V boršickém vinařství Dvůr pod Starýma Horama se uskutečnila první mezinárodní konference o tradicích a výzvách vinařství ve Zlínském kraji. Účastníci se shodli na jednom: pokud se spojí síly vinařů, kraje, škol i podnikatelů v cestovním ruchu, má víno ze Zlínského kraje před sebou velmi zajímavou budoucnost.

Byla to první mezinárodní konference věnovaná tradicím a současným výzvám vinařství ve Zlínském kraji. A podle všeho rozhodně ne poslední. Prosincové setkání pod názvem Kořeny tradice, které hostilo vinařství Dvůr pod Starýma Horama v Boršicích, přivedlo ke společnému stolu nejen vinaře, ale také zástupce škol, odborníky na cestovní ruch, představitele významných hotelů a restaurací i další osobnosti spojené s vínem a regionem.

„Jsem rád, že se z původně trošku bláznivého nápadu stalo velmi inspirativní setkání. Nešlo jen o zajímavé informace, ale hlavně o prostor pro výměnu názorů a zkušeností. Věřím, že máme na co navazovat a že řadu myšlenek, které jsme otevřeli, se nám podaří posunout dál,“ řekl pořadatel konference Petr Gottwald z vinařství Dvůr pod Starýma Horama, který se zároveň opíral o organizační a projektovou pomoc Marty Poláškové.

Na důležitost podobných setkání upozornil také místostarosta obce Boršice Michal Výstup. „Znovu se potvrdilo, že vinařství není jen o víně, ale hlavně o lidech, tradicích a společné identitě našeho kraje. Děkuji všem účastníkům i partnerům. Těší mě, že má vinařství v našem kraji živou budoucnost a silnou podporu. Už teď se těšíme na další ročník,“ uvedl.

Kraj za vinaři stojí

Podporu vinařům zdůraznila také radní Zlínského kraje pro zemědělství a životní prostředí Renata Prchlíková, pod jejíž záštitou se akce konala.
„Zlínský kraj si uvědomuje význam vinohradnictví a vinařství pro náš region. Zapojíme naše vinaře do krajských akcí, každoročně vyhlašujeme dotační program na podporu jejich projektů a chceme v tom pokračovat i do budoucna. Věřím, že i tato konference ukázala směr, jak spolupráci vinařů a kraje dál rozvíjet,“ uvedla Prchlíková.

Daně, víno jako dárek a změny ve spotřebě

Přestože šlo o první ročník regionální akce, přijely do Boršic nejvýznamnější vinařské osobnosti v republice. Jedním z hlavních hostů byl Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky. Ten přivezl do Boršic horkou legislativní novinku.

„Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo zákonodárnou iniciativu, která má vrátit možnost daňově si uplatnit víno jako dárek. Po Novém roce by měl návrh dorazit do Poslanecké sněmovny a věříme, že se poslance podaří přesvědčit. Proč by podnikatelé měli mít možnost daňově si uplatnit kdejaké ponožky z čínského e-shopu, ale víno od moravského vinaře ne?“ připomněl Chlad.

Velká pozornost se věnovala také měnícímu se spotřebitelskému chování, zejména u mladé generace. „Často slyšíme, že dramaticky roste prodej prosecca. Méně se už ví, že ještě rychleji rostou prodeje prémiových vín. Není cestou vyčítat mladé generaci, že se chová jinak než naši tátové či dědové. Jestli můj děda vypil denně 5 litrů vína, můj tát 3 litry, tak já mám problém vypít sedmičku, protože vím, že ráno budu řídit a nechci nedýchat. Doba je velmi rychlá a životní styl se dramaticky mění,“ vysvětlil prof. Mojmír Baroň, vedoucí Katedry vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity.

Podle něj se vinařství bude muset vyrovnat s postupným vyklučováním vinic a omezováním nadprodukce. „Jedinou cestou, jak uspět, je odlišit se a nabídnout zákazníkovi jasnou přidanou hodnotu, tedy důvod, proč si má vybrat právě víno ze Zlínského kraje. Je dobře, že máte podporu hejtmana a společně hledáte cesty, jak vinařům pomoci,“ doplnil Baroň.

S důrazem na odlišitelnost regionu souhlasil i Martin Chlad. „Odhaduje se, že příjmy z vinařské turistiky v budoucnu převýší tržby z prodeje vína jako takového. Vinařská turistika je něco, na co se vyplatí dlouhodobě vsadit,“ řekl prezident Svazu vinařů ČR.

Uherskohradišťsko: Hvězda statistik i příležitost pro víno

Právě vinařská turistika byla klíčovým tématem další části programu. Se statistikami i inspirací ze zahraničí přijel uznávaný expert na cestovní ruch Ivan Marek z olomoucké agentury m-ARK, který stojí mimo jiné za úspěšnými cestovatelskými magazíny.

Podle jeho slov má okres Uherské Hradiště obrovský turistický potenciál, což potvrzují i oficiální data. „Počet přenocování mezi lety 2012 a 2024 se v okrese Uherské Hradiště téměř zdvojnásobil. V sousedním okrese Hodonín za stejné období evidujeme růst jen asi o 16 %,“ uvedl Marek.

Za tímto úspěchem podle něj stojí známé atrakce, jako jsou Archeoskanzen Modrá, Živá voda, Kovozoo, Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, Baťův kanál a další. „To, kde má okres Uherské Hradiště ještě velký nevyužitý potenciál, je právě víno a vinařská turistika,“ dodal Marek, který účastníkům přiblížil příklady dobré praxe z regionů, jako jsou Wachau, Bordeaux nebo Bilbao.

Nový apelační systém a tři vinařské regiony

Na téma vinařské turistiky plynule navázala diskuse o připravovaném novém apelačním systému. „Chci zdůraznit, že nic nebude povinné a nikdo nebude vinařům nic nařizovat. Je ale dobře, když budeme věnovat vznikajícímu apelačnímu systému pozornost,“ uvedl Radim Hlaváček z uherskohradišťského Vinařství Rochůz.

Návrh počítá s tím, že dnešní slovácká vinařská podoblast se rozdělí na menší apelační regiony. Zlínského kraje se mají týkat zejména Bílé Karpaty, Velehradský region a částečně také Bzenecko-kyjovský region, do kterého by spadaly například Polešovice.

Jak přilákat mladou generaci k vinohradům

Odpolední část konference se otevřela dvěma velmi důležitým tématům. Prvním z nich byla otázka, jak přitáhnout mladou generaci k vinohradnictví a vinařství.

O zajímavý pohled „do hlav“ dnešních středoškoláků se podělil Tomáš Javůrek, ředitel Střední vinařské školy Valtice – jediné specializované vinařské školy v Česku. Představil nejen to, jak si škola vede, ale hlavně, jak složitá a náročná je dnešní mladá generace a co všechno je potřeba udělat, aby se zemědělství obecně zatraktivnilo a nebylo vnímáno jako volba „pro ty slabší“.

Diskusi doplnily zkušenosti Karly Gazdošové, zástupkyně ředitele Střední školy gastronomie a obchodu Zlín, i doc. Milana Damborského z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který je ekonomem a zároveň vinařem. Za mladou generaci pak přidal svůj pohled mladý vinař Ondřej Gottwald, absolvent valtické vinařské školy, ale také ten, kdo postupně přebírá vinařské otěže ve vinařství Dvůr pod Starýma Horama.

Vinaři a gastronomie u jednoho stolu

Druhé velké téma se týkalo toho, jak konkrétně pomoci vinařům ze Zlínského kraje v praxi. Společně se zástupci významných hotelů a restaurací hledali účastníci cesty, jak dostat regionální vína na stoly hostů a co dnes brání užší spolupráci mezi „gastrem“ a vinaři.
Zasvěceně o tom hovořili například Tomáš Blabla, ředitel Resortu Valachy a zlínské Bistroteky, nebo Vladan Černý, ředitel hotelu Společenský dům v Luhačovicích.

Na přetřes tak přišla i současná podoba soutěže TOP víno Slovácko nebo otázka, jakou přidanou hodnotu má dostat turista, který přijíždí do Zlínského kraje, aby, tak jako v jiných vinařských regionech světa, automaticky počítal s tím, že ochutná a nakoupí víno přímo od místních vinařů.

Cisterciáci, první „evropská korporace“

Závěr konference patřil atraktivnímu historickému okénku. Petr Hudec z Národního památkového ústavu představil ve své přednášce přínos cisterciáků pro vinařství na Slovácku. Mnišský řád, který v minulosti působil na Velehradě, označil jako jednu z prvních historických evropských „korporací“ a připomněl jeho zásadní podíl na rozvoji vinařství ve středověku. Cisterciáci se výrazně zapsali do historie zhruba sedmi desítek obcí v okolí Velehradu.

Na tuto přednášku navázala Marta Krejčičková, manažerka projektu Cisterciácké krajiny, která představila společenství Cisterscapes, iniciativu navazující na celoevropskou síť, kterou cisterciáci ve středověku vytvořili.

Hudba jako součást vinařské kultury a identity

Během diskuse zaznělo také důležité téma hudby jako přirozené součásti vinařské kultury a identity regionu. Stejně jako víno i hudba vychází z hlubokých historických kořenů, propojuje generace a v průběhu času se přirozeně vyvíjí. Hudba byla po staletí nedílnou součástí života vinařských oblastí – od duchovních a slavnostních událostí až po každodenní práci v krajině.
Účastníci se shodli, že propojení vína, hudby a konkrétního místa vytváří autentický zážitek, který nelze nahradit pouhou degustací. V kontextu Velehradské krajiny a cisterciáckého dědictví se otevírá prostor pro citlivé propojení hudby, krajiny a vinařství, které může přispět k rozvoji vinařské turistiky a posílení kulturní identity Zlínského kraje.

První krok byl udělán. Teď je čas myšlenky zhmotnit

Role průvodce celým programem se ujal slovácký patriot Michal Dvouletý z Uherského Hradiště. Na závěr dne shrnul několik klíčových myšlenek, které mají ambici pomoci vinařům ve Zlínském kraji nejen krátkodobě, ale i v delším horizontu.

„Jsem přesvědčený, že se nám mnohé z těchto myšlenek podaří zhmotnit. Budeme hledat jak úzkou spolupráci mezi vinaři navzájem, tak podporu Zlínského kraje a dalších partnerů,“ naznačil další kroky Dvouletý.

Konference Kořeny tradice tak ukázala, že vinařství ve Zlínském kraji má pevné kořeny, ale také odvahu dívat se dopředu - k nové generaci vinařů, chytré vinařské turistice i silnějšímu propojení s celým regionem.