Generál věrný svému císaři
Přebal publikace.
U příležitosti odhalení pamětní desky generála Rudolfa Králíčka (19. 1. 1862 - 4. 1. 1946), rodáka z Huštěnovic, byla vydána brožura Generál věrný svému císaři. Autor Radovan Jančář (o Králíčkovi psal již ve své knize Bojovali za císaře pána) se v ní takřka po sto letech snaží rehabilitovat jméno Rudolfa Králíčka a přichází s nově vypátranými a nikdy nepublikovanými informacemi o jeho životě. Brožuru o 32 stránkách vydala obec Huštěnovice.
V Karpatech (zima 1914)
V rámci tzv. Brusilovovy ofenzívy pronikla ruská vojska až ke slovenskému Bardějovu, který dokonce na několik dnů obsadila. Právě u Bardějova zaujal IX. litoměřický sbor po předchozím ústupu nové pozice. V období od 21. do 24. listopadu 1914 ztratil IX. sbor kolem 5 500 mužů. Příchod zimy se ohlásil již ve druhé polovině listopadu prudkou sněhovou bouří a výrazným poklesem teplot. Pro vojáky, kteří měli stále letní uniformy, to byla katastrofa. Zejména vojáci v prvních liniích trpěli mrazem, řada z nich měla omrzliny a nemoci z nachlazení, nezřídka byli zcela odříznuti od potravin a zásobování. Dalším závažným problémem byl nedostatek spánku, neboť ve dne museli být v pohotovosti a v noci se na pozice dopravovala munice. Všechny uvedené problémy spojené s nastřádaným spánkovým dluhem vedly k totálnímu fyzickému vyčerpání a psychickému stresu.
Problémy u sboru vedly rakouské vrchní velení k výměně jeho velitele. Polního zbrojmistra Friedla vyměnil 1. prosince polní podmaršálek Rudolf Králíček.
Krátce po jeho jmenování, přesněji 18. prosince, napsal velitel 3. armády Svetozar Boroevic de Bojna v dopise Conradovi von Hötzendorf:
Byl to šťastný tah, postavit do čela IX. sboru Králíčka. Muže, jenž dnem a nocí v zákopech hovoří česky, sbor potřeboval.
Rusové na tom byli ještě o poznání hůře a právě u Bardějova umožnili překvapivě převzít iniciativu Rakušanům. Boroevicova 3. armáda, jejíž součástí byl i Králíčkův IX. sbor, zaútočila u Lapanówa a její postup přes hřeben Karpat dospěl až před Duklu. Po dobytí Grybówa a Gorlice obsadil Králíčkův sbor na jaře 1915 Rzeszów a pronikl k Sanu.
