Na Rochusu vyroste nová čtvrť

Na Rochusu vyroste nová čtvrť
Foto: vizualizace
Mařatice Zajímavosti 12 / 04 / 2010

První veřejné vizualizace slováckého muzea v přírodě

Vyrůst má na kopci Rochus v Uherském Hradišti-Mařaticích nejpozději do roku 2016. Něco podobného dosud nikdo v republice nepostavil.
Posuďte sami. Dnes je na kopci, který dříve proměnila armáda ve své cvičiště, pusto. Lidé sem míří za klidem nebo vyhlídkou do okolí. Útočištěm je jim pouze kaple sv. Rocha.
Za několik let tam návštěvníci najdou vinařský a vinohradnický skanzen, přijedou autem nebo se vydají po naučných cyklostezkách a pěšinách. Pokud budou chtít, přespí nebo se rovnou ubytují na několik dnů. Uvažuje se o možnosti stylového přenocování v dobovém stavení. K jídlu budou mít jen speciality, které mají svůj původ na Hradišťsku nebo Slovácku a ještě si domů odvezou hrnek, který samozřejmě vyrobili sami v tvůrčí dílně.
„Avšak odhadnout, kdy bude vše tak, jak se plánuje, to je jako věštit z křišťálové koule, říká Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea a společně s etnografkou Olgou Floriánovou spoluautor klíčové studie velkolepého projektu. Tím je interaktivní skanzen - Muzeum v přírodě.
Celý projekt, jenž by podle předběžných odhadů měl přijít nejméně na 200 milionů korun, v sobě zahrnuje kromě skanzenu ještě síť ekologických a rekreačních aktivit a poutní místo. Kdo ho zaplatí, na to ještě přesná odpověď neexistuje. Plány jsou zatím jen na papíře, ve stadiu takzvané „studie proveditelnosti. V současné době se připravuje vypořádání posledních pozemků a v celém území se uskuteční pozemkové úpravy, které umožní rekonstrukci potřebných komunikací a výstavbu infrastruktury. Předpokládá se, že omezený provoz začne už v roce 2013 nebo 2014. Plnohodnotný pak o další rok či dva později.
Virtuální prohlídku Muzea v přírodě, který bude konkurencí tří nejznámějších moravských skanzenů v Rožnově pod Radhoštěm, Strážnici a Veselém Kopci u Hlinska, začíná Ivo Frolec v prvním ze tří areálů.
„Představme si, že jsme ve spodní části kopce Rochus. Tady bude stát Mařatský dvůr, vypráví Frolec. „V něm se nachází základní zázemí pro návštěvníky. Tedy ubytování, stravování a také možnost posezení ve vinných sklepech. Odehrávají se tam různé kulturní akce, které se do dvora tematicky hodí. Například posezení u cimbálu, návštěva vinobraní nebo domácí zabijačky. Jde o vstupní bránu do samotného muzea nebo do mařatických vinohradů. Celý projekt je totiž založen na tradičním vinařství a vinohradnictví.
Záměrem tvůrců je vybudovat ukázkovou vinařskou obec z oblasti Uherskohradišťska.
„Nesmíme nabízet to, co ostatní, pokračuje Frolec. „Musíme se držet regionu a prvků jeho lidového stavitelství ze druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. A to s tím, že vše má návaznost na vinařství a vinohradnictví.
Z Mařatského dvora vstupujeme pomyslně do vlastního Muzea v přírodě. Jsme v jeho první části, která se pracovně jmenuje Dolňácká náves. Tento areál bude přístupný zdarma. Tady se ještě s vybíráním vstupného nepočítá.
„Náves slouží jako zázemí, přírodní amfiteátr. Tedy něco, co Hradiště dosud nemá. Alespoň ne v takové kapacitě, aby se tady mohly například pořádat větší kulturní festivaly nebo akce. Navíc celoročně, řekl Frolec.
Předpokládá se, že klíčovou akcí budou Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. „Poslední roky ukazují, že jde o akci, která v této podobě nemá v republice obdoby. Areál je tedy místem, které slavnosti ještě povýší, předpokládá ředitel muzea.
Na Dolňácké návsi se tak mohou prezentovat Slovácké muzeum, Slovácké divadlo, Klub kultury a folklorní kroužky. „Využitelnost je obrovská, stejně jako programy, které nabízejí i nejrůznější kulturní spolky, podotkl Frolec.
Na virtuální prohlídce navštěvujeme tradiční hospůdku či restauraci. Na jídelníčku jsou výhradně speciality a jídla, která mají vztah ke Slovácku a hradišťskému regionu. Také tady se dá přespat. „Na výběr je ale ubytování jiného typu, vysvětluje Frolec. „Nemůžeme konkurovat sami sobě. Na rozdíl od Mařatského dvora, který nabízí ubytování formou penzionu. Jde o lákadlo na turisty nebo účastníky speciálních kurzů v dobových interiérech. Všichni účastníci se tak mohou přenést do minulého století a strávit tam volné chvíle. Říká se tomu skanzen-turistika.
V nabídce pro návštěníky je několik kurzů. Lidé se účastní výuky nejrůznějších technik tradiční rukodělné výroby. Jde například o hrnčířství, tradiční pletení košíků nebo výuku pletení z přírodních surovin. V rámci takzvané agroturistiky si mohou zájemci vyzkoušet starost o domácí zvířata. „Jde o osvěžující prvek pobytu, poznamenal Frolec.
Součástí areálu je také nutné zázemí pro provoz. Postaveny jsou konzervační dílny a depozitáře. Pracovníci v nich neschraňují tisíce, ale desetitisíce kusů sbírek, které jsou nutné pro dobové vybavení interiérů jednotlivých budov. K areálu patří také envirocentrum. Tedy zařízení zaměřené na osvětu a ekologické vzdělávání místních dětí. To vše v návaznosti na sousední chráněnou lokalitu Natura 2000.
Tím opouštíme obslužnou část, kde ještě nejsou stálé expozice, a přesouváme se do poslední, nejdůležitější části. Jde o modelovou vesnici se zaměřením na vinařství a vinohradnictví. Tady se už vybírá vstupné. V plánech se poslední část areálu jmenuje Dědina, nad ní stojí kamenný větrný mlýn. Jde o další symbol Rochusu, který by měl upoutat už z dálky i ty, kteří do parku právě nemíří.
V Dědině jde o vzorovou ukázku stavení, ať už obytných nebo hospodářských. Nechybí ani detaily, například seníky. K návštěvě zve i malý hřbitov s kaplí a linie vinných sklepů, podél kterých jsou vinohrady. Ve většině případů půjde o věrné kopie. Snahou tvůrců je ale i přenos originálních staveb.
„Nedělejme si ale iluze, v dobrém stavu už domy nejsou, nebo s nimi mají majitelé své vlastní plány a prodat je nechtějí, říká Ivo Frolec. „Z terénu budeme stěhovat domy jen v ojedinělých případech. Zatím nepotvrzený je přesun jednoho stavení z Kněžpole.
Park Rochus nebude, podobně jako všechna podobná zařízení v Evropě, finančně zcela soběstačný. „Všechna muzea začínala stejně, vysvětluje Frolec. „Proto zpočátku počítáme s tím, že na Rochusu bude stát jen několik objektů. Umístíme do nich aktivity podobně, jako to dnes děláme ve Slováckém muzeu. Lidé k nám chodí na interaktivní programy, kurzy. Předvádíme například, jak vypadaly tradiční Velikonoce. Tak velký projekt, který nás čeká, není jednorázovou investicí. Na rozdíl od Veselého Kopce, který patří Národnímu památkovému ústavu, a skanzenů v Rožnově pod Radhoštěm a Strážnici, které spravuje ministerstvo kultury, vstupujeme na jinou půdu. My nemůžeme počítat s dotacemi. Buď k nám lidi dostaneme, nebo zkrachujeme, je si jistý Ivo Frolec.
V přípravných fázích s financováním projektu velmi významně pomáhá především Nadace Děti-kultura-sport, koordinaci přípravy projektu včetně regenerace celého přírodního území Rochusu zajištuje město Uherské Hradiště.
Park Rochus bude spravovat obecně prospěšná společnost, kterou zanedlouho společně založí partneři město Uherské Hradiště a holding Synot.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist