimovanou sršní královnu v našem regionu. Letošní jaro je o něco studenější než loňské, ale se zvyšujícími se teplotami bude výskyt častější.

Teploty se mění. Jaké teplotní klima jí vyhovuje?
Ano, klima se mění, a to velmi rychle. Společným faktorem je nárůst teplot v průběhu celého roku, tedy mírné zimy bez sněhu a vysoké teploty během léta, opět s minimem srážek. To jsou přesně faktory, které nahrávají příchodu nepůvodních druhů do střední Evropy. Sršni asijské změna klimatu vyhovuje a platí, že čím tepleji, tím lépe. Sucho jí až tak nevadí, distribuci vody si umí zajistit velmi dobře. Také ale není žádá křehotinka, umí v zimě přežít teploty až – 11 C.

V čem je sršeň asijská odlišná od naší sršně?
Těch rozdílů mezi naší sršní a sršní asijskou je celá řada. Asi vyjmenuji ty hlavní základní vlastnosti sršně asijské, které jsou pro ni typické. Je špičkový, až akrobatický letec. Umí využívat feromonu pro značení i pro svou obranu. Jde o jediný druh sršní, kde vylétají lovit potravu i trubci. Ti mají sice 3x slabší skus kusadel než dělnice, ale i tak přispívají lovem k rozvoji hnízda.

Je sršeň asijská nebezpečná pro včely?
Naše sršeň také loví včely, ale spíše doplňkově. Zato sršeň asijská vyloženě včely na svém jídelníčku preferuje. Sršní dělnice na lovu před včelím česnem poletuje v takových „ležatých osmičkách“ a číhá na včelu, která se vrací zpět po celodenním proletu. Nese spoustu nákladu – pyl, vodu, či sladinu. A právě tyto včely jsou loveny a postupně odnášeny do sršního hnízda. Tím je včelstvo oslabeno nejen o mizející dělnice, ale v úle chybí také nedonesená snůška. Takto je úl neustále postupně oslabován, až jeho síla klesne pod kritickou hranici. Poté už sršně asijské přestanou odnášet jednotlivé včelí dělnice a hromadným útokem dokončí kolaps včelstva. Jedno hnízdo sršně asijské dokáže za sezonu zkonzumovat až 90 kg včel, což jsou přibližně čtyři celé úly.

A pro člověka?
Sršeň asijská je obecně nebezpečný invazivní tvor. Její žihadlo je 5–7 mm dlouhé a bodá opakovaně. Samotné bodnutí je velmi bolestivé a oběti je vstříknut jed složený z proteinů, peptidů a dalších látek, které vyvolávají alergickou reakci. Také může vylučovat aerosol, který buď používá pro značkování, anebo v obraně. Tento aerosol se šíří vzduchem a při kontaktu se sliznicí vyvolá podráždění. Jde o teritoriální hmyz, který si střeží území v blízkosti svého hnízda. Podobnou vlastnost má i naše sršeň obecná, ale ta vás bude pronásledovat a vyhánět od svého hnízda do vzdálenosti maximálně 20–40 metrů. Sršeň asijská vás bude pronásledovat 600–800 metrů a během té doby bude opakovaně bodat. Samozřejmě ne sama, ale ve skupině. Ve Francii, co jsou poslední informace, tak během 5 let došlo ke 4 úmrtím člověka na pobodání sršní asijskou. Zdravý dospělý člověk by měl pobodání sršní asijskou ustát, byť to nebude asi žádný „med“. Ale pro alergiky může jít o vážné riziko. Zejména pokud budete na procházce v lese mimo dostupnou rychlou pomoc.

