Největším fanouškem je můj králík, říká hradišťská talentovaná violoncellistka

Největším fanouškem je můj králík, říká hradišťská talentovaná violoncellistka
Foto: archiv ZUŠ Slovácko  /  S učitelem Davidem Hrubým.
Uherské Hradiště - Sady Zajímavosti 12 / 05 / 2022

Se svým obrovským černým futrálem na zádech, ve kterém nosí violoncello, je desetiletá Veronika Hanáčková z Uherského Hradiště-Sadů nepřehlédnutelná. Nadaná hudebnice, která už více jak pět let navštěvuje ZUŠ Slovácko u učitele Davida Hrubého, má za sebou řadu úspěchů.

Třeba teď koncem března vyhrála 1. cenu společně se smyčcovým orchestrem žáků Základní umělecké školy Slovácko, a to v krajském kole soutěže žáků Základních uměleckých škol České republiky. Ona sama pak získala zvláštní ocenění poroty za mimořádný interpretační výkon.

Vedle toho se Veronika zúčastnila smyčcové soutěže společnosti Akordkvint, kde dosáhla velkého úspěchu a jako jedna z nejmladších účastníků si odvezla 1. cenu, a ještě jako sedmiletá se se svými kamarádkami z klavírního kvarteta Labutě probojovala až do celostátního kola soutěží ZUŠ, kde obdržely 2. cenu.

„Verunka má v sobě obrovský cit pro tento nástroj. Navíc jí nechybí píle ani patřičný talent a velká podpora od celé rodiny. Její zápal pro věc je v jejím věku obdivuhodný a pro pedagoga obrovsky motivující,“ vyzdvihuje její interpretační hodnoty učitel hry na violoncello David Hrubý s tím, že se jeho svěřenkyně pravidelně účastní letních kurzů brněnské konzervatoře.

Ale vraťme se na úplný začátek. Veronika vstoupila do světa hudby přirozeně, a to díky svým dvěma sestrám. Nejstarší sestra Tereza hraje na klavír a mladší Markéta na housle. Ona jako nejmladší benjamínek jim naslouchala odmalička. Od nich tak mimoděk převzala intonaci. Když poprvé ve čtyřech letech sáhla na nástroj, tehdy ještě osminové cellíčko, už věděla, kam zhruba dát prsty.  Navíc jí učarovalo, jak líbezný a zároveň měkký zvuk cello má.

Velkou zásluhu na tom, že u nástroje vydržela, měli její rodiče. Hlavně maminka Denisa, která je učitelkou na základní škole.

„Maminka se mnou doma hodně cvičila, poslouchala pana učitele v tom, na co se zaměřit, co trénovat. Do cvičení mě však už teď popohánět nemusí. Ráda si zahraji hned, jak vstanu, ještě před snídaní, než jdu do školy,” upozorňuje Veronika na netradiční, leč stylový budíček v rodině Hanáčků. Hraje také po škole, až si udělá domácí úkoly.

U Hanáčků je prostě veselo. „Když si holky zahrají společně, jak se říká zamuzicírují, tak je to vážně nádhera. Hlava mě z nich nebolí, naopak, uklidňuje mě to a naplňuje radostí,” sděluje zasněně maminka Denisa, a její nejmladší dcera ji doplňuje: „Největším mým fanouškem je ale stejně můj králík Tori, který při mém hraní různě skotačí. Vypadá legračně, když vykopává nožičky, mrská hlavou i oušky,“ uzavírá s úsměvem šikovná cellistka. Od září by Veronika ráda chodila do ZUŠ Slovácko také na hodiny zpěvu.

 Veronika Hanáčková

narodila se 1.  října 2011 v Uherském Hradišti.

žije v příměstské části Sady v rodině maminky učitelky a tatínka kameramana.

•  má dvě starší sestry, Terezu a Markétu.

navštěvuje 4. třídu ZŠ v Ostrožské Nové Vsi

kromě hraní na violoncello se věnuje také tanci, navštěvuje folklorní soubor Hradišťánek

ve volném čase ráda vaří podle internetu a zpívá si anglické písničky. A právě zpěv by ráda přidala ke svým dalším aktivitám na ZUŠ Slovácko. Stejně jako ostatní děti musí ale projít talentovými zkouškami, které proběhnou na přelomu května a června.

autor: Iva Kučerová

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace