Nejen o odkazu Jana Amose Komenského, ale také o tom, jak zlepšit vzdělávání či cestovní ruch v Uherském Brodě, či co chystá nové vedení radnice, jsme si povídali se starostka druhého největšího města regionu Miroslavou Polákovou.

Koncem března jsme si připomněli Den učitelů. Jak tento svátek oslavujete v Uherském Brodě, který je tak úzce spojený s životem Jana Amose Komenského?

Pevně věřím, že si na všech školách děti na své učitele vzpomněly a nezapomněly jim poděkovat za vše, co do nich doposud vložili. Sama jsem dlouholetou pedagožkou na střední a deset let i na vysoké škole a je pro mě vedle rodiny životní prioritou neustálé vzdělávání člověka. Nejenom že vím, jak náročná je práce učitele, ale také si uvědomuji, že vedle rodiny jsou to právě učitelé, kteří formují osobnost jim svěřených dětí. Práce učitelů si proto má společnost považovat a měla by jim býti vzdávána patřičná úcta, což v tomto případě nemá nic společného s finančním ohodnocením, nýbrž s postojem lidí, kteří se prostřednictvím svých dětí dostávají s učiteli do denního kontaktu. I proto jsem se rozhodla, že právě v den, kdy si připomínáme Komenského narození, odměním za vynikající práci ve školství jednoho učitele z každé uherskobrodské školy, od mateřinek až po školy střední. Věřím, že nikdo tuto tradici již nikdy nepřetrhne a že právě skutečnost býti oceněn ve městě spojeném s narozením Učitele národů bude pro každého učitele velkou životní poctou, ale i závazkem pro budoucnost.

Již několik měsíců jste ve funkci starostky Uherského Brodu. Jak se z této nové funkci díváte právě na odkaz Jana Amose Komenského? Plánujete v této věci nějaké novinky?

Odkazem Komenského je předávat moudrost, jež je „dražší než kamení drahé. Množství moudrých je spásou světa.“ Kéž by tato slova Jana Amose našla v dnešním světě, kde neutuchají války ani násilí a vzájemná zloba, pro lidstvo tak typická a zatím nevymýtitelná, svoji úrodnou půdu. Kéž by ustaly hádky, útoky a nevraživost. Tolik si přeji, aby lidé žili v našem městě šťastně, aby se rádi vzdělávali, měli rádi svoji práci, kulturu i sport, neboť „všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu děje, všech se týká“. I proto jsem také obešla téměř již všechny naše školy, pozdravila učitele i žáky, neboť mým základním cílem je vtáhnout naše děti a studenty do dění ve městě.

Právě s odkazem na Komenského by jeden očekával, že právě kvalita a atraktivita školství ve vašem městě bude doslova příkladná. Je tomu skutečně tak, nebo někde vidíte rezervy, na které byste se chtěla zaměřit?

Víme dobře, že „hybnou pákou vzdělávání je přizpůsobování učební látky žákovu nadání“. Ale zároveň musíme jít tomu nadání naproti a vytvářet co nejlepší podmínky, aby žáci mohli své schopnosti uplatnit nejenom ve výuce samotné, ale i v praxi života v našem městě. Proto je na pedagogické veřejnosti, aby děti co nejvíce zapojovala do mnoha soutěží, sportovních utkání, cizojazyčných projektů, olympiád, vědecké studentské činnosti atd. A to se podle mých informací v našem městě daří od sportu až po jazykové znalosti a začínající vědeckou práci dětí, kde např. právě uherskobrodské gymnázium převzalo před mnoha lety štafetu vědeckosti a pořádá krajská kola SOČ v 18 vědních oborech. V nejbližších měsících se děti a studenti zapojí do akcí Sokola, Tatranu Havřice, Orla, dobrovolných hasičů, Dne Země, Běhu Paměti národa, Bílokarpatských slavností, uspořádají majáles atd. Rezervy jsou samozřejmě vždy a všude a bylo by špatné říkat, že již děláme z pohledu pedagogů či dobrovolných pracovníků s mládeží pro děti všechno. Stále nastupují nové výzvy a já zatím vidím ze strany učitelů od mateřských škol až po střední maximální vstřícnost a snahu své svěřence co nejvíce zapojovat do veškeré činnosti, která všem život velmi obohacuje.

Uherský Brod má dlouhodobou družbu s nizozemským městem Naarden, kde je Komenský pochovaný a kam jste se jako starostka v těchto dnech vydala, tuším jako na symbolickou první zahraniční cestu. S jakým výsledkem jste se z Nizozemí vrátila?

Město Naarden jsem skutečně i s místostarostou, panem Ivanem Láskou navštívila. V sobotu 18. března se ve valónském kostelíku v Naardenu, který je v současnosti zároveň i Komenského muzeem, konal malý pietní akt zvaný Den Komenského. Za účasti české velvyslankyně v Nizozemí, zástupců Komenského univerzity v Bratislavě, náměstka českého ministra kultury, ředitelky pedagogického muzea v Praze a ředitele Komenského muzea v Uherském Brodě i starosty nově vytvořeného souměstí Gooische Meren/Naarden se odehrála spolu s koncertem, na němž zazněla hudba Bedřicha Smetany, malá, velmi decentní slavnost spojená s připomenutím odkazu Komenského pro lidstvo. Věnec k uctění památky velkého pedagoga jsme položili nejenom na jeho náhrobní desku, ale i před naardenský kalvínský kostel, před nímž stojí stejná socha Vincence Makovského jako před muzeem v našem městě. Během dopoledního hodinového setkání se starostou města Gooische Meren/Naarden jsme se navzájem shodli, že je oboustranný zájem, aby přátelství mezi oběma městy pokračovalo i nadále. Nyní je tedy řada na nás a pozvání do Nizozemí budeme pravděpodobně směřovat na počátek měsíce června.

Ve srovnání s některými jinými lokalitami v regionu by se mohlo kdekomu zdát, že Uherský Brod i přes svou slavnou historii stále tak trochu stojí v pozadí zájmu veřejnosti, natož turistů. Plánujete ve své nové funkci v tomto ohledu něco změnit? Může k tomu přispět právě sláva Komenského?

Máte pravdu, že v porovnání s Uherským Hradištěm je naše město přece jenom navštěvováno méně. Musím však poznamenat, že co do nabídky historických objektů jsme na tom na rozdíl od Hradiště o poznání lépe. Jenomže zřejmě chybí širší povědomí, a to nejenom u turistů, ale bohužel i u obyvatel města samotných. Jelikož mám v mém resortu cestovní ruch, velmi aktivně se již nyní zapojuji do činnosti Regionu Slovácko, Javořinského výboru i Sdružení historických sídel. Zahájíme jednání s židovskou obcí, na Den památek budu trvat na tom, aby v otevřených památkách provázeli naši studenti se znalostí podrobného výkladu o daném objektu, budeme zároveň městem, kde se letos koncertem ZUŠ 30. dubna ve farním kostele zahájí tzv. Otevřené brány, které budou trvat od 1. května do 30. září. Za muzeem se budou konat ukázky šermířského umění a v letošním roce chceme zahájit i další etapu opravy našich středověkých hradeb a také úpravu vnitřního traktu Panského domu. Plánů máme hodně, ale vše vyžaduje nejenom elán a práci lidí, ale i velké náklady. Vedle financí je ovšem hlavním úskalím malá ubytovací kapacita v našem městě. Chybí nám pořádný hotel a turisté odjíždějí na noc buď do Hradiště, nebo do Luhačovic, což je spojeno i s malým podvečerním vyžitím v centru města. V blízké době svolám jednání majitelů penzionů, aby informovali své hosty o možnostech, co všechno se dá ve městě navštívit. Brod není jenom Komenský, je také bránou do Bílých Karpat. A tak bych ráda, aby se město stalo i destinací, odkud budou návštěvníci vyjíždět za krásami karpatské přírody. Chybí ještě dobudování cyklostezky mezi Brodem a Luhačovicemi, Brodem a Vlčnovem a Brodem a Hradištěm. I to jsou plány, které v budoucnu jistě sehrají svou roli. A ve spojitosti s Komenským bych velmi ráda navázala přímý kontakt s Lešnem a Blatným Potokem. V obou městech zanechal Jan Amos kus svého „já“ a vytvořil velká díla. Bohužel zatím na můj dopis z konce roku 2022 neodpověděli, ale není všem dnům konec a já jsem ochotná se tam vydat a osobně požádat o kulturní výměnu a společenské styky nejen mezi radnicemi, ale zejména mezi školami!

Ve funkci starostky určitě neřešíte jen Komenského a vzdělávání dětí. Když pominu emoce spojené s vaším zvolením, je něco, co vás na funkci starostky překvapilo? Ať už mile, nebo nemile …

Emoce pominuly, alespoň doufám. Zatím jsem se, Bohu díky, nesetkala s otevřeným nepřátelstvím, ale naopak musím říci, že radnice, která má kolem 160 úředníků, je tým velmi vzdělaných a pracovitých lidí, kteří výborně odvádějí svoji práci. V mém resortu působnosti je přímo vedle školství a zdravotnictví i cestovní ruch, kultura a životní prostředí. Jsem proto každý týden v kontaktu na jednáních nejenom s vedoucími odborů, ale i s ostatními zaměstnanci. Město má mezi ostatními městy v republice z pohledu úředních výkonů výbornou pověst jak v oblasti Zdravých měst, Otakarových měst, tak v oblasti městského informačního systému, zdravotního a sociálního zabezpečení atd. Osobně mě mrzí, že se některé plány rady města, např. výstavba domu pro seniory se zdravotním postižením, příliš politizují a vstupují do jednání emoce. Jsem zřejmě idealista, když stále věřím, že vždy má rozhodovat zdravý rozum a užitečnost a výhody pro občany. Ale vidím, že to není tak jednoduché. A hlavně stále věřím ve zdravý rozum.

Od komunálních voleb uplynulo už více jak půl roku. Volič často očekává, že se výsledky práce zvolených zastupitelů dostaví takřka okamžitě. Je něco, co se vám za těch šest měsíců již podařilo realizovat?

Za půl roku se toho, co je okamžitě na první pohled vidět, realizovat mnoho nedá. Vše je velmi složitá mravenčí práce, která musí čekat na rozhodnutí, schválení a následně na realizaci. V předchozím textu jsem popsala, na čem se ve městě osobně podílím. Téměř denně se řeší nějaké problémy, ale to ví pouze ten, kdo někdy seděl na radnici. Denně chodím domů v noci a na konci každého týdne si píšu, čím musíme zase v pondělí začít. Pro mě to, co bylo okamžitě viditelné, bylo již popsané ocenění učitelů. Vidět jsou např. i pokácené stromy a postupně se objeví i výsadba nových, chceme v příštích letech revitalizovat oba brodské hřbitovy, včetně újezdského, park Komenského, ale jak jsem již uvedla, vše postupuje pomalými kroky a já věřím, že s nástupem jarních dnů se vše nové začne postupně objevovat v otevřených prostorách města k radosti všech.

Budu šťastná, když se naši občané budou vracet radostně z ciziny domů, do svého města, tak jak si to kdysi přál Komenský, kterému se tento sen již nikdy nesplnil.