Hrob arcibiskupa Metoděje

Hrob arcibiskupa Metoděje
Slovácko Zajímavosti 27 / 05 / 2013

1150 let od příchodu byzantských věrozvěstů na Velkou Moravu

Hrob arcibiskupa Metoděje patří zcela jistě mezi nejhledanější hroby raného středověku a našich dějin vůbec. Hledán byl na mnoha místech archeology, historiky i laickými nadšenci, namátkou například ve Starém Městě, v Mikulčicích, Olomouci, Uherském Hradišti-Sadech, Kunovicích, hradisku sv. Klimenta u Osvětiman, Znojmě a jinde. Doposud prokazatelně nalezen nebyl. Co však bylo vodítkem k jeho hledání a co víme z písemných pramenů? Jisté je, že Metoděj měl pohřeb. Jak víme díky autorovi Metodějova životopisu s názvem „Žitije Mefodija“, zemřel dne 6. dubna roku 885 se slovy: „Do tvých rukou, Pane, vkládám duši moji. Na rukou kněží pak zesnul 6. dne měsíce dubna, ve 3. indikci roku 6393 od stvoření světa.“ Jisté také je, že byl pohřben, tedy uložen v rakvi k poslednímu odpočinku. O místě, kde to bylo, se dodnes vedou spory, protože z písemných pramenů známe pouze pár řádků z tzv. „Proložního života Konstantina a Metoděje“, kde se uvádí: „Zesnul v míru Božím. Leží ve velikém chrámu moravském, po levé straně, ve stěně, za oltářem svaté Bohorodičky, předav duši do rukou Božích a přijav království nebeské. Jejich modlitbami, Kriste, spas duše.“
Největší velkomoravskou církevní stavbou byla bezesporu trojlodní bazilika v Mikulčicích, která mohla dosahovat délky až 35 m. Při jejím výzkumu byla roku 1957 objevena hrobka č. 580 s velmožskou výbavou, později na počátku devadesátých let ztotožněná s hrobem arcibiskupa Metoděje. V posledních letech však v Mikulčicích probíhají revizní archeologické výzkumy, při kterých bylo zjištěno, že výše uvedená hrobka a spolu s ní i některé další hroby objevené v hlavní lodi mikulčické baziliky chronologicky nepatří do poslední třetiny 9. století, kdy zemřel Metoděj, ale jsou podstatně starší. Můžeme je datovat do první třetiny 9. století, do doby před výstavbou baziliky. Kromě toho se stala mezi odborníky spornou i samotná výbava mikulčického hrobu, která obsahovala i meč a velký nůž. Je velmi nepravděpodobné, že by tak vysoký církevní hodnostář byl pohřben se zbraněmi.
O to zajímavější se stává nálezová situace v Uherském Hradišti-Sadech. Velkomoravský kostel objevený v Sadech je sice rozměrově menší (délka cca 23 m), ovšem katedrální chrám nemusel být nutně rozlohou největší. Tradice mohla uchovávat jako katedrální chrám - sídlo biskupa - také některé ze starších, třeba i rozlohou menších kostelů. Chrámový kostel v Uherském Hradišti-Sadech svým situováním na návrší, svou rozmanitější a bohatší skladbou hmoty kostela spolu se zázemím ostatních staveb vytvářel v krajině zajímavou dominantu a zároveň i jakýsi samostatný celek, centrální církevní areál Velké Moravy, sídlo arcibiskupa Metoděje.
Právě sadská nálezová situace velkomoravského kostela s křížovou dispozicí a dutinou v základu obvodového zdiva nejlépe odpovídá staroslovanské legendě o arcibiskupově hrobu. Výzkum v Sadech začal archeolog Vilém Hrubý roku 1958 a trval do roku 1963. Postupně byly objeveny kromě sadského kostela i části církevního areálu, obydlí pro mnichy, pravděpodobně i církevní škola. V jižní části obvodového zdiva apsidy kostela objevil Vilém Hrubý uměle vylámanou dutinu - hrobku, přístupnou z interiéru kostela a původně překrytou kamennou deskou z červenofialového vápence. Pokud vezmeme v úvahu, že v kněžišti stál biskupský stolec a hlavní oltář byl posunutý hlouběji do hlavní lodi kostela, odpovídá sadská nálezová situace nejvíce údaji z „Proložní legendy“ o hrobu „po levé straně, ve stěně za oltářem…“, přičemž musíme vzít v úvahu, že levá strana odpovídá z pohledu směrem z kněžiště do lodi, tedy pohledu kněze sloužícího mši směrem k věřícím. Hrobka v Uherském Hradišti-Sadech ovšem neobsahovala žádné kosterní pozůstatky nebo pozůstatky po pásových kováních rakve nebo jiné doprovodné předměty. Můžeme se domnívat, že se jednalo o původní místo hrobu arcibiskupa Metoděje. Jeho ostatky i s rakví byly s největší pravděpodobností vyzvednuty z hrobky jeho žáky někdy v době před návratem nitranského biskupa Wichinga z Říma na Velkou Moravu a ukryty na doposud neznámém místě.
Hrob arcibiskupa Metoděje tak pro nás zůstává doposud neznámý a otázka je tedy nadále otevřená. Ovšem místo jeho prvotního uložení známe - nacházelo se s největší pravděpodobností v Uherském Hradišti-Sadech, které je považováno za sídlo moravského arcibiskupa většinou kolegů archeologů i historiků.



autor: Miroslav Vaškových

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace