Farář má ložnici raději do zahrady

Farář má ložnici raději do zahrady
Foto: ceh  /  Jan Turko - Nový farář přišel do Uherského Hradiště z malého Jevíčka, na řadu změn si proto teprve pozvolna zvyká.
Uherské Hradiště Zajímavosti 28 / 07 / 2010

Jan Turko je vášnivý cykloturista a přísný abstinent

Skromný a usměvavý pohodář se ujal vlády nad uherskohradišťskou římskokatolickou farností. Pětačtyřicetiletý polský páter Jan Turko vystřídal v kněžském úřadě Petra Dujku. Do metropole Slovácka přišel z Jevíčka v Pardubickém kraji. „Je to pro mě obrovská změna, stále si ještě zvykám na jiné problémy, prostředí i nával věřících,“ usmívá se vášnivý vyznavač cykloturistiky a přísný abstinent.

V Uherském Hradišti jste druhý týden. Jaký na vás udělalo dojem?
Město pro mě není úplně cizí, sedm let jsem působil ve Strání, ale za devět let, co jsem byl v Jevíčku, se hodně změnilo. Je pulzujícím srdcem Slovácka, centrem kultury i sportu. Hodně mě překvapily i turistické možnosti a taky pořádání akcí na náměstí...
Jak se na vás dívám, tak asi v negativním duchu...?
Kdepak, jen na něco podobného nejsem zvyklý, asi bych nezamhouřil oko. A tak mám ložnici raději s oknem do zahrady. (smích)
A to se už naplno rozjela Letní filmová škola, jejímž centrem je mimochodem také Masarykovo náměstí, kde je na programu několik projekcí. A někdy až do třiadvacáté hodiny...
Varovali mě. (smích) Ale na druhou stranu si z filmového menu určitě taky něco vyberu a vyrazím mezi batůžkáře. Vždyť filmovka v Uherském Hradišti je vyhlášená.
Vraťme se ještě v čase. Jak jste se vůbec ocitl v Česku?
Když jsem byl v Polsku na semináři, oslovil nás otec arcibiskup František Vaňák, jestli nemáme zájem pomoct České republice, která se potýká dlouhodobě s nedostatkem kněžích. Jeho snaha byla vyslyšena, pod křídla Arcibiskupství olomouckého přešlo dvanáct polských kněží, včetně mé maličkosti. Jelikož polština a čeština jsou velmi blízké jazyky, cesta byla otevřená.
Polští kněží nejsou na Uherskohradišťsku ničím výjimečným. Česko ostatně berou doslova „útokem“. Je situace u nás skutečně tak špatná?
Určitě ne. Na počet věřících je počet kněží stejný v Polsku i v Česku, jenže míst, kde působí, je mnohem více tady než na březích řeky Wisly.
I přesto, netáhne vás to někdy zpátky domů?
Glubčice jsou krásné historické město nedaleko Krnova, založené Přemyslem Otakarem I., tudíž jsou ještě starší než Uh. Hradiště. Mají asi patnáct tisíc obyvatel. Domů jezdím pravidelně na návštěvu nebo dovolenou, ale i kdybych se vrátil, nikde nemám zaručeno, že mě nadřízení nepošlou sto kilometrů daleko. V Česku jsem spokojený a k rodinnému krbu to nemám zas až tak daleko.
Římskokatolická farnost v Uherském Hradišti je vaší pátou zastávkou po českých luzích a hájích. Co do počtu věřících jí však asi předchozí působiště nemohou konkurovat. Nemám pravdu?
To bez diskuze. Už první mše mě mile překvapila, v neděli byl kostel zaplněný do posledního místečka a přes týden chodí zhruba sedmdesát věřících, i z okolních obcí. V Jevíčku jich byla asi tak třetina, a to jsem měl na starost dvanáct obcí. Jenže v některých jsem třeba navštěvoval jen pět lidí...
V jakém duchu jste vůbec vedl první nedělní mši?
Věřícím jsem řekl pár slov o sobě, rodině a důvodech, které mě zavály do Uherského Hradiště. Vysvětlil jsem jim, že obměna kněží je pravidelným jevem, jejich město jsem si nevybral, ale byl jsem k nim vyslán arcibiskupem a generálním vikářem. Po pravdě jsem výměnu očekával, protože jsem byl v Jevíčku už devátý rok a změny se dějí po pěti nebo maximálně deseti letech.
Co jste po příchodu na faru udělal jako první?
Mrknul jsem na internet, jak farnost funguje. A pak jsem získal ještě informace od odcházejícího pátera Petra Dujky, který mně poskytl pár užitečných rad a zasvětil do života farnosti, včetně projektu otevřených bran nebo pravidelných návštěv pacientů v nemocnici a návalu věřících na faře. V úřední dny přijdou desítky lidí, což bylo v Jevíčku nepředstavitelné.
Farnost aktuálně řeší kauzu zřícené římsy kostela sv. Františka Xaverského. Už jste byl přítomen u dvou jednání, jaký z nich máte pocit? Je v silách farnosti opravu zaplatit?
O problému s římsou vím už od května, trošku mě proto překvapilo, že stále existuje. Myslel jsem, že už bude opravená. Když nám v pohraničí spadl kus římsy, hned jsme ji opravili a na nic nečekali. Jenže to byla asi trošku odlišná situace... Oprava má stát odhadem dva miliony korun a bojím se, že realita bude ještě krutější. A takovou částku nedá farnost dohromady lusknutím prstů. Ještě uvidíme, jak všechno dopadne. Každopádně bez pomoci města se asi neobejdeme. V zájmu všech přitom je, aby se provoz na sousedících nádvořích vrátil co nejdříve do původních kolejí.
Farář je většinou zavalen kněžskými starostmi a povinnostmi, což pro uherskohradišťskou farnost platí dvojnásob. Ale přesto, najdete si i čas na koníčky? Vím, že jste vášnivým cykloturistou.
Máte pravdu. Když mám chvilku, sednu na kolo a šlápnu do pedálů. V okolí jsem zatím zdolal trasu z Uherského Hradiště do Napajedel, ale určitě se projedu i dál. Jinak jezdíme pravidelně orelské cyklopoutě, na kole jsem byl v Mariazell, poutním místě v Rakousku, nebo v Kolíně nad Rýnem. A šestého srpna vyjíždíme z Uherského Brodu do maďarské Budapešti. Kolo je prostě můj veliký koníček.
A co fotbal? Poláci patří mezi vášnivé fanoušky.
Na amatérské rekreační úrovni si rád kopnu. (smích)
V Uherském Hradišti se hraje Gambrinus liga, nejvyšší soutěž v zemi. Už si sháníte lístky na 1.FC Slovácko?
Ještě ne, ale první liga mě láká. Už ani nevím, kdy jsem fotbal vrcholové úrovně viděl naposledy. A ještě se moc těším na návštěvu Slováckého divadla, které je vyhlášené široko daleko.
A na závěr si dovolím dotaz na tělo. Zaslechl jsem, že jste zapřisáhlý abstinent a odpůrce alkoholu. Ve Strání jste měl dokonce při mši demonstrativně rozbít láhev slivovice...
Jsem abstinent, avšak u určitých příležitostí neodmítnu malý přípitek. Třeba žehnání vína na svátek sv. Jana Evangelisty, Nový rok nebo setkání se zástupci města, jímž jsem byl poctěn ve středu. Jsem odpůrce opilství a toho, kolik zlého může alkohol v životě rodiny udělat.


Jan Turko
narozen 1965 v Glubčicích, pochází ze čtyř dětí.
Knězem je od roku 1993, kdy z rodných polských Glubčic zamířil na výpomoc do sousední České republiky pod křídla Arcibiskupství olomouckého. Jeho první roční zastávkou byla Strážnice, po níž následoval rok v Zábřehu na Moravě, sedm let ve Strání a devět v Jevíčku.
Jeho mladší bratr je knězem v Napajedlích.

autor: PETR ČECH
TOPlist