Plečkaři bloudili kolem Gabčíkova

Plečkaři bloudili kolem Gabčíkova
Foto: pas  /  Zdravé plečkařské jádro.
Včelary Zajímavosti 14 / 07 / 2012

Mekoš zasej žádnú stopařku nesbalil, sedátko na dvojkole ostalo prázdné

S novou vlajkou, kam se nešťastnou náhodou vloudila ženská, vyrazila tlupa plečkařů na jubilejní, šestnáctou Plečkyádu. Proti proudu času s vidinou návratu do klidné doby (a bez bab) vyjelo na historických kolech patnáct cyklistů oděných do dobových kostýmů. Bloudili kolem slovenského moře, jak někteří nazývají veledílo Gabčíkovo-Nagymaros, plavili se, útočili na hasičských závodech a kvůli pivu dokázali zmalovat bujná prsa Slovenek i Maďarek!

Vlajka a gúgl v palici
Spolek plečkařů se sídlem ve Včelarech má kromě kroniky, pravidel i novou zástavu. Vlajka olemovaná zlatem byla z rukou prezidenta svěřena Radovanu Netenovi, novému vlajkonoši a zároveň korunovanému hledači trasy. Těžká funkce, přiznává autor praporu a kreslíř Ivan Křemeček. Trasa totiž musí být nenáročná, plná hospod, památek a svobodných ženských. Zároveň musí splňovat řadu přírodních podmínek jako vítr v zádech nebo vodní plochy pro koupaní.

Plečkaři mají tuhý řetázek
Stárnou s národem aj plečkaři? Pomluva! Posledních dvacet let se nijak neprojevilo na věku plečkařů, tedy až letos! Vždy mladé a usměvavé chlapce ze Včelar začali promíchávat účastníci z větších moravských a pražských měst, sem tam mezi ně zbloudil cizinec, a poslední měsíc dokonce začala generační výměna. Po nostalgii toužící nadějné mládí vystřídali po dobrodružství prahnoucí strýcové. Letos na trať vyrazil nováček a v historii nejstarší plečkař Jara Mancl.

S kolem mezi půlkami
Zápisné je jasné, kostým je daný, nálada je vždy světová, jenže ... Ortodoxní jádro plečkařů letos přišlo s křtem nováčků. Nejen strýc Mancl, ale i kytarista Skupina Šupina a jediný cizinec Robo z Lietavy museli v nejmenované slovenské hospůdce donaha a ostatní jim přes prdele jezdili na bicyklu. Důležitá byla kvalita otisku pláště na řiti, s úsměvem vzpomíná prezident, který si prý doma zapomenul razítka, tak improvizoval. Když následně nováček udržel i kolo mezi půlkami, byl přijat. Není jednoduché stat se plečkařem..., s důležitosti dodal mladší z Křemečků.

Proti trudnomyslnosti
Míč? Zastaralé! Hudba a pivo léčí, a když to neklapne, je tu slovenský psycholog.
Přemek z Brna měl konkurenci, kytaristu Skupinu Šupinu. Přemkův jediný song, přirovnatelný ke španělské lidovce, jejž dokola dokáže s dlouhým sólem hrát i dvě tři hodiny a zaplnit tak celý večer, najednou doplnily i tradiční a netradiční Šupinovy písničky.
Pokud hudební terapie na indisponovaného plečkaře nezabrala, nastoupil jediný cizinec v pelotonu, nacionalista Robo zo súsedného Slovenska. Psycholog výpravy, který nebyl z trasy vůbec nadšen! Zato dokázal plečkařům vhodně zvolenými slovy pomoci, když jim bylo horko nebo už nemohli dopít pivo ... Také hromadně tlumil deprese při návratu k manželkám.
Je mi, jako kdybych poprvé jel z pionýrského tábora zamilován do prsaté blondýny ..., shrnul první Plečkiádu mladý Slovák.

Kam, chlapci? K slovenskému moři, teta
Start se rovná rituálu. Společné foto u praplečky, poté u kapličky, předání sponzorských darů a hymna Švihák lázeňský. Profesionální plačky manželek nakopnou plečkaře a neustálé šlapání do pedálů je přibližuje dopravnímu uzlu Starého Města.
Vlak na jih má deset minut zpoždění, důvod zajít na jedno a rum. Že není? Tak dají dvě... Dalších deset minut sekery přidají plečkaři při naloďování. Dostat Mekošovo dvojkolo do vagonu se rovná technickému zázraku.
Lidi nám mávali, měli z toho komedii, usmívají se cestovatelé nad reakcemi lidí, dotazujících se, proč už se nejede ...
Přestup v Břeclavi, občerstvení a směr hlavní město Slovenska!
Bratislava a okolí. Krásný rovinatý terén a plečkaři přes most SNP míří k jižním hranicím s neoblíbeným sousedem, alespoň Robo to tak cítí.
Město střídá příroda, mohutný Dunaj jeho slepá ramena. Po hlavu v kopřivách slováčtí plečkaři zdolávají jezy, kde je proud tlačí do lýtek, ruší rybáře, kteří utíkají před hlukem velkoměsta. Čekal bych tu všecko, lišku, medvěda, ale vás ne! překládá Robo z maďarštiny od zbloudilého lovce ryb. Je z toho tak překvapený, že dokonce prezidenta Pepína i s jeho ochrankou povozí loďkou po slepých ramenech Dunaje.

Trhli rekord hřiště
Kde všude zanechali plečkaři stopy? Na trojmezí rakouské, maďarské a slovenské hranice, kam se škrábali před dálniční most, na kterém mávali na kamioňáky jako malí kluci... na bývalých celnicích, kde natočili video o setkání Moraváků a Slováků ... ve slovenské dědině Bodíky, kde založili Slovácký dobrovolný plečkářský sbor, i když nikdo z nich nebyl hasičem, a dokonce v retroplavkách místo uniforem trhli rekord hřiště ... v několika hospodách, kde zmalovali servírkám prsa tak, že jim nosily pivo zdarma ... na oslavě