Kamarádi, skauti, členové krúžku i Hradišťanu

Kamarádi, skauti, členové krúžku i Hradišťanu
Foto: archiv autora
Uherské Hradiště Zajímavosti 22 / 10 / 2020

Dalším skautem, který vyrostl ve významnou uměleckou osobnost, je hudebník, pedagog, sběratel lidových písní, cimbalista Jaroslav Čech, kterému doma i známí říkali zásadně Jarin.

Skautoval v poválečném období let 1945-1950 společně se svými kamarády Jiřím Kloboukem, Edou Kavanem a Jiřím Hüblerem. Jiří Hübler ve svých vzpomínkách popisuje, že se  někdy v pětačtyřicátém potkal s Edou, který mu sdělil, že se jdou s Jarinem zapsat do Skautu a že by měl jít taky, aby tam byli společně. A tak šli do parku do búdy, která byla v té době skautskou klubovnou, a byli přijati a zařazeni do družiny Medvědů. Společně pak absolvovali řadů výletů, pobytů na chatě pod Břesteckou skalou a také tábory v Rajnochovicích a na Myjavě.

Vzpomíná také na oslavy Dne matek v roce 1946, kdy Jarina napadlo, že se předvedou jako začínající houslisté. Vznikla tak cigánská muzika strýce Holomka v sestavě Jarin Čech, Eda Kavan, Dušan Klapil a Jiří Hübler. Jak píše, měli pár zkoušek, on o kontrování neměl ani ponětí, ale měli odvahu. Strach však měli, aby je neviděl pan učitel Vávrů, jehož byli Jarin a Eda žáky v hudebce, no a takové šumaření se přece pro žáky hudební školy nehodilo. Jak dále konstatuje, vše dobře dopadlo, měli velký úspěch a nikdo z nich tehdy netušil, že si tím položili základ ke vztahu k lidové muzice, který je poznamená a bude provázet celý život.

Všichni se krátce nato totiž stali členy slováckého krúžku a následně i vzniklého Hradišťanu.
Jarin byl po absolvování měšťanky v roce 1947 přijat na hradišťské gymnázium, kde založil svou první cimbálovou muziku. Po maturitě v roce 1951 byl přijat na Filozofickou fakultu dnešní Masarykovy univerzity v Brně, na obor hudební věda - estetika. Estetiku po roce vyměnil za jemu bližší národopis.

Ihned po příchodu do Brna se zapojil do práce v Slováckém krúžku. Nejprve se střídal na postu primáše s Jožkou Kobzíkem a Lubošem Holým, později opanoval post cimbalisty, když mu ze závažných zdravotních důvodů byla v roce 1952 hra na housle zakázána. Přes prázdniny, tedy za dva měsíce, se naučil hrát na cimbál a od nového školního roku již zasedl za tento nástroj ve Slováckém krúžku. I na fakultě brzy založil vlastní cimbálovou muziku. Promoval v roce 1956. Mezi tím v roce 1953 získal místo cimbalisty i v Hradišťanu, kde po promoci dostal i funkci uměleckého vedoucího. Spolu s primášem Jaroslavem Staňkem se zasloužili o vysoký standard hudební i taneční složky. Společně stáli u největších úspěchů Hradišťanu. Soubor získal Zlatý náhrdelník burgundských vévodů v Dijonu v roce 1962 a sám Jarin obdržel v roce 1967 zlatou medaili za cimbálové sólo na festivalu v italské Civitavecchii.

Od počátku šedesátých let spolupracoval i se Slováckým divadlem. Od roku 1958 začal profesně působit jako učitel hudební nauky a hry na cimbál na Lidové škole umění v Uherském Hradišti. Krátce po nástupu i zde založil cimbálovou muziku ze svých žáků, která brzy začala sbírat ocenění doma i v zahraničí. Po Jarinově náhlé smrti v roce 1970 muzika pokračovala dále a na jeho počest se pojmenovává Cimbálová muzika Jaroslava Čecha. Existuje i v současné době.

Jaroslav Čech
22. 5. 1932 Uherské Hradiště - 6. 3. 1970 Uherské Hradiště

autor: Jaroslav HRABEC

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace