Jeden den věci zmizí, na druhý jsou zpět

Jeden den věci zmizí, na druhý jsou zpět
Foto: ceh  /  Jitka Víchová, ředitelka Senior centra UH
Uherské Hradiště Zajímavosti 19 / 03 / 2012

Už čtyři roky čelí stížnostem nájemníků, už čtyři roky se snaží krotit emoce. Ředitelka Senior centra UH Jitka Víchová to nemá lehké, vrásky jí přidělává sedmaosmdesátiletá penzistka, jejímž koníčkem je shromažďování harampádí... „Děláme, co je v našich silách a co nám umožňuje zákon. Ale není to snadné, bez kompromisů to nejde,“ říká Víchová.
Organizace Senior centrum UH převzala Dům s pečovatelskou službou na Rostislavově ulici do správy v roce 2008. Vzpomenete si na první kontakt s problémovou klientkou?
?
Aby ne, do bytu nechtěla vůbec nikoho pustit. Až když jsem v říjnu nařídila kontrolu plynových přímotopů, změnila názor. To bylo poprvé, co jsme mohli do bytu vstoupit. Z velké části byl zaplněn předměty nepotravinového původu. Paní jsme vyzvali k jeho vyklizení, což přislíbila. Pomoc ale odmítla.
Jenže zůstalo jen u slibů...
Ano, bohužel. V roce 2009 jsme proto paní Laštovicovou opakovaně obesílali dopisy, kontaktovali jsme i jejího ošetřujícího lékaři a právníky s dotazem, jaké možnosti nám nabízí zákon. Jelikož od paní nepřišla žádná kladná odezva, kontaktovali jsme jejího synovce, který v červnu provedl vyklizení bytu.
Copak nebylo možné vyklidit byt třeba v součinnosti s městskou policií?
To bychom asi narazili. Paní Laštovicová totiž tvrdí, že má v bytě předměty značné finanční hodnoty a vstupem cizích osob se obává jejich zcizení... A jiné příbuzné než synovce nemá.
Ale efekt je aspoň podle sousedů prakticky nulový...
Bohužel, věci odnesené do kontejneru jsou většinou do čtyřiadvaceti hodin zpátky v bytě. Paní má koncový byt v prvním podlaží, někdy má přede dveřmi nějaké předměty, ale po upozornění je uklidí.
Vím, že jste problematické nájemnici zajistili sociální služby a úklid pečovatelkou. Její role ale asi není jednoduchá, že?
Uklízí pouze to, co paní Laštovicová dovolí a co umožňuje zákon o sociálních službách. Pomoc v domácnosti probíhá nepravidelně, někdy pečovatelku paní nepustí do bytu.
Z vašich slov usuzuju, že je s paní těžké pořízení... Myslíte si, že ví, co dělá?
I přes svůj pokročilý věk, letos oslaví 88. narozeniny, je velmi čiperná a inteligentní. Přesně ví, jak se má zachovat. Byla bojovnicí za svobodu, několik let pro organizaci pracovala. Je mi proto nesmírně líto, že trpí chorobným postižením, že všechno, co by se ještě mohlo „hodit“, vytahuje z kontejneru. Když mi při několika společných sezeních vyprávěla svůj život, zjistila jsem, z čeho její chování pramení.
Povídejte...
Byla doba, kdy na tom nebyla finančně moc dobře a musela moc šetřit. A proto všechny přístroje, knihy, talíře, nádobí nebo oblečení a jiné věci, o kterých si myslí, že je jich v kontejnerech škoda, končí u ní v bytě.
Takže ji svým způsobem chápete?
Tak se to říct nedá, omlouvat ji určitě nechci. Jen se jí snažíme jednou za rok aspoň přistavit kontejner a s pomocí synovce spoustu věcí vytřídit. Stáří je krušné v případě, že člověk trpí jakýmkoliv postižením a navíc když je ještě uprostřed sporů a zášti.
Řešením, které ostatně nevyloučil ani místostarosta Zdeněk Procházka, je vystěhování seniorky. S takovou myšlenkou si zatím nepohráváte?
Vystěhování staré a nemocné paní se snažíme oddálit. Vždyť naše domy mají sloužit právě starým a nemocným lidem, kteří potřebují pomoc. Ale bydlí v nich i lidé, kteří si řešili pouze bytovou situaci a představují si, že budou bydlet v podmínkách, které vyhovují pouze jim, bez ohledu na ostatní, kteří chodí po chodbách, mluví, větrají nebo přijímají návštěvy... Hledání vhodných kompromisů je velmi náročné.

autor: PETR ČECH
TOPlist