Máma už maso nemele

Máma už maso nemele
Foto: archiv KZŠ  /  Prvňáčci z katolické školy při práci se speciálními pomůckami pro genetickou metodu
Uherský Brod Zajímavosti 09 / 11 / 2013

Na katolické škole děti neslabikují

Podstatně dříve než jejich vrstevníci z okolních škol se na svou první samostatně přečtenou knížku mohou těšit prvňáčci z katolické základní školy. Může za to tzv. genetická metoda čtení (a psaní), kterou již druhým rokem škola zavádí do svého vyučovacího plánu. Tento moderní způsob vytlačil klasické slabikáře i s jejich známým „E-ma má mí-su“. Odborníci tvrdí, že děti tak lépe porozumí textu.
Genetická metoda je založena na hláskování. Začíná se nejprve s velkými tiskacími písmeny. Ta většina dětí zná již z mateřské školy a jejich použití je pro ně přirozené. Za tři měsíce tak děti zvládnou celou abecedu a jsou tak schopny samostatně číst kvalitnější text se smysluplným obsahem. „Tento rychlý postup je pro děti nesmírně motivující,“ říká učitelka druhé třídy katolické základní školy Štěpánka Kachníková a dodává: „Naopak v tradiční analyticko-syntetické (slabikovací) metodě je nácviku slabik věnováno tolik energie, že čtení není pro děti tak přitažlivé.“ Koncem prosince se přidávají malá písmena. Jejich doplnění je ovšem rychlé, zpravidla se jedná o záležitost dvou tří týdnů. Žáci jsou zanedlouho samostatní i v běžných úkonech, které školáka v hodinách potkají, jako je například poznamenání si domácího úkolu do kontaktního sešitu. „Krátký zápis je pro děti brzy samozřejmostí,“ tvrdí Kachníková. Mají tak pocit větší samostatnosti, což je opět povzbudí v touze učit se víc. S tím souhlasí i lonští prvňáci. Jak vyplynulo z malé ankety, řada z nich čte doma sourozencům, prarodičům etikety v obchodech a v neposlední řadě i sami sobě. O praktickém využití nově nabyté dovednosti nepochybují. Zatímco holčičky ji chápou obecně jako prostředek k tomu „něco se dozvědět“, kluci jsou většinou konkrétnější a vypočítávají, jak čtou návody na sestavení hračky, směrové cedule při túrách nebo volební hesla. „Pokud mohu srovnat syna s jeho kamarády, musím říct, že čtení a psaní je víc jeho. Není to jen dovednost ze školy, kterou v praxi používá, pouze když musí, ale číst je pro něj zábava a při psaní vzkazů členům rodiny si připadá důležitější,“ říká maminka Marie Rožková.
Že genetická metoda od samého začátku zdůrazňuje porozumění obsahu a texty v učebnicích mají smysl, jsou tzv. o něčem, považují za velké plus i odborníci. Kladně hodnocené jsou i speciální učebnice a pomůcky. Velmi oblíbená jsou u dětí pexesa, na kterých je písmenko spojeno s obrázkem, nebo čtyřsměrky, v nichž děti hledají schovaná slovíčka. Při nácviku analýzy (rozkladu) a syntézy (skládání) slov zas žáky provází kašpárek se svou pohádkovou řečí. „Náš kouzelný kašpárek mluví a rozumí jen své speciální písmenkové řeči,“ vysvětluje učitelka současných prvňáků Michaela Petrová. „Musíte slova r-o-z-k-l-á-d-a- t  n-a  p-í-s-m-e-n-k-a, jinak se s ním nedomluvíte,“ dodává. Podobně oblíbená je hra „na paní učitelku“, při níž mají děti před sebou dva texty, jeden správný a druhý špatný, a jejich úkolem je najít a označit chyby. To vše spolu s grafomotorickými cvičeními vede ke komplexnímu zvládnutí psaného i čteného textu ve velmi krátké době. „U nás šlo vše téměř samo. Přijde mi, že Honzík dělal i méně chyb při psaní, nezapomínal písmenka, protože byl zvyklý si text hláskovat,“ shrnuje maminka Rožková.
Genetickou metodu přinesla na KZŠ učitelka Štěpánka Kachníková, která se s ní seznámila během studia na vysoké škole. Když se dozvěděla, že bude učit první třídu, rozhodla se, že tento doposud nezavedený způsob výuky přinese také do Uherského Brodu. Na základě veskrze kladných ohlasů rodičů i žáků pak katolická škola v této metodě pokračuje i u současných prvňáčků a hodlá ji rozvíjet i do budoucna.

autor: Markéta Mentzlová
TOPlist