Jaké má další vlastnosti?
Sršeň asijská, a řada pozorování to potvrdila, se na lovu chová tak, jak bychom snad ani od tvora z hmyzí říše nečekali. Sršeň asijská má vypracovanou celou řadu strategií lovu, které bychom očekávali spíše od vyšších živočišných druhů než od hmyzu. Během lovu, když sršeň zaznamená ve volné krajině mrtvolu nějakého živočicha, dokáže se „schovat“ poblíž, například pod list. A zde trpělivě číhá a až se na mršinu začnou slétat mouchy, aby zde nakladli vajíčka, tak vystartuje z úkrytu a mouchu uloví. Pozorování také udávají další příklad této lovecké strategie. A to, když je v přírodě vodní zdroj, v podobě tůně apod. sršeň se opět schová poblíž ve výšce nad hladinou. Jak se zde začnou slétat vážky, tak opět z úkrytu prudkým překvapivým letem loví. Ale jak se experti shodují, takto se chová sršeň asijská ve volné přírodě. V kulturní krajině Evropy, která je převčelená a je zde až 12 včelstev na km2, tak se nemusí zdržovat číháním na potravu, či dalšími strategiemi lovu. Vždyť v úlech je přeci tolik skvělé potravy…

Co se dá dělat pro omezení jejího výskytu?
Toto je obecný problém invazivních živočichů univerzálně. Rybáři by mohli povídat dlouhé příběhy o nepůvodních druzích ryb v našich vodách. A s hmyzem je to ještě složitější. Jednak se mění klima směrem, který sršni asijské velmi vyhovuje. A také se omezuje celá řada prostředků na likvidaci hmyzu univerzálně, protože mohou představovat zátěž pro životní prostředí. Nástrojů nám tedy relativně ubývá. Ale určitě dobrou možností je umístění monitorovací pasti, která se dá třeba pohodlně vytisknout na 3D tiskárně a osadit na klasickou zavařovací sklenici. Ta se asi ze 2/3 naplní směsí sirupu, piva a bílého vína (to odpuzuje včely) a tento „koktejl“ vábí bodavý hmyz. Tak pokud by někde ve vašem okolí bylo hnízdo sršně asijské, jistě jedince, či více sršní lapíte. A pokud ano, tak její výskyt obratem nahlásit.

A kde můžeme výskyt hlásit?
Pokud máte byť jen podezření na výskyt sršně asijské, je dobré tuto informaci co nejdříve nahlásit. A možností je několik. Jak pro Apple, tak i pro Android je volně ke stažení aplikace „Nahlas sršeň“. To je velmi rychlý a efektivní způsob. Pak lze podezření o výskytu hlásit orgánům státní správy, a to jak Agentuře ochrany přírody a krajiny, tak třeba Veterinární správě. Eventuálně se lze zmínit vašemu včelaři a věřím, že ten se již postará o rychlé předání informace dál.

Jak sršeň asijskou likvidovat?
S likvidací na „vlastní triko“ bych byl velmi opatrný. Na žihadlo sršně asijské obyčejný včelařský oblek nestačí, to chce opravdu profesionální anti sršeň oblek, jako mají hasiči. Také se doporučuje obličejová dýchací maska jako prevence před dráždivým aerosolem. Dobrou metodu likvidace sršních hnízd aplikují v například v Portugalsku. Tam za rok 2023 bylo nahlášeno přes 20 000 hnízd sršně asijské a na tato hlášená hnízda poté nastupují likvidátoři, kteří pomocí teleskopické tyče, na jejímž konci mají bodák s jedem, tento vbodnou do hnízda. Papírové hnízdo je postupně prostoupeno jedem a kolonie kolabuje.

A závěrem?
Závěrem bych snad jen dodal, že invaze sršně asijské je zatím u nás na začátku. Rok 2025 je třetím rokem, kdy se budeme s tímto živočichem potýkat. Obecně, faktory asi hrají proti nám a nahrávají šíření tohoto sršního druhu – jako je růst teplot, mírné zimy, sucho a značně zavčelená krajina. Přesto dovolte, abych vám popřál, abyste se se sršní asijskou nesetkali.