Jiří Daron je metalovým králem

Jiří Daron je metalovým králem
Foto: iva  /  Netradiční póza - Tohoto člověka totiž nikdy se založenýma rukama neuvidíte!
Zlín Zajímavosti 30 / 06 / 2015

Masters of Rock je dítě, které si hýčká

Ač jeho příjmení působí exoticky, jeho rodinné kořeny pochází z České republiky. Sedmačtyřicetiletý Jiří Daron se narodil ve městě, které již neexistuje. V rodném listě má zapsán Gottwaldov.
V souvislosti se jménem jej překvapila reakce ředitele likérky Rudolf Jelínek. „Jednou za mnou přišel Pavel Dvořáček a nabídl mi tykání se slovy: Já majitel likérky, ty majitel likérky - tak si můžeme tykat,“ směje se Jiří. „K mému překvapení mi podal francouzský koňak, na němž svítil nápis Daron,“ vzpomíná.
Většinu dětství a mládí prožil v Rožnově pod Radhoštěm, kde s rodiči a sourozenci bydlel. „Dětství jsem si vychutnával na hřišti mezi paneláky, kde jsme s kamarády hráli hokej, fotbal či tenis. Nechyběly ani první lásky, úspěchy i neúspěchy,“ prozrazuje šéf Pragokoncertu, který na ředitelském křesle sedí už patnáct let.
Do Zlína nejdříve jezdil za dědou a babičkou na prázdniny a také na zbožňovanou Barum rally. Až po studiích gymnázia a Vysoké školy báňské v Ostravě se ve městě obuvi usadil natrvalo. Rok pracoval ve svém strojírenském oboru ve zlínské firmě ZPS, než jej osud spojil s Alexandrem Cachem, jenž mu po zkušenostech v reklamní agentuře a právním oddělení nabídl možnost vzkříšení Pragokoncertu, který zakoupil.  

Začínali jsme úplně od nuly
Dnes je Pragokoncert opět renomovanou značkou pořádající několik celosvětově známých festivalů, zastupuje desítky českých i zahraničních interpretů. Není to však jen o rocku, metalu a písničkách - je pořadatelem i největších dětských show a divadelních představení.
„Tehdy jsme začínali téměř úplně z nuly, protože po revoluci se renomovaný podnik rozdrobil na desítky promotérských firem,“ vzpomíná ředitel, který díky hledání nového know-how značky Pragokoncert vymyslel Master of Rock i se zimní odnoží, Metalmanií, Valašské divadelní léto v Rožnově a mnoha dalších projektů.

O metalový bludný kořen zakopl až díky profesi
Ač si mnoho lidí myslí, že byl v mládí metalový super fanoušek nebo se vyblbnul v nějaké kapele, není tomu tak. Na hudební nástroj nehraje, dokonce ani nebyl dobrý v hudební výchově. S rockem a metalem se tváří v tvář setkal až kvůli profesi. „Je jasné, že mě během mládí doprovázely hudební legendy, jako je Judas Priest, Scorpions, Helloween, ale nebyl jsem ortodoxně vyhraněný. Až s profesí jsem se začal naplno věnovat metalu, sledovat zahraniční festivaly, koncerty, časopisy, poslouchat desky,“ dodává. Během patnácti let se díky tomu stal jedním z předních odborníků na rockovou a metalovou hudbu v Evropě i přítelem mnoha světových hudebních velikánů.

Rodina je pro mě základ
Díky ženě Ivaně, se kterou má tři děti, se může práci věnovat naplno. Ona vytváří zázemí dvacetileté Vendule, sedmnáctileté gymnazistce Adéle i sedmiletému prváčkovi Šimonovi. Svému muži a tátovi dávají prostor, protože vědí, že ve chvílích volna jim to plně vynahradí. „I když pracuji hodně, jsem na tom daleko lépe než mí kolegové v zahraničí, které doma nevidí klidně i tři čtyři měsíce. To já jezdím většinou jen na pár dnů, v rámci republiky,“ upozorňuje. S přibývajícím věkem sice zatím netouží sedět pod jabloní na lavičce, ale určitě jednou trochu zvolní.

Na Masters pomáhá, kdo má ruce a nohy
Manželka je fanouškem určitých typů muziky, ale i s dětmi miluje kapelu Gotthard. Festivalové atmosféry si sem tam užije v zahraničí, když má možnost jet s manželem na pracovní cestu. Masters of Rock si však každoročně vychutná čistě pracovně. I s dcerou celý festival stráví za pultem stanové kavárny, takže koncertů moc nevidí.

Dovolenou si umí užít
Jiří se netají tím, že je přísný šéf a workoholik. Stalo se tradicí, že i na dovolené v rakouských lázních má svůj půlden vyhrazený pro pracovní pivko s hudebními manažery, kteří bydlí poblíž. Na druhou stranu právě dovolená jej neskutečně dobíjí a je schopen naprosto vypnout. V létě s rodinou hodně chodí po horách nebo se potápí a šnorchluje v moři, což jej také velmi naplňuje. Zimu zasvětil lyžím.

Proti únavě bojuje sportem
S přibývajícím věkem už pociťuje nedostatek spánku. Aby všechen ten stres a fyzickou únavu přelstil, udržuje se sportem. „Po Masters se dávám dohromady týden, z čehož tři dny trvá, než se vrátí normální rytmus,“ prozrazuje. Sport mu pomáhá všechno s klidem zvládat fyzicky. „Pokud nejsem pryč, snažím se hrát pravidelně fotbal, badminton i tenis,“ říká.  

Nemůžu být jen prodavačem písniček
Promotér Víťa Chromek o sobě říkal, že je prodavačem písniček, a podle toho také žil svůj bohémský život. „To já si vzhledem k tomu, kolik akcí v sedmi lidech ve Zlíně a šesti v Praze děláme, nemohu dovolit. Vždy musím být ve střehu a rychlý v operativním rozhodování. Cit se snažím dávat do výběru umělců, které zastupujeme, zbytek je pak čistě manažerská záležitost.“  
Tvrdý šéf je možná proto, že to, co do společných projektů vkládá on sám, očekává i od svých kolegů. „Vychází to z toho, že je hodně akcí, které se různě kryjí. My se musíme maximálně snažit, aby byly odvedeny naprosto precizně. Obrovskou radost mi pak udělá, když umělci řeknou, že jsme jako kolektiv odvedli skvělou práci a že se rádi vrátí,“ dodává.

Někdy si připadám jako fotbalový skaut
„Když tak jezdím po koncertech a festivalech, sem tam se mi podaří objevit skvělý potenciál kapely, kterou se pak snažíme podporovat a tlačit nahoru,“ informuje. Přesně tak se jim podařilo proslavit skandinávské Sabaton a Amaranth i německé Powerwolf, kteří začínali na nule a teď vyprodávají velké haly. „Někdy si připadám jako fotbalový skaut, který objevuje nové hvězdy. Základem je, aby měla chytlavou muziku a vlastní tvář.“
Skvělá spolupráce byla podle Darona i s kapelami Hammerfall, Within Temptation, Gamma Ray, Rage, Kamelot, Edguy, Helloween, Sonata Artica, Epica, Gotthard apod.
Promo den, který připravili pro nové album finských Nightwish, byl velmi úspěšný - hned druhý den totiž obdrželi zlatou desku, což ve světě není obvyklé. „Od toho dne k nám přistupuje kapela i světová hudební scéna s respektem,“ dodává Jiří Daron.

Na první festival přijelo sedm tisíc lidí
„Začalo to před čtrnácti lety koncertem americké kapely Manowar, se kterou jsme na koncertě v České republice spolupracovali. Na důkaz spokojenosti mě za to pak pozvali do dánské Kodaně, na proslulý hudební festival Roskilde, kam jezdí na osmdesát tisíc fanoušků. Z dramaturgie, organizace, informačních systémů, servisu pro fanoušky a systému dobrovolníků jsem byl naprosto nadšený. Proto jsem dostal nápad zkusit něco podobného uspořádat u nás,“ dodává autor budoucího Masters of Rock.

Vzali si velké sousto
Inspirovali se totiž dvěma největšími a zároveň nejlepšími festivaly v Evropě - dánským Roskilde a německým Wacken Open Air. „Hledali jsme skulinu na trhu, kterou tehdy nabízela metalová scéna, proto jsme do toho s nadšením i obavami šli,“ popisuje autor myšlenky a dramaturgie všech ročníků, jenž vede osmdesát procent korespondence v angličtině.
Snažili se návštěvníkům nabídnout to, co v republice nenajdou, a alespoň trochu se přiblížit festivalovým špičkám. „Nemusíte jezdit do Wackenu a Roskilde, když můžete přijet na Masters of Rock do Vizovic,“ vzpomíná na plakátové heslo prvního ročníku s úsměvem. Fanoušci tehdy vůbec nevěděli, kam jedou, kde jsou Vizovice a co je tam čeká. Dnes je valašské městečko po celém světě slavné i díky MOR, stejně jako areál likérky, který fanoušci milují.

Takový úspěch jsem nečekal
Při prvním ročníku doufal, že lidi přijdou, ale sedm tisíc návštěvníků, to byla docela síla. Dnes je areál zaplněný do posledního místečka při počtu 25 tisíc příslušníků metalového, mírumilovného a skvělého publika z 35 zemí světa. „Pro kapely i fanoušky jsme rodinný festival, líbí se jim, že si u nás oproti jiným festivalům nemusí uchodit nohy. Atmosféra je u nás o mnoho kontaktnější, srdečnější a vřelejší. Kapely bývají z živelnosti a nadšení našich fanoušků naprosto konsternovány. Ti, co tady byli, se sem hrozně rádi vrací a atmosféru přirovnávají snad jen k Brazilcům v Riu de Janeiru, kteří jsou stejně živelní jako my,“ popisuje s patřičnou pýchou.  

Jeho snem je jednou přivézt i Iron Maiden
„Z logiky věci a vzhledem ke kapacitě areálu to vypadá, že to asi neklapne - to bychom museli sehnat velmi silného partnera, aby se kapela zaplatila. Snažím se však o kompromis v podobě zpěváka Bruce Dickinsona, který má svůj sólový program s kapelou, což by připadalo v úvahu. Doufám a věřím, že fanouškům tuto legendu jednou nabídneme,“ loučí se Jiří Daron.
V příštím čísle DOBRÉHO DNE najdete veškeré podrobnosti, program i aktuální informace k letošnímu ročníku Masters of Rock.

autor: IVA PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist