Jan Binder je novým kastelánem zámku Buchlovice

Jan Binder je novým kastelánem zámku Buchlovice
Foto: archiv Jana Bindera
Buchlovice Zajímavosti 06 / 07 / 2023

Vyrostl na hradě Bítově, kde je již 17 let kastelánem jeho otec. Ač se jako kluk mohl cítit být princem nebo baronem, díky rodičovskému rozhodnutí nebydlet na hradě, ale v domku v podhradí, stál vždy pevně nohama na zemi.

Zámek i park chci otevřít lidem

Dějiny a historie jej přitahovaly jako magnet. Od 15 let začal pracovat jako průvodce hradu Bítova, než se vydal na studia restaurování nábytku a pak dějin umění. Magisterská studia završil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Brno.

Před šesti lety si jej na funkci správce depozitáře vybrala tehdejší dlouholetá kastelánka Ivana Šupková.

Proč jste si vybral právě zámek Buchlovice?

Řekl bych, že si spíš buchlovický zámek vybral mě, prostě si mě přitáhl do své náruče. Vždycky jsem obdivoval barokní architekturu. Pamatuji si, že jsem poprvé zámek Buchlovice navštívil v deseti letech v rámci školního výletu. A pak až na exkurzi při studiích vysoké školy. Moc se mi na zámku a v přilehlém parku líbilo, velmi mě oslovila i samotná villa... ale nikdy bych neřekl, že tady budu jednou pracovat. Cesty osudu jsou zkrátka nevyzpytatelné.

Ovlivnili vás rodiče natolik, že jste se vydal v jejich historických šlépějích?

Ovlivnili mě samozřejmě rodiče pracující na hradě, a hlavně pak dlouholetý kastelán Bítova Jiří Paukert. Bylo to v šesté třídě, kdy mně v rámci přípravy na dějepisnou olympiádu půjčil všechny díly knihy Dějiny umění od Pijoana. Tehdy vlastně začal můj vážný zájem o historii umění.

Překvapil vás zámek Buchlovice něčím, co jste nečekal?

Zámek má zvláštní atmosféru. Je vystavěn jako velká náruč, která vás obejme a pomyslně vtáhne. Vyzařuje zvláštní energii, která člověka buď pohltí, nebo naopak donutí odejít.

Takže vás zámecká náruč přijala...

Myslím, že ano, protože je mi tady dobře. Na zámku i v zahradě zůstala většina zaměstnanců „srdcařů“. Ověřil jsem si, že když dostanou dobrý impuls, umí vzít za práci, a ještě ji dělají s láskou. Jsme jeden tým, kterému záleží na tom, aby to tady vypadalo a fungovalo...

Když jste zmínil to pohlcování - jak vás přijaly Buchlovice?

Buchlovice mě přijaly skvěle. Navíc prostředí, krajina i naturel lidí jsou podobné těm od nás z Bítova.

Překvapilo mě však, že zde žije 2,5 tisíce obyvatel, ale střed městečka je obvykle prázdný. Potkávám stejné tváře, samé starší lidi. Možná je to tím, že všichni odjíždí za prací do okolí Uh. Hradiště a vrací se do klidu domova až večer.

Nebydlíte na zámku, ale v domku po legendárním šéfovi zahrady Pavlovi Vláškovi.

Líbí se mi příklad mých rodičů - nevázat se a být od prostředí hradu či zámku trochu odpoutaný. Nechci, aby byl byt kastelána na zámku mým jediným domovem a při případném odchodu jinam anebo do důchodu jsem musel řešit, že nemám kam jít...

Navážete na jeho práci a odkaz?

Moc rád bych zviditelnil sbírku fuchsií, kterou založil. A pokud vyřešíme technické parametry vlhkosti, chtěl bych této unikátní sbírce, která čítá okolo 1 250 druhů, vrátit její zašlou slávu a znovu ji zpřístupnit v prostorách koníren. Rád bych také pořádal setkání a besedy s odborníky a pěstiteli.

Jaký jste měl pocit, když vám oznámili, že jste byl oficiálně jmenován kastelánem zámku Buchlovice.

Pocit to byl nepředstavitelný... Po tom všem, co jsem tady prožil, by mě mrzelo, kdybych v konkurzu neobstál.

Když jsem před ¾ rokem po náhlém onemocnění paní kastelánky doslova ze dne na den tuhle funkci přebral, nikdo mě neměl možnost zaučit. Musel jsem rychle plavat, abych sebe a tým lidí nestáhl pod vodu. Krůček po krůčku jsem se prokousával veškerou agendou, takže jsem věděl, co mě v roli kastelána bude čekat...

Dodnes ještě vstřebávám, že mám v ruce jmenovací dekret! Neusnul jsem však na vavřínech - pořád pokračuji v tom, co jsem si dal za cíl.

Jaké jsou tedy vize a cíle nového kastelána?

Snažím se zlepšit komunikaci jak s představiteli městyse, tak s občany. U nás mají dveře otevřené a mohou za mnou přijít diskutovat o jakémkoli návrhu. Zámek zabírá část centra městečka a měl by být nedílnou součástí života místních obyvatel. Byl bych rád, aby místní do parku i zámku chodili rádi.

Vím, že někteří občané jsou nespokojeni kvůli placení vstupného do parku. Nejde to však jinak. Myslím ale, že celoroční permanentka do parku, kterou nabízíme, je zlomkové hodnoty nákladů na jeho údržbu.

Budou se dít nějaké zásadní stavební změny?

Zámek je jako velký dům - musíte nejprve řešit nejdůležitější pohromy, a teprve potom můžeme spravovat, co nelahodí oku, ale není to až tak zásadní, jako je třeba zámecká zeď, na které jsme prozatím schopni opravit historickými technologiemi pouze tři pole za rok. 

Budu se však snažit zajistil památku tak, aby svým vzezřením vypadala důstojně. Čekáme na dotaci pro opravy střechy na spodním zámku, pokračujeme v rozjetých projektech (nádrž na dešťovou vodu v zahradě, dokončujeme opravu odvodňovacích štol horního zámku atd.) Postupně také restaurujeme kulturní mobiliář v zámku...

Park není v příliš dobré kondici, tak se snažíme shánět dotace na revitalizaci - loni se nám podařilo vysadit 15 stromů, budeme upravovat cesty, po krátké odmlce zprovozníme kašnu na hlavním nádvoří, dojde tak k jeho oživení.

Mluvilo se o stěhování vstupu do zámku do amfiteátru...

Tento návrh jsme přehodnotili a teď před námi stojí velký úkol najít a vytvořit návštěvnické prostory mimo blízkost hlavní komunikace. Rádi bychom otevřeli důstojné zázemí pro odpočinek turistů. Obě záležitosti jsou důležité pro zlepšení komfortu návštěvníků.

A co svatby a kulturní akce - vše zůstává při starém?   

Svatby zůstávají ve spolupráci s obcí ve stejném režimu. Kulturní akce bychom chtěli rozšířit o noční prohlídky zámku i parku, sezónní výstavy místních a regionálních malířů, absolventů UMPRUM. V amfiteátru bychom chtěli nabídnout širší koncertní program, stejně jako otevřít letní divadelní scénu. Amfiteátr ale musí projít určitou kultivací prostoru, neboť všechno zde již postupně dožívá...

Po letech se do zámku zase vrátili pávi, které má městečko i ve znaku.

Máme jich devět. Tři mladé nám věnovali ze zámku z Jánského vrchu, takže se nám snad podaří rozšířit chov...

Co všechno musí kastelán umět a zvládnout?

Především by měl znát historii objektu a dějiny obecně. Také by měl rozumět restaurátorským, technologickým a stavebním pracím. Měl by se vyznat v účetnictví a personalistice. Důležité je také umění komunikovat s lidmi a zároveň by měl být i manažerem. A když je potřeba, měl by umět zaskočit za své zaměstnance.

Jaký je obyčejný den kastelána?

Každý den je trochu jiný, ale podstatou práce je organizace chodu památky s 19 zaměstnanci. Takže každý den okolo 7. nejprve v zahradě rozvrhnu úkoly, stejně tak na zámku na poradě se zaměstnanci, pak procházím objekt a kontroluji stavební práce, při obhlídce parku zjišťuji, co se kde zase vyvrbilo. A potom vyřizuji agendu v kanceláři...

V zimě se připravuje rozpočet, řešíme základní ošetření mobiliáře a domlouvají se kulturní akce, plánují se opravy na další rok.

Jste milovníkem umění, umíte restaurovat starý nábytek. Jak se srovnáváte s konzumní dobou? 

Mám rád staré věci a vše, kde je vidět řemeslná práce. Jsem obdivovatelem starožitných uměleckých kousků a umění starých mistrů. Kouzlu renovování jsem propadl už na základní škole, proto jsem vystudoval nejprve nábytkářskou školu restaurování, kde jsem se naučil starým technologickým postupům, jako je tvorba klasických konstrukčních spojů, řezbařina, skládání intarzií, šelaková politura, zlacení, čalounění atd.

Jak se v tom případě díváte na dnešní rychlosvět?

No, s tím mám trošku problém, takže si kupuji jen kvalitní kousky třeba věci ve starožitnictvích či internetových aukcích. Přijde mi zbytečné koupit si dřevotřískovou stěnu do obýváku s tím, že ji třeba za 2 roky vyhodím...

Jak dobíjíte baterky?

Během dne často chodím relaxovat a zároveň obhlížet, co je potřeba v parku. Velmi rád jezdím na kole. Objevil jsem tady spoustu cyklostezek, na kterých si při cyklovýletech čistím hlavu. Nejoblíbenější je však cesta na štěrk spojená s vykoupáním...

Další vášní je pěstování kaktusů, pokojových rostlin a exotických dřevin, v novém domově mám i dva kanáry, kteří mě každé ráno budí...

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist