Knihovna BBB je místem půjčování, zábavy, vzdělávání i setkávání

Knihovna BBB je místem půjčování, zábavy, vzdělávání i setkávání
Foto: archiv Radovana Jančáře
Uherské Hradiště Zajímavosti 14 / 01 / 2016

Knihovna má v našem městě tradici trvající nepřetržitě téměř 170 let, vždyť již v roce 1848 byl založen spolek Lípa slovanská, který vybudoval slovanskou knihovnu a čítárnu sídlící v hostinci U Černého medvěda. Naše společnost i celý svět se ovšem od „století páry“ výrazně proměnily a dnes stojíme (možná již jsme) na prahu digitální revoluce, což se nutně muselo projevit i na funkci, obsahu a nabídce knihovny. Zatímco Bedřich Beneš Buchlovan pracoval s knihovním fondem o zhruba 5 000 svazků a s cca 60 tituly novin a periodik a mimo to nabízel již pouze radu či doporučení, dnešní knihovna nabízí široké spektrum služeb i kulturních a společenských aktivit, disponuje knižním fondem čítajícím 200 000 knih a 160 titulů novin a časopisů a je otevřena plných 45 hodin týdně. Uherské Hradiště je právem považováno za kulturní město, což dosvědčuje více než 8 000 registrovaných čtenářů a téměř 200 000 dalších návštěvníků, kteří ročně knihovnu navštíví.

Čtenář kdysi a dnes
Ještě před 25 lety byl čtenář zcela závislý na fyzických návštěvách knihovny. Pokud potřeboval určitou knihu, musel do knihovny přijít (případně i zatelefonovat) a zeptat se nebo si najít požadovaný titul v lístkovém katalogu, aby zjistil, zda jej knihovna vůbec vlastní. Pokud zjistil, že ano, ještě zdaleka neměl vyhráno, neboť knižní titul mohl být půjčený. A tak vlastně i kvůli jediné knize opakovaně navštěvoval knihovnu.
Vzhledem k tomu, že jediné, co dnes lidem chybí, je čas, moderní knihovna svému čtenáři dokáže spoustu času ušetřit. V pohodlí domova si veškeré informace zjistí přes on-line katalog, pokud je kniha půjčená, on-line si ji zamluví a už jenom čeká, až mu přijde e-mail nebo pípne SMS, že má knihu přichystanou k odběru. Knihu si však musí přijít osobně vyzvednout, i když se domnívám, že mnozí by uvítali i donášku domů, což ale zatím rozhodně neplánujeme.

Knihovna a vzdělávání
Chcete si v důchodu doplnit vzdělání a nemůžete fyzicky navštěvovat Akademii třetího věku? Žádný problém, můžete navštěvovat Virtuální univerzitu třetího věku. Nezvládáte počítač? Nabízíme počítačové kurzy pro začátečníky. Chcete pátrat po svých předcích? Od toho máme kurzy genealogie. Neslouží vám paměť? Přijďte na kurzy trénování paměti. V podstatě jsme schopni reagovat na jakoukoli poptávku veřejnosti a do půl roku připravit kurz na míru, ať už z vlastních zdrojů nebo spoluprací s odborníky na dané téma.
Navíc jsme samozřejmě schopni pomoci s vyhledáváním v nejrůznějších elektronických databázích a nabídnout relevantní informační zdroje.

Knihovna jako místo zábavy a setkávání
Dnes už je naštěstí pouhou historickou vzpomínkou skutečnost, že v knihovně bychom měli sedět jako pěny (nejlépe na židli u stolu), nevyrušovat a pokud vůbec promluvit, tak pouze šeptem. V současné knihovně si můžete sednout i lehnout, vybrat si mezi pohodlným křeslem, dřevěnou lavičkou nebo sedacím vakem, přinést si jakýkoli nealkoholický nápoj nebo kávu a klidně i svačinu. Nemusíte si vůbec nic půjčit, ale jenom odpočívat, případně se potkat se známými či přáteli nebo se připojit na wifinu a brouzdat po sociálních sítích. Můžete si s přáteli zahrát nejrůznější stolní deskové hry, strávit čas nad partičkou bridže nebo navštívit nejrůznější výtvarné dílny.
Ještě před několika lety panovaly ve světě obavy, že v digitálním světě budou knihovny ztrácet na významu (v České republice se obdobné názory objevují s tradičním zpožděním až nyní), ale kupodivu jsou i nadále hojně navštěvovanými místy. Důvod pro jejich renesanci tkví podle odborníků ve významu knihoven jako místa. Funkce knihovních prostor se mění mimo jiné na místa s novými prostorovými koncepty, od nichž návštěvníci očekávají zážitek či setkávání. Knihovny by se tak mohly proměnit v tzv. třetí místo (vedle bydliště a pracoviště), které bude vyhledáváno kvůli sociálním kontaktům, nekomerčním vlivům, volnosti pohybu, integraci učení, odpočinku a zábavy, ale i kvůli tomu, že jde o místo apolitické. Jednoduše řečeno, návštěvník by se v ní měl cítit stejně tak dobře jako doma v obývacím pokoji. A o to se snaží i Knihovna BBB.

Anketa dětských čtenářů
A jak je to s těmi dětskými čtenáři, které si každá rozumná knihovna vychovává, aby zůstali věrni knihám a knihovně i v dospělém věku? Téměř 14 tisíc dětí, které se zúčastnily celostátní soutěže Kamarádka knihovna, mělo uvést důvod, proč navštěvují knihovnu, a zde je 12 nejčastějších důvodů:
6 % dětí si chce v knihovně hrát, 7 % dětí se chce v knihovně naučit číst, 7 % dětí využívá v knihovně CD, 11 % dětí chce v knihovně klid a odpočinek, 13 % dětí si tu chce udělat úkoly do školy, 15 % dětí hledá v knihovně přátele, 17 % dětí chce akce a soutěže v knihovně, 20 % dětí miluje své knihovnice, 24 % dětí chce získat v knihovně vědomosti, 47 % dětí se chce v knihovně bavit, 49 % dětí chce u nás využívat PC a internet a 87 % dětí zajímají knihy a časopisy v knihovně. Což je do budoucna určitě potěšující a nadějná zpráva.

Co knihovnu čeká?
Budoucnost knihoven není zcela v jejich rukou, neboť velmi bude záležet na připravované legislativě, především autorského zákona. Pilně se připravuje Centrální portál knihoven, což by měl být velmi zjednodušeně řečeno celostátní katalog knihoven na principu „Google vyhledávače“, rozhodně bude pokračovat digitalizace knihovních fondů a předpokládám, že s nárůstem informačních zdrojů a chaosu v nich poroste i úloha knihoven, které s nimi dokáží relevantně pracovat. Prodlužováním lidského věku a nárůstem volného času by právě knihovna mohla být místem, kde tento čas smysluplně strávit.
Ale o všem stejně rozhodnou čtenáři a návštěvníci, tak se nechme překvapit.

autor: Radovan Jančář

Tagy článku

TOPlist