Nejvýznamnější velkomoravská centraStaré Město - Uherské Hradiště a Mikulčice

Nejvýznamnější velkomoravská centraStaré Město - Uherské Hradiště a Mikulčice
Slovácko Zajímavosti 15 / 05 / 2013

1150 let od příchodu byzantských věrozvěstů na Velkou Moravu

„... o žádném místě v Čechách a na Moravě v posledních dvou stoletích tolik psáno nebylo, jako o staroslovanském Velehradě, jehož pouhé jméno celou vlastí hýbá, jelikož s ním neodlučitelně spojena jest vzpomínka na nejslavnější dobu dějin moravských ...“ Vincenc Brandl, 1863

Písemné prameny vrcholného středověku uvádí jako hlavní město Velké Moravy Veligrad. Často je tento název spojován se sídlem knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje. Jako středisko Velké Moravy a sídlo krále a arcibiskupa byl Veligrad označen až kolem roku 1300 v  tzv. Dalimilově kronice. Samotný název Veligrad („velí grad“) znamenal rozsáhlý, velký nebo důležitý hrad. Veligrad byl také hledán na více místech, a to nejen Moravy, často i bez archeologických nálezů. Mezi dvě největší centra Velké Moravy můžeme počítat Staré Město s Uherským Hradištěm a Mikulčice.

Ostrov sv. Jiří, dnes centrum Uh. Hradiště
Staroměstsko-uherskohradišťská sídelní aglomerace se v 9. století rozprostírala po obou březích řeky Moravy, tedy v místech, na nichž se v současnosti nacházejí města Staré Město a Uherské Hradiště.
Na levém břehu řeky Moravy se osídlení koncentrovalo především na ostrově sv. Jiří (dnes centrum Uherského Hradiště) a na západních svazích Luhačovické pahorkatiny (Sadská výšina). Osídlení ostrova rozděleného tehdy vodotečí Rechla na dvě části se rozkládalo na ploše cca 16 ha. V jižní části, s centrem na dnešním Masarykově náměstí, byly zjištěny zbytky dvou na maltu stavěných kamenných staveb, z nichž jedna byla opatřena litou maltovou podlahou (u kašny), druhá snad byla nikdy nedostavěným kostelem tvaru kříže (pod telekomunikační budovou). Půdorysy těchto staveb, stejně jako typy dalších sídlištních objektů nelze vzhledem ke stavu jejich dochování a také torzovitosti výzkumů upřesnit. S plochou náměstí je svázána existence kaple sv. Jiří, zmíněné v zakládací listině města, ovšem její velkomoravské stáří není s jistotou doloženo. V severní části ostrova se osídlení koncentrovalo na ploše současného Mariánského náměstí s přesahem do blízkého okolí. Doloženy jsou zde výrobní objekty spojené se zpracováním kostí, rohů a parohů, dále dílna koželuha a skláře, možná i udírna. Především zbytky architektur, byť v úplnosti zatím neinterpretovatelné, jsou svědectvím, že zejména v poslední třetině 9. století žili v rámci ostrovního sídliště vedle prostého lidu a řemeslníků také příslušníci velkomoravské nobility.

Mocenský areál se rozkládal u hřbitova
Na pravém - staroměstském - břehu Moravy byly osídleny obě ostrožny a všechna místa v nivě mimo dosah vody řeky Moravy. Pravobřežní osídlení se tak rozkládalo na ploše cca 200-300 ha, byť tato úplně souvisle zastavěna nebyla. Charakter osídlení naznačuje určité funkční odlišnosti jednotlivých ploch. Mocenský areál s profánní stavbou palácového typu a rotundou jako kostelem vlastnického charakteru se rozkládal „Na Dědině“ u hřbitova, funerální areál s rozsáhlým pohřebištěm a kostelem-hrobovou kaplí zabíral podstatnou část polohy „Na Valách“ na severní ostrožně, výrobní areál s okrsky šperkařů, kovářů a hrnčířů se rozprostíral v místech „U Víta“ poblíž východního okraje osídlené plochy. Další sídlištně-výrobní areály s obydlími, dílnami a hospodářskými objekty kovolitců, kovářů i jiných výrobců existovaly „Nad Haltýři“, „Na Špitálkách“ a „Na Zahradě“. Kromě už vzpomenutých kostelů pod současným staroměstským kostelem sv. Michala a v areálu Památníku Velké Moravy „Na Valách“ stál kostel i s nartexem ještě na „Špitálkách“ na západním okraji Starého Města. Velmi pravděpodobná je také existence církevní stavby ve čtvrti „Rybárny“, poblíž řeky Moravy. Nejvýznamnějším církevním objektem celé aglomerace byl ovšem chrámový komplex v Uherském Hradišti-Sadech, hypotetické sídlo arcibiskupa Metoděje. Staroměstsko-uherskohradišťská sídelní aglomerace vykazovala ve druhé polovině 9. století všechny podstatné znaky raně středověkého útvaru městského typu. Byla domovem velkého počtu lidí. Oprávněně se proto považuje za jedno z hlavních center Velké Moravy.

V Mikulčicích bylo odkryto 12 kostelů
Druhé, neméně významné centrum Velké Moravy, bylo zcela jistě v Mikulčicích, kde je koncentrace církevních staveb ještě větší. Také zde bylo dosaženo největšího rozsahu a intenzity osídlení v 9. století. Jádro aglomerace - akropole a předhradí - bylo opevněné mohutnou hradbou s branami a mosty. Uvnitř akropole byly postupně zakládány kostely a kolem nich vznikala rozsáhlá pohřebiště. Nechyběl ani velký palác ve středu akropole. Rozsah celé aglomerace v době největšího rozmachu ve 2. polovině 9. století lze odhadnout na 30-50 ha. Odkryto zde bylo celkem 12 kostelů včetně trojlodní baziliky o celkové délce 36 metrů. Sedm kostelních staveb stálo přímo na akropoli, dalších pět bylo objeveno v blízkém sousedství hradiště. Impozantních rozměrů dosahoval i tzv. knížecí palác objevený v prostoru akropole - jednalo se o stavbu dlouhou 26 metrů. Na opevněném předhradí (poloha Štěpnice) byla zjištěna pravidelná srubová zástavba o téměř 250 srubových příbytcích. Bývá interpretována jako obydlí vojenské posádky až pro 1000 bojovníků. Předhradí s okolním terénem spojoval mohutný most na dřevěných pilotech. Z několika stran knížecí hrad obklopovaly neopevněné osady.
Jestliže bývají Mikulčice spojovány spíše se starým městem Rostislavovým (urbs antiqua Rastizi), zmiňovaným ve franských letopisech, pak aglomerace na území dnešního Starého Města bývá často ztotožňována s Velehradem, tedy předpokládaným centrem Svatoplukovy Velké Moravy.

autor: Miroslav Vaškových

Tagy článku

TOPlist