Mařatice, vinohrady a vinné sklepy

Mařatice, vinohrady a vinné sklepy
Mařatice Zajímavosti 29 / 07 / 2008

Dnes startuje letní seriál DOBRÉHO DNE, který vás provede největšími zajímavostmi mařatických vinohradů

Mařatice, po staletí samostatná obec, dnes tvoří součást městské aglomerace Uherské Hradiště. S městem a jeho ekonomickým i společenským životem je obec srostlá nejen vazbami státní správy, ale především stavebními výboji obou míst, jak Uherského Hradiště, tak Mařatic. V tomto nerovném souboji si Mařatice zachovaly přitažlivost a osobitost, obdivovanou všemi, kdo si uvědomují jejich půvab. Těch, kdo vědí, nebo tuší, co znamenají Mařatice na tváři Uherskohradišťska, není málo.

Víno pro velkomoravské bohoslužby?
Ač Mařatice, a zejména jejich vinohrady, pojí s královským městem již dávná historie, není to spojení nejstarší. To spočívá ve vazbě Mařatic ke klášteru cisterciáckého řádu usazeného na Velehradě. Dá se předpokládat, že se už ve třináctém a čtrnáctém století v mařatických vinohradech pěstovala vinná réva k bohoslužebným účelům. I když to není písemnými prameny doloženo, lze se domnívat, že již v době panování Velkomoravské říše a raného křesťanství bylo potřeba přinést k mešní oběti víno. Můžeme si položit otázku, odkud bylo víno, které posloužilo slovanským kněžím při obětování, ne-li právě z Mařatic nebo některé další vsi v okolí. Sídlo Mařatic je díky zvlněnému terénu s poměrně ostrým stoupáním k náhorní vyvýšenině řešeno ve formě návesní silnicovky a ulicovek vybíhajících kolmo z hlavního komunikačního tahu. S centrální částí Mařatic a s uchovanými doklady staré stavební kultury, k níž patří například pivovarský sklep, souvisí, byť ne vždy ladí, ostrůvky zástavby s novými domky vilkového typu. Panelové vícepodlažní domy vévodí na horizontu jako hradba nad starší zástavbou původních rolnických usedlostí vsi Mařatice a jako připomínka sounáležitosti s městem.

Klenotem je Vinohradská ulice
Mezi strmě stoupající ulice patří Vinohradská, jedna z nejstarších a nejpozoruhodnějších lokalit vinařské obce Mařatice. Název této ulice věrně zobrazuje ráz tohoto území podél potoka, v současném čase bouří a dešťů spěchajícího tu hbitěji, tu líně do údolí směrem k Moravě a čtvrti Jaktáře. Kdo se zajímá o domy vybudované jednostranně nebo také dvoustranně v úzkém údolí ulice Vinohradská, brzo zjistí, že téměř v každém domě se nachází v přízemí vinný sklep. Nad domy s vinnými sklepy a ještě výše nad nimi se rozkládají pověstné mařatické vinice v Dolní hoře, Prostřední hoře a Dlouhé hoře a na vrcholu kopce v trati zvané Soví hora. Vinohrady jsou výraznou krajinnou komponentou. Ze svahů s vinicemi je výhled na město a na celý kraj v povodí Moravy od Napajedel až k Uherskému Hradišti a dále k jihu. Západní stranu uzavírá panoráma Chřibů se siluetou hradu Buchlova. Úroda, získaná z pěstování vinné révy, musí být někde zpracována, z posbíraných hroznů vytlačena šťáva, pro vinný mok se musí najít vhodné místo ke zrání a v konečné fázi tohoto bohulibého procesu je třeba vytvořit místo k uložení vína. Tímto místem, jak všichni vinaři a milovníci dobrého vína znají, je vinný sklep. Kvalitní sklep pomáhá ke kvalitě vína a mařatické sklepy tuto dobrou pověst nesou po generace.

Kameny bylo málo, na řadu přišly cihly
Jak vyhlížely vinné sklepy v době počátků pěstování vinné révy, nelze zatím doložit. Víme však, že nejstarší sklepy byly hloubeny v poddajné sprašové hlíně navršené nad nimi až do výšky osmi metrů a klenuty, podle slováckého názvosloví kveteny, z kamene. Nedostatek kamene, karpatského pískovce, v tomto území však vinařům neumožnil budovat velké sklepní prostory z tohoto materiálu, a tak posléze s rozvojem průmyslu, zejména cihlářského, jali se sklepníci budovat sklepní klenby z pálených cihel. K uplatnění cihel v interiérech sklepů přispěla posléze dozajista vynikající výroba cihlářského zboží v cihelně rodiny Štanclovy, přímo na okraji Mařatic. Kámen zůstal pouze v základech sklepa a tvořil dobrý a staticky pevný základ pro cihlovou klenbu.

Raritou je velikost vinných sklepů
Šířka a rozměry sklepů se liší podle šíře pozemku i podle ekonomických možností vinaře. Avšak právě zde, v Mařaticích, je rozlehlost sklepů zcela mimořádná. Do sklepa vždy vedly masivní dřevěné, případně kovové dveře zabezpečující svojí pevností uložený vinný poklad a zároveň bránící vniknutí přílišného chladu nebo tepla do relativně konstantní teploty vinného sklepa. K udržování teplotního optima pro víno i příznivé atmosféry sklepní prostory a zároveň pro práci vinaře přispívala hliněná dusaná podlaha a větrací okénko nebo dvě v průčelní stěně. Tudy mohl proniknout do sklepní místnosti svěží vzduch zvenčí. K účinnému proudění vzduchu slouží rovněž komínky, vyčnívající nad terén. Délka sklepa se pohybuje kolem přibližně 10 do 18, ale někdy i více než 20 metrů a šířka od 6 metrů. Těleso sklepa je předěleno do dvou částí. Na lisovnu, v níž se původně nacházel dřevěný, ručně vyrobený lis z dílny některého hradišťského řemeslníka - stolaře a řezbáře. Lisovnu, či předsklepí, využívá vinař především k výrobním účelům, a proto je zde umístěno různé vinařské nářadí, nástroje a nádobí, kádě, putny, nože, koštýře, zkrátka základní pracovní výbava vinaře. Bečky, vyrobené věhlasnými bednáři, naplněné vínem až do jeho vypití, ležely na dubových trámech, opírajících se o kamenné nebo cihlové pilířky, v druhé, vlastní sklepní části. Odtud se vinný mok pomocí skleněného koštýře čerpá do pohárků a džbánků ke koštování vína či nověji do sklenic k uložení, nebo archivaci jednotlivých druhů.

Měšťanské „lusthausy“
Vinohradnický areál v Mařaticích má svá specifika, odlišná od vinařských souborů jižní Moravy. Blízkost velkého, významného a bohatého města Uherského Hradiště a úmluva s velehradským klášterem již v 16. století umožnily nejen městu, ale také jeho zámožným občanům pronajmutí či zakoupení vinohradu a budování vinného sklepa i vinohradnické stavby s lisovnou nad jeho klenbou. Z jednoduchých hliněných nadzemních staveb s doškovými střechami se v  průběhu doby vyvinuly půvabné stavby s pobytovými místnostmi. Řešení těchto „lusthausů“ odpovídalo romantickým dobovým představám o letním bydlení či společenském setkávání při víně na nedělních procházkách. Mezi nejstarší dochované vinařské domy náleží mimo jiné hodnotné vinařské objekty chráněný a odborně renovovaný vinný sklep čp. 381 na parcele č. 36. Stejně jako mohutné sklepy z 18. století ve Vinohradské ulici, například čp. 260, čp. 44 a další, nese výrazné stopy barokního uměleckého pojetí a připomíná tak stavební kulturu nedotčenou soudobými necitlivými přestavbami historických objektů.

autor: VĚRA KOVÁŘŮ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace