Platit čtvrt milionu? Díky, nechceme

Platit čtvrt milionu? Díky, nechceme
Veselí nad Moravou Zajímavosti 29 / 04 / 2010

Za odchodem Veselí nad Moravou z mikroregionu Ostrožsko jsou peníze

Mikroregion Ostrožsko má o člena méně. Ze svazku vystoupil jeho nejlidnatější účastník, město Veselí nad Moravou. Shodou okolností jde o město, jež nepatřilo před devíti lety k zakládajícím členům, ale které se k menším obcím a městům připojilo na vlastní přání v květnu 2002. Důvodem, proč už Veselí nepůjde společnou cestou s Uherským Ostrohem, Hlukem, Ostrožskou Novou Vsí, Ostrožskou Lhotou, Boršicemi u Blatnice, Blatnicí pod Svatým Antonínkem a Blatničkou, jsou peníze. Přesněji roční členský příspěvek.
Základní majetek svazku je tvořen členským vkladem všech členů, který představuje jednu korunu na obyvatele obce či města. Jedním z důležitých zdrojů příjmu jsou roční příspěvky. Ty se nyní získávají podle jednoduchého výpočtu dvacet korun krát počet obyvatel obce nebo města. Další cestou jak získat peníze jsou státní zdroje, mezinárodní projekty, dary, sponzorské příspěvky a hotovost získaná z vlastní činnosti.
„Vše vzniklo jako velmi banální záležitost, vysvětluje odchod Vilém Reichsfeld, místostarosta Veselí. „Na předposlední valné hromadě v Blatničce došlo k tomu, že se připomněly a řešily příspěvky na letošní rok. A my jsme na změnu nebyli připraveni.“
Veselí chtělo po účastnících kompromis - platit stejně jako Uherský Ostroh, druhý největší člen svazku. Tedy ne přibližně čtvrt milionu, ale zhruba 90 tisíc korun. „Najednou se objevil požadavek, ať začneme platit za každého obyvatele dvacet korun. Jednak jsme na to nebyli připraveni, navíc jsme ty peníze ani neměli k dispozici. V řadách naší koalice se navíc objevily jisté poznámky týkající se některých výstupů z mikroregionu Ostrožsko. Šlo především o tiskovinu, která ho propaguje. Nezbylo tedy nic jiného než ze sdružení vystoupit,“ řekl Vilém Reichsfeld.
Místostarosta Veselí dodal, že osobně by žádný problém s další účastí neměl. „Byl jsem ve sdružení členem dozorčí rady a za sebe říkám, že bych klidně pokračoval. I za starostu Veselí nad Moravou Jaroslava Hanáka, který byl členem správní rady mikroregionu, mohu říct, že by s dalším setrváním potíž neměl. Požadovaná částka ale v rozpočtu nebyla. Po dohodě a úpravách stanov jsme tedy členství ukončili a před třemi týdny jsme se rozešli. Vyhrotilo se to zbytečně. Myslím, že by pro mikroregion bylo lepší mít od Veselí devadesát tisíc než nic. Nyní se zbytečně rozčeří hladina veřejného mínění. Určitě budou existovat hlasy, které naše vystoupení budou vnímat jako škodu. My toho ale nelitujeme.“
I když oficiálně se negativní reakce ostatních členů svazku neobjevily, jisté výhrady tady jsou.
„Veselí vstoupilo do svazku ze zištných důvodů,“ říká například Josef Vavřík, starosta Blatnice pod Svatým Antonínkem. „A to ve chvíli, kdy potřebovali dotace na cyklostezku ve směru na Ostroh. Je pravda, že pokud má dvanáctitisícové město zaplatit 240 tisíc korun jako příspěvek, tak to může způsobit „pobouření na vsi“, ale když můžou zaplatit jiní… Podívejte se například na příjmy pokladny Veselí nad Moravou a Uherského Ostrohu. V Ostrohu jsou možná i pětkrát nižší. Veselí se navíc opakovaně nezúčastnilo valných hromad a správních rad, kde se o příspěvcích hlasovalo. Právě proto jeho zástupci o chystaných změnách nevěděli.“
„Nikdo tlak na jejich rozhodnutí nevyvíjel,“ řekl na adresu veselských zastupitelů Antonín Jelének, starosta Ostrožské Lhoty. „Bylo to samostatné rozhodnutí a já předpokládám, že zastupitelé vědí, co dělají.“
Starostka Blatničky Jarmila Hrušková tvrdí, že neúčast Veselí se na další činnosti mikroregionu nijak neprojeví. „Veselí je natolik velké město, že si peníze na své projekty dokáže získat z dotačních programů i samo. Naopak pro Blatničku, kde žije 450 lidí, je další členství zároveň důležité a potřebné. Pod hlavičkou mikroregionu dosáhneme na peníze snáz.“
Zdá se, že Veselí nad Moravou vystoupilo ze svazku v čase, kdy se daří bez větších potíží naplňovat „desatero“ hlavních činností mikroregionu. K těm patří:
1. Růst trvalé prosperity.
2. Zajištění dostupnosti veřejných i soukromých fondů a grantů pro realizaci strategie rozvoje.
3. Vytváření podmínek pro zajištění místní i regionální infrastruktury, identifikace pilotních projektů.
4. Vyhledávání možností financování jednotlivých projektů.
5. Přilákání investic do veřejného i soukromého sektoru.
6. Zpracování dlouhodobého strategického rozvoje mikroregionu.
7. Rozvoj regionálního informačního systému - databáze informací o obcích, rozvojových projektech, objektech, hospodářství, kultuře, demografii, cestovním ruchu apod.
8. Prosazování zájmů mikroregionu v rámci jiných právnických osob, státních orgánů a samospráv, zprostředkování kontaktů a spolupráce s obdobnými právnickými osobami apod.
9. Správa, údržba, obstarání a zajištění provozu majetku vytvořeného mikroregionem Ostrožsko ve spolupráci s městy a obcemi.
10. Propagace mikroregionu Ostrožsko účastí na veletrzích a výstavách cestovního ruchu a zajištění dostatečného a aktuálního informování o dění v mikroregionu Ostrožsko na internetových stránkách.
„Od doby, kdy se rozjely dotace ze státního zemědělského a intervenčního fondu, tak to začíná být zajímavé,“ řekl k tomu Josef Vavřík, starosta Blatnice pod Svatým Antonínkem. „Třeba loni jsme spravili jednu komunikaci a letos za pět set tisíc korun opravíme dětem hřiště. Kde dnes najdete tyto peníze?“

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace