Cifra svými kousky bavila Itálii

Cifra svými kousky bavila Itálii
Foto: archiv souboru  /  Cifra v italských uličkách.
Uherské Hradiště Zajímavosti 29 / 07 / 2012

Spěcháme, abychom čekali, čekáme, abychom spěchali

Prázdninové měsíce často využívají folklorní soubory k reprezentaci našeho kraje na zahraničních festivalech. Každý rok přinášíme informace o jejich cestách, zážitcích a zkušenostech. Nebude tomu ani letos jinak.Jedním z prvních souborů, který překročil hranice naší republiky, byla uherskohradišťská Cifra, jež se vydala na folklorně-poznávací zájezd do Itálie. Na vystoupeních představili tance z Kopanic, Hluku, Zbojné a vtipné, nesmrtelné Komáry.

Komplikovaný začátek předznamenal skvělý zájezd
Větší část souboru Cifra, obohacená o tanečníky a muzikanty z Doliny, Kunovjanu a Ondráše, vyrazila 7. 7. v 7 hodin večer. „Naši mladí tanečníci odjeli do Turecka na poslední zájezd s Hradišťánkem, tak jsme pro doplnění počtu sáhli po kamarádech ze spřátelených souborů a doplnili počet účastníků,“ vysvětluje výpomoc „necifráckých“ muzikantů a tanečníků Ondřej Dostál alias Barryn, plánovač poznávací cesty po Itálii a pravá ruka vedoucí Lenky Kraváčkové.
Hned v úvodu se stala prekérní situace. Když se všichni nasáčkovali do autobusu a těsně před odjezdem kontrolovali počty, zjistili, že jeden tanečník chybí. Po padesáti típnutých telefonátech a stoupající nervozitě vedoucích jen suše esemeskou oznámil, že má vyvrtnutý kotník. „V úterý prý posílal SMS (která ovšem nedorazila), že nikam nejede,“ pobaveně popisuje Martin Bilík alias Bilas. Co teď? Nepříjemnou situaci nakonec zachránil Lenin synovec, který se během mrknutí oka sbalil a za 20 minut už seděl v autobusu.

Bez Karla a Karla by to nešlo
Proslulý řidič folklorních zájezdů Pavel Habarta alias Karel a Karel byl s Hradišťánkem na zájezdu. Cifra si však bez něj cestu do Itálie nedokázala představit, proto na zpáteční cestě z Turecka na Slovensku jen přeskočil z autobusu do autobusu a vyrazil do Itálie.  A to se mu těsně před odjezdem narodila vnučka, na kterou doslova koukl v porodnici a odjel na dva zahraniční výjezdy.

Aby toho nebylo málo
Hned na benzince řidič zakopl o kýbl, uklouzl a narazil si kostrč - mezitím se otevřely zadní dveře a vypadla lednička napěchovaná nejrůznějšími dobrotami. Hromada střepů nevěstila nic dobrého… Nakonec se naštěstí zjistilo, že se toho zase tak moc nerozbilo a že pravidelná dezinfekce před zahraničními bacily bude zachráněna. To však ještě nebyl konec útrapám. „Když Kuba Jordán alias Jordy vlezl do kufru pro slivovici, abychom se mohli vzpamatovat ze šoku, autobus se rozjel, aniž bychom si všimli, že někdo chybí na sedadle. Už už jsme se chystali hrát a zpívat, když tu slyšíme z podpalubí zuřivé bouchání. Po záchraně a pohledu na vyděšeného Jordyho jsme se řehtali ještě několik desítek kilometrů,“ popisují barvitě Barryn s Bilasem.

Cestou poznali hned několik měst
Cestou se zastavili v slovinském Portoroži, kde strávili celý den u moře. Na noc se vydali do Florencie, kde navštívili sochu Davida, Most zlatníků atd. Ještě ten den se kochali křivou věží v Pise a bivakovali na pláži u moře, kde si pro sebe okolo autobusu uspořádali skvělou letní party.Ráno zamířili šedesát kilometrů pod Řím, do cíle své cesty, vesnice Carpineto Romano, kde se konal festival. „Ve vesnici nás přivítali, ubytovali v místní škole, společně se souborem ze Srbska, se kterým jsme se později spřátelili. Italové nám ale byli ještě bližší,“ dodávají cifráci.

Čekáme, abychom spěchali
Festival byl menší a pohodový. Kromě menších čekacích problémů a italského temperamentu nevznikly žádné větší komplikace, jakými jsou festivaly na jihu pověstné. „Účinkovali jsme jen my, Srbové a Italové. Každý den nás odvezli do nějakého města v okolí, vytvořil se krátký průvod a taneční pozvánka na festival a měli jsme rozchod. Zajímavostí bylo, že ať se dělo, co se dělo, vždycky jsme se při rozchodu sešli v okruhu 20 metrů v jakémkoli městě, které jsme během zájezdu navštívili. Bylo to až neuvěřitelné,“ vypráví Bilas. „Společně strávenými chvílemi a nezvyklým množstvím volného času se nám krásně utužil kolektiv, obohacený o přátelství ostatních účinkujících, se kterými jsme se setkávali hlavně večer na party. Zažili jsme jich tentokrát nepočítaně,“ potutelně se uculuje Barryn.

Těstovin jsme se fakt přejedli
„Italská kuchyně je zajímavá, ale všeho moc škodí. Těstoviny na všechny způsoby už nám celkem lezly i ušima  - korunu všemu nasadilo pesto s rizotem, které budilo dojem, že už ho někdo jedl před námi,“ šklebí se účastníci. „Jinak si ale nemůžeme stěžovat na nic. Pořadatelé, což byl místní soubor a více méně celá vesnice, byli velmi příjemní a ochotní. Naučili nás pít grappu, což je zvláštní pálená vínovice, a také piccolo s panákem. Vyzkoušeli jsme také vlajkonošské finty a triky, kterými se zabýval jeden z italských souborů. „Na pohled se to zdá být jednoduché, ale je to pěkná dřina,“ přiznávají Bilas s Barrynem.  

V zákulisí jsem dostal záchvat smíchu
I když soubor smůla opustila a zájezd byl naprosto skvělý, přece jen se objevila jedna horká chvilka, kterou se po zbytek zájezdu bavil celý soubor. Jedna z proslulých tanečnic měla zažívací potíže, které se snažila vyřešit projímadlem. Dlouhé hodiny se nic nedělo. Až těsně před nejdůležitějším festivalovým vystoupením na galavečeru, kdy už byl soubor nastoupený v zákulisí, naznačila svému tanečníkovi, že neví, jestli to odtancuje, že má nějaké divné tlaky. Přesto hrdinně nastoupila k zamilovanému tanci. Přišla jedna otočka, druhá... najednou vytřeštila oči a táhla tanečníka pryč. Sprintovala na toalety, zatímco on se válel v křečích smíchu za pódiem. Vedoucí Lena házela nechápavé pohledy směrem ke zbytku tanečníků na jevišti - netušila, proč jeden z hlavních párů zmizel jako pára nad hrncem. Divila se však ještě víc, když se po několika minutách oba tanečníci vrátili a stihli dokončit alespoň poslední část.

Zpáteční cesta plná poznání
Cesta domů představovala druhou poznávací část zájezdu. Po výletě do Říma se cifráci zastavili v San Marinu, Lignanu, kde se také koupali. Zájezd hodnotí jako velmi pohodový a zajímavý. „Díky uvolněnému programu a novým lidem se mezi nás vloudila zvláštní, skvělá atmosféra. Také jsme toho hodně viděli a zažili. Po zkušenostech z ostatních festivalů musíme říct, že to byl jeden z nejlepších zájezdů,“ uzavírají povídání Barryn s Bilasem.

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist