Knihovna v proměnách času V.

Foto: archiv KBBB  /  Beseda pro děti v nově adaptovaných prostorech bývalé synagogy (1952).

170 let veřejného knihovnictví v Uh. Hradišti

Kolem roku 1952 začal při knihovně pracovat maňáskový soubor Radost a o něco později soubor Hadrníčci. Ve spolupráci s těmito soubory organizovala knihovna úspěšné akce pro mládež, tzv. besedy na trávníčku. Tady někde můžeme hledat počátky pozdější velmi úspěšné práce s nejmenšími čtenáři, jimiž je v současnosti Knihovna BBB celorepublikově proslulá. Ve stejném roce se Okresní lidová knihovna Hradiště zařadila mezi nejlepší knihovny v republice a získala ocenění Vzorná lidová knihovna. Zajímavé jsou i statistické ukazatele z tohoto období. Knihovní fond čítal 12 000 svazků knih, registrovaných čtenářů měla knihovna 1 598 (20 procent tehdejšího počtu obyvatel města) a půjčilo se 53 000 dokumentů.
V polovině roku 1953 přechází Valerie Vignatiová do funkce ředitelky tehdejší Krajské lidové knihovny v Gottwaldově, po jejím odchodu se ujímá vedení knihovny Jaromír Finda, který řediteluje necelé dva roky. V době jeho působení ve funkci ředitele se rozšiřuje spolupráce knihovny se Slováckým divadlem při pořádání literárních večerů.
V roce 1959 vstupuje v platnost nový, dlouho očekávaný, Knihovní zákon O jednotné soustavě knihoven. Tento zákon ukládal v praxi vytvořit hierarchickou síť veřejných lidových knihoven, kdy v každém okrese se stala jádrem knihovnictví okresní knihovna, pod níž metodicky spadaly knihovny tzv. střediskové (knihovny s profesionálním pracovníkem ve městech a větších obcích okresu) a pod každou střediskovou knihovnu spadala síť nejmenších lidových knihoven s dobrovolnými knihovníky.
Díky novému zákonu patřila v 60. letech minulého století uherskohradišťská knihovna (již pod vedením ředitelky Věry Volopichové) nejenom k významným kulturním institucím ve městě, ale také na celém okrese. V souvislosti s rostoucími nároky celé společnosti, rozvojem vědy a s přibývajícími novými poznatky jsou kladeny větší požadavky i na vzdělání a profesionalitu knihovníků. Knihovna začíná budovat vedle jmenných katalogů i katalogy systematické, které čtenářům umožňují orientaci v naučné literatuře podle jednotlivých oborů. V roce 1966 knihovna registrovala 2 704 čtenářů a knižní fond činil 31 404 svazků.