Hroby a hrobky významných osobností - rodina Fanderlíka
Foto: Dušan Pavlíček / Restaurovaný hrob rodičů poslance Fanderlíka.
Na mařatickém hřbitově je pohřbena řada významných osobností politického, hospodářského, společenského a kulturního života, které zanechaly nesmazatelnou stopu v dějinách města Uherské Hradiště.
O místa posledního odpočinku většiny z nich pečují jejich rodinní příslušníci a potomci. Jsou však mezi nimi i taková, o která jejich rodiny již nemohou pečovat, a to z nejrůznějších důvodů. Město Uherské Hradiště se proto v roce 2010 rozhodlo převzít péči o hroby těch nejvýznamnějších osobností, které nemají již žádné příbuzné, či o hroby umělecky či historicky zajímavé. O devět let později zahájilo první etapu jejich oprav a restaurování.
V dnešním pokračování našeho seriálu budeme věnovat pozornost hrobům Fanderlíkových. V prvním z nich jsou pochováni rodiče českého politika JUDr. Josefa Ferdinanda Fanderlíka. Byli to Josef Fanderlík (1804-1857) a Rozálie Fanderlíková (1803-1888). Rodina původně pocházela z Holandska (příjmení Van der Lyik), Josef byl úředním písařem a c. k. okresním komisařem, během života působil v Olomouci, Prostějově a Petřvaldu. Jeho manželka Rosalie byla příslušnicí staré, původně italské rodiny Pogliesových. Tato rodina se rovněž zapsala do dějin Uherského Hradiště, dodnes nám jednoho z jejích příslušníků připomínají boží muka ve Vinohradské ulici v Uherském Hradišti, která postavil na památku obětí morové epidemie. Sestra Rosalie Johanna se provdala za Augustina Pražáka a byla matkou JUDr. Aloise barona Pražáka. Synové obou sester vystudovali práva a stali se významnými politiky druhé poloviny 19. století.
Hrob rodičů Fanderlíkových, Josefa a Rosalie, se nachází ve starší části hřbitova za kostelem a zdobí ho monumentální náhrobek, opravený městem Uherské Hradiště v roce 2019. Stejně jako u hrobky rodiny Pražákových se oprav a restaurování ujala firma HaServices z Huštěnovic. Náhrobek byl demontován, po mechanickém očištění tlakovou vodou následovalo odstranění biologických nečistot a veškerého dalšího znečištění. Narušený přírodní kámen musel být jak lokálně, tak plošně zpevněn, mikrotrhliny byly injektovány. Následovalo doplnění kamenné masy restaurátorskými prostředky, zapravení do tvarů a ploch, barevná úprava pigmenty a retušování písma. Součástí oprav bylo odstranění narušeného původního podloží a vybudování nového a posléze také restaurování kovového zábradlí.
V roce 2019 byly rovněž zahájeny opravy a restaurování hrobu nejvýznamnějšího příslušníka této rodiny JUDr. Josefa Ferdinanda Fanderlíka a jeho manželky Boženy, který vykazoval větší poškození, a proto si restaurátorské práce vyžádají mnohem více času. S jeho konečnou podobou se budeme moci seznámit pravděpodobně v příštím roce. Umělecky hodnotný náhrobek v historizujícím stylu vytvořil pražský sochař Antonín Popp. S jeho pracemi se v Uherském Hradišti můžeme seznámit např. na budově nové radnice na Masarykově náměstí. Vstup do budovy zdobí jeho mohutné sochy dvou atlantů, držících balkon v prvním patře. Budovu radnice původně zdobily ještě další Poppovy sochy, situované na průčelí mezi okny druhého patra. Byly to alegorické postavy zpodobňující Pracovitost, Sílu, Spořivost a Spravedlnost. Sochy byly vytvořeny z kuroviny (cement vyráběný z vápence těženého v lomu v Kurovicích), postupně se vlivem vlhkosti začaly drolit a v roce 1958 musely být pro dezolátní stav sňaty. Další práce Antonína Poppa jsou k vidění na klenbě farního kostela sv. Františka Xaverského, patří k nim např. medailony apoštolů.
JUDr. Josef Fanderlík, vzdělaný a schopný řečník a ostrý polemik
Narodil se 4. března 1839 v Olomouci, národní školu vychodil v Petřvaldu, první a poslední třídu gymnázia studoval v Olomouci, ostatní v Brně. V roce 1856 zahájil studium vídeňské právnické fakulty. Kromě studií práv se zaměřil také na rozšíření jazykového vzdělání, učil se francouzsky, italsky, anglicky a rusky. Po ukončení studií nastoupil jako koncipient do advokátní kanceláře svého bratrance JUDr. Aloise Pražáka v Brně. Pražákův vliv se bezpochyby projevil ve Fanderlíkově národnostní a vlastenecké orientaci. První ostruhy si vydobyl při obhajobách redaktorů Olomouckých novin a Moravské Orlice v době perzekuce českého tisku. V Brně se Josef Fanderlík zapojil do společenského života, v prosinci 1860 se stal členem ustavujícího výboru Besedy brněnské, následně pak jejím jednatelem. Spoluzakládal rovněž spolek Řemeslnická Beseda Svatopluk, pro nějž vypracoval první stanovy a byl členem prvního výboru. V letech 1864-1865 byl náměstkem starosty a od roku 1898 starostou TJ Sokol Brno I.
Pracoval pro blaho vlasti a národa
V září 1868 byl Josef Fanderlík jmenován advokátem ve Velkém Meziříčí, ale již počátkem následujícího roku se usadil v Prostějově. Také v tomto městě se stal přední osobností společenského a vlasteneckého života, byl zakladatelem tamější jednoty Sokola a působil jako předseda Matice. V roce 1870 byl zvolen do obecního zastupitelstva, v němž setrval až do přesídlení do Olomouce v roce 1873. Ve volbách do zemského sněmu v roce 1871 byl zvolen poslancem za novoměstský volební okres a tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1895. Díky svým schopnostem náležel k uznávaným členům sněmovny, nejen proto byl ve volbách 1873 zvolen do říšské rady. Zde se zapojil do veškeré činnosti, podílel se na tvorbě zákonů, byl např. členem výboru pro nový trestní zákon.
Šest let, až do roku 1879, sídlila jeho advokátní kancelář v Olomouci, poté se přestěhoval do Uherského Hradiště, aby převzal advokátní kancelář JUDr. Aloise Šroma (ten zase přesídlil do Brna a převzal Pražákovu kancelář). V metropoli Slovácka se Fanderlík brzy spřátelil se stejně smýšlejícími osobnostmi a zapojil se do života tehdejší společnosti. Stal se předsedou Měšťanské Besedy a Rolnické záložny a patřil k iniciátorům a organizátorům založení první české střední školy na Slovácku, matičního gymnázia v Uherském Hradišti. Funkci předsedy podporovacího spolku gymnázia zastával od jeho založení v roce 1884 až do své smrti. Spolu s dalšími osobnostmi města usiloval o jeho postátnění, což se podařilo od 1. ledna 1891.
Politické funkce zastával také v době svého působení v Uherském Hradišti, kromě výše zmíněných byl v roce 1884 zvolen do moravského zemského výboru, v němž působil až do své předčasné smrti v roce 1895. Byl členem vedení Národní strany, v jejímž čele stál nejprve Alois Pražák a poté Alois Šrom, advokáti a politici, kteří ovlivnili Fanderlíkovu politickou kariéru. V letech 1890-1893 byl členem městského výboru v Uherském Hradišti.
Na závěr vzpomeneme také jeho rodinu. Josef Fanderlík se oženil s Boženou Helceletovou (1843-1929), dcerou MUDr. Jana Helceleta, lékaře, vysokoškolského profesora, politika a národního buditele. Měli tři děti, dvě dcery, Vandu a Ludmilu, a syna Vladimíra. Vanda byla dvakrát provdána, jejím prvním manželem byl JUDr. Václav Pitra, starosta města Uherské Hradiště v letech 1905-1906. Syn Vladimír vystudoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, žil v Brně, přátelil se s Petrem Bezručem a Jožou Uprkou. Ve volném čase se věnoval nejrůznějším sportovním aktivitám, mimo jiné byl zakladatelem a prvním předsedou Lyžařského klubu v Brně.
JUDr. Josef Fanderlík zemřel 8. května 1895 v Uherském Hradišti a město mu uspořádalo okázalý pohřeb. Smuteční hosté prošli v průvodu celým středem města od jeho domu na Mariánském náměstí č. p. 70 na mařatický hřbitov. Smuteční obřady vykonal známý vlastenecký kněz P. Vojtěch Vodička, svým vystoupením se připojily pěvecký sbor Svatopluk a sbor studentů gymnázia, smuteční řeč pronesl náměstek starosty J. Stancl a říšský poslanec JUDr. J. Žáček. Ten charakterizoval zesnulého jako muže, „který kráčel za jasným cílem, miloval pravdu a pracoval pro blaho své vlasti a národa. Měl jedinou snahu - prospěti vlasti.“