Knihovna v proměnách času VII.

Foto: archiv KBBB  /  Nový interiér čítárny (počátek 70. let minulého století).

170 let veřejného knihovnictví v Uh. Hradišti

Za občanskou angažovanost v roce 1968 je k 31. 12. 1969 zbavena funkce ředitelka Věra Volopichová (v září roku 1970 odchází z knihovny úplně), na jiná pracovní místa jsou ze stejných důvodů přeřazeni Anna Mikulková a Miroslav Ressler. Ve funkci ředitelky ji nahrazuje dosavadní knihovnice Libuše Kroulíková.
V září roku 1970 zahájila činnost první profesionální pobočka knihovny na novém sídlišti Mír (dnes náměstí Republiky, hotel Morava). Knihovna akceptovala skutečnost, že na sídliště bydlí zejména lidé v tzv. produktivním věku, kteří se záhy stali hlavními čtenáři pobočky. Zvyšující se estetické požadavky společně s nepřetržitým nárůstem služeb byly také důvodem ke kompletní obměně interiéru okresní knihovny, která tak získala moderní a pro návštěvníky příjemný vnitřní prostor.
V roce 1972 bylo ve fondu okresní knihovny 48 653 svazků knih a navštěvovalo ji 3 733 registrovaných čtenářů, kteří si vypůjčili celkem 154 186 dokumentů.
Společně s tím, jak se rozvíjelo město Uherské Hradiště, se provoz knihovny rozšířil i do městských částí, postupně vznikly pobočky knihovny v Sadech a v Mařaticích (obě v roce 1974), později také v Jarošově. Po vytvoření nové uherskohradišťské aglomerace v roce 1976, která vznikla připojením sousedních Kunovic a Starého Města, přibyly další dvě velké pobočky. V roce 1977 již navštěvovalo knihovnu 7 106 čtenářů, kteří měli k dispozici 104 775 svazků knih. Okresní knihovna se stala regionálním střediskem systému knihovnických služeb a ústřední knihovnou v okrese pro všechny veřejné i ostatní knihovny. Síť tehdejších lidových knihoven okresu v té době tvořila Okresní knihovna Uh. Hradiště se 6 pobočkami, dále 5 městských knihoven s profesionálními pracovníky (Uh. Brod, Bojkovice, Uh. Ostroh, Hluk, Buchlovice) a dalších 80 místních lidových knihoven s neprofesionálními knihovníky. Klíčovým úkolem do dalšího období byla profesionalizace knihoven v obcích nad 2 000 obyvatel.
Zvýšil se počet zaměstnanců a rozšířily profesionální služby v tehdejších odděleních knihovny - pro dospělé čtenáře, pro děti a mládež, čítárny, regionální a hudební oddělení, a v té době i tzv. politické oddělení, které bylo zřízeno v každé knihovně tohoto typu.