Komedie 1+2=6 slaví 10. narozeniny!

Komedie 1+2=6 slaví 10. narozeniny!
Foto: Jan Karásek
Uherské Hradiště Zajímavosti 15 / 05 / 2017

1+2=6 slaví, diváky čeká narozeninové překvapení
Úspěšná komedie Slováckého divadla 1+2=6 oslaví 26. května desáté narozeniny a podle ředitele divadla Michala Zetela se diváci mají na co těšit. Konkrétní oslavy budou překvapením, ale pro diváky máme připravené speciální dárky, jako například exkurzi do zákulisí komedie nebo večeři s herci,” řekl s tím, že překvapení divadelníci chystají na obě předprázdninové reprízy v květnu i červnu.
Hru proslulého komediografa Raye Cooneyho uvádí uherskohradišťské divadlo jako jediné na světě. Jedná se o spojení dvou her a protože obě komedie na sebe volně navazují, vytvořilo z nich se svolením autora Slovácké divadlo komedii jednu. Spolu s Rychlými šípy a muzikálem Donaha! patří 1+2=6 ke třem nejúspěšnějším titulům v historii celého divadla. Inscenaci, která uspěla i u diváků na Grand festivalu smíchu v Pardubicích, budou mít diváci možnost do prázdnin zhlédnout dvakrát, a to ve středu 17. května a v úterý 20. června, vždy od 19 hodin. V pokladně jsou poslední desítky volných lístků.

Josef Kubáník: Květa Fialová říká mé roli květinové dítě
Záletný taxikář má dvě manželky a povedeného kamaráda, který místo toho, aby nic neprozradil a situace zachraňoval, je ještě víc zamotává. To je stručný děj komedie 1+2=6, která právě teď slaví deset let na scéně. Jednu z hlavních rolí - kamaráda hlavní postavy Stanleyho - si s chutí zahrál Josef Kubáník. I po deseti letech zůstává vyprodané hlediště a smějící se diváci. To je nejcennější,” říká herec v následujícím rozhovoru.

Jožko, oblíbená komedie Jeden a dvě je šest oslaví na konci května neuvěřitelných deset let na jevišti. Jaký je to pocit?
Uvědomuji si, že to, co zažívám tady u nás v divadle, se drtivé většině herců nepovede. Životnost komedií v ostatních divadlech je sezóna, někdy dvě, když je hra opravdu úspěšná, tak třeba pět. Ale 10 let na repertoáru? Takové by se daly v republice spočítat na prstech dvou rukou. A to nemluvím o Rychlých šípech, které hraju už sedmnáctý rok. Je to opravdu výjimečné.

Jak budou probíhat oslavy? Chystáte pro diváky něco speciálního?
Desáté narozeniny jsou opravdu jedinečné, a tak na obě představení do konce sezóny, tedy květnové a červnové, připravujeme pro diváky speciální dárky. Víc se ale diváci dozvědí až na samotných představeních.

Vzpomínáte si ještě na první zkoušku?
Ano, proběhla u režiséra Roberta Bellana na zahradě, byl tuším březen a byla celkem zima. Robert zatopil v krbu a grilovali jsme, četli jsme tu hru a opravdu hodně se u toho smáli. A když jsme přišli domů, strčili jsme se celí do pračky, protože jsme smrděli tím štiplavým kouřem, a to i druhý den po vyprání.

Hru uvádí Slovácké divadlo jako jediné na světě s exkluzivním svolením autora Raye Cooneyho. Jedná se vlastně o spojení dvou komedií. Jak vás to napadlo?
Vím, že o tom už uvažoval režisér Pešek před mnoha a mnoha lety. Ale až Robert s Ivou Šulajovou ten nápad dotáhli do zdárného konce. A Iva by za to měla dostat medaili, protože s chirurgickou přesností a důkladností dokázala vypreparovat z obou her to nejvtipnější a poskládat to do jednoho večera. Neuvěřitelná práce.

Vím, že vaši inscenaci viděla i spousta známých osobností, například Jan Přeučil, Květa Fialová nebo Ondřej Pavelka. Jaké byly jejich ohlasy?
Pan Přeučil na ni vzpomíná dodnes a vždycky říká, že si u ní uvědomil, jak kvalitní soubor může být i v tak zdánlivě malém městě, jakým je Hradiště. A paní Květa moji roli Stanleyho, kterou hraju s korálkama na krku a ve vytahaném batikovaném tričku, pojmenovala jako květinové dítě. Takže když se mě ptá, co večer hraju, odpovídám jí takto. Je to lepší, než si pamatovat ty podivné počty, že?

Když jsme u paní Květy, každého asi zajímá, jak se jí daří.
Na to se mě stále někdo ptá, je hezké, jak ji mají lidé rádi, i když někteří to dělají spíš ze zvědavosti, aby se dozvěděli nějaký drb. Naďa Konvalinková teď měla narozeniny a někde jsem zahlédl článek, kde se psalo, že je neslaví, protože je zoufalá, že ji její kamarádka Květa Fialová nepoznává. To mě pobavilo, protože zrovna minulý týden mi Naďa s Květou volaly. Takže paní Květa se má dobře, všechny nás poznává, pořád se zajímá o dění a je neuvěřitelně vtipná. Ale jelikož jí letos bude 88 let, energie jí ubývá a na veřejnosti ji už s největší pravděpodobností neuvidíme, protože hraběnky odcházejí z výsluní v plné síle. Pořád je to ale velká dáma. O víkendu se s ní uvidím.

Vraťme se ke komedii 1+2=6. Během deseti let uvádění vás dvakrát potkala i situace, kdy jste museli hraní na rok přerušit. Jak těžké je vrátit se po pauze k již nazkoušenému představení?
Jednou to bylo kvůli zranění Zdeňka Trčálka a pak to bylo těhotenství Jitky Hlaváčové. Je to samozřejmě nepříjemné, ale my jsme měli to štěstí v neštěstí, že jsme komedii už měli poměrně dobře zaběhnutou a měli jsme za sebou desítky repríz. Takže stačily dvě zkoušky na připomenutí a všechno bylo jako dřív. Dokonce možná i lepší, protože jsme si k tomu vzali i text, a to byste se divila, co jsem v něm třeba já našel za vtipné repliky, o kterých jsem už nevěděl.

V průběhu deseti let se jistě změnila i spousta dalších věcí. Dokážete vyjmenovat ty zásadní?
Začínali jsme všichni jako svobodní a bezdětní a teď už máme za sebou mnoho svateb, narodilo se dvanáct dětí. Změnil se nám ředitel, máme méně vlasů, více vrásek, některým se přešívaly kostýmy. Ale jedno pořád zůstává, a tím je vyprodané hlediště a smějící se diváci. To je nejcennější.

Vzpomenete si na nějaký mimořádný či silný zážitek spojený s touto inscenací?
Myslíte veselé historky z natáčení? Vzpomínám si, jak mi kolegyně Hlaváčová a Novotná pořád opakovaly, ať si zopakuju text, že některé repliky neříkám přesně. Já jsem to samozřejmě nikdy neudělal, protože jsem si říkal, že když jsem to zvládnul jednou, zvládnu to i podruhé. Hlavně jsem ale ten text nemohl po letech najít. Ale ony byly neúnavné, připomínaly mi to pořád a dopadlo to tak, že jednou jsem dostal na děkovačce tašku, myslel jsem si, že je v ní víno, a byl v ní můj scénář.

Co byste vaší úspěšné komedii a kolegům popřál k desátému výročí?
Aby se pořád líbila, aby zrála jako to víno, které jsem tenkrát nedostal, aby diváky nepřestávala udivovat svojí hravostí a rafinovaností a aby pořád dokázala vyvolat hodně smíchu. Mým kolegům bych rád popřál zdraví a těm kolegům, kteří v 1+2=6 nehrají, přeju, aby ten pocit, že jsou u něčeho, co je baví a trvá to deset let, aspoň jednou u divadla zažili.

A na závěr - co vás čeká, co připravujete?
S režisérem Rychlíkem zkoušíme v divadle krásnou hru s názvem Platonov, premiéru bude mít na začátku června. A hned potom začínám natáčet pokračování seriálu VIP vraždy, kde budu hrát psychologa Pažouta - ten se do děje vrátí z první řady a zvláště pro jednu hlavní postavu bude velmi důležitý. Točit budeme přes celé prázdniny, ale věřím, že se dostanu i k moři a do mé oblíbené Paříže.

Režisér Bellan: Atmosféra připomněla Ondrovi Brzobohatému seriál Simpsonovi
Hudbu k úspěšné komedii 1+2=6 složil populární hudebník Ondřej Brzobohatý. „Ondra dlouho nemohl přijít na to, jaká hudba by se k inscenaci hodila. Nakonec mu pomohlo, že mu připomněla atmosférou populární seriál Simpsonovi,“ prozradil režisér komedie Robert Bellan. „Zajímavé je, že písničky i sám nazpíval, a i když text připomíná angličtinu, angličtina to není,“ dodal s úsměvem.
Přijel se známý hudebník podívat i na představení? „Na premiéru bohužel přijet nemohl, ale později představení viděl a hodně se smál,“ vzpomněla představitelka jedné z hlavních rolí Jitka Hlaváčová. Kromě Ondřeje Brzobohatého viděla uherskohradišťské představení i řada dalších osobností, například Jan Přeučil, Květa Fialová, Ondřej Pavelka nebo Luba Skořepová. Komedie ale boduje i u běžných diváků. „Je to skvělé představení, už dlouho jsem se tak nezasmála,“ řekla divačka Markéta Kozelská. „Dvě hodiny a čtyřicet minut plné smíchu nelze už nikdy zapomenout,“ doplnila další návštěvnice představení Vlasta Slavíková.

Střípky ze zákulisí
… herci se museli naučit 130 stran textu
… hlavní role vytvořili Zdeněk Trčálek, Jitka Hlaváčová, Tereza Novotná a Josef Kubáník
… Zdeněk Trčálek a Jitka Josková obdrželi za své výkony ceny popularity Slovácký Oskar
… inscenaci vidělo více diváků, než má Uherské Hradiště obyvatel
… komedie byla vyhlášena jako nejlepší inscenace roku 2007
… 1+2=6 získala na Festivalu smíchu v Pardubicích titul Komedie diváků
… Slovácké divadlo hru uvádí jako jediné na světě
… zkoušelo se 7 týdnů
… musel se vyměnit prošoupaný koberec a několikrát se přetírala scéna
… v průběhu deseti let se hercům narodilo 12 dětí
… komedie má za sebou 110 repríz

banner

Tagy článku

TOPlist