Jako skautský vůdce ovlivnil početnou skupinu hradišťských hochů i děvčat

Jako skautský vůdce ovlivnil početnou skupinu hradišťských hochů i děvčat
Foto: reprofoto Staré pověsti skautské z Uh. Hradiště  /  Novotný Miloslav 21.12.1910 Uherské Hradiště – † 30.7.1986
Uherské Hradiště Zajímavosti 13 / 07 / 2020

Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem skautingu třicátých let s širokým záběrem činností a dovedností. Narodil se do rodiny tiskaře, sám se vyučil knihařem a začal studovat grafickou školu v Praze. Školu však vzhledem k hospodářské krizi ze sociálních důvodů nedokončil.

Na Štědrý den, až do roku 1940, se přátelé setkávali u Šamana a Šamanky

Vrátil se do Uherského Hradiště, kde si otevřel malou knihařskou dílnu spojenou s prodejem papírenského zboží. Jeho dílna se stala místem odpoledního i večerního setkávání skautů i dalších mladých lidí se zájmem o výtvarný a kulturní život. Navštěvovali jej například budoucí výtvarníci manželé Vaculkovi, básník Otyn Horký, malíř a muzikant J. V. Staněk, spisovatel a knihař Fanek Jilík, folkloristé, fotografové. Tady se předávaly informace o uměleckém a společenském vývoji. Tady se hodnotily první umělecké pokusy zúčastněných a plánovaly kulturní akce. Sám byl totiž literárně i výtvarně činný. Psal poezii, vydával sbírky básní, tvořil grafiku, vázal bibliofilie. Vyučoval také na knihvazačské škole.

A vedl skauty. V roce 1930 s Elmarem Klosem napsali a se skauty nastudovali hru Vydupaná revue, kterou pro veřejnost s úspěchem uvedli v sále Reduty. V roce 1935 byl zvolen vedoucím hradišťského sboru. Byl také vášnivým cyklistou a neváhal na kole, jen s nejnutnějším vybavením, navštívit skautské tábory na Podkarpatské Rusi, Badíně na Slovensku nebo až v Boce Kotorské v Jugoslávii.

U svých prvních básnických sbírek používal pseudonym Millon, proto se mu někdy říkalo Miloň. Ve skautu však získal přezdívku Šaman. Když se oženil se skautkou Marií Peprníkovou, získává i ona přezdívku Šamanka. Stalo se zvykem, že na Štědrý den, po večerních rodinných rituálech, se přátelé setkávali u Šamana a Šamanky, nikoli tedy u Novotných. 

Na Štědrý den v roce 1940 však přišla jiná návštěva. Gestapo. Miloše zatklo a odvedlo. Důvodem byla grafika. Linoryt zobrazující hákový kříž visící na šibenici, který Miloš vytvořil a někdo přičinlivý gestapu donesl. Dalších téměř 5 let strávil jako vězeň v Sušilových a Kounicových kolejích, na Mírově, ve Wohlau, Breslau, Lipsku a Waldhaimu. Kupodivu toto utrpení přežil a vrátil se po válce domů.
Jako bývalý učitel knihařské školy si doplnil vzdělání a začal se profesně věnovat práci v kultuře. Stal se inspektorem pro kulturu na Krajském národním výboru v Gottwaldově (Zlíně), kam se také přestěhoval. Po zrušení krajů v roce 1960 se stává ředitelem Osvětového domu v Uherském Hradišti.

Po roce 1968 byl této funkce, pro nesprávné politické postoje, zbaven a propuštěn. Naštěstí pro něj však už jen do důchodu. Ve svém domku v Gottwaldově si opět zřídil malou dílničku, kde vyráběl pasparty, rámky obrázků a vázal knihy. Pokud mu zdraví umožňovalo, navštěvoval své přátele v Uherském Hradišti a zejména knihaře a spisovatele Fanka Jilíka v Kunovicích.
Nejen jako skautský vůdce ovlivnil Miloš Novotný i jeho žena početnou skupinu hradišťských hochů i děvčat tak, že zůstali nerozlučně spjati i v dalších letech svého života, kdy je profese a životní cesty zavedly do různých koutů naší vlasti i zahraničí.

autor: Jaroslav HRABEC

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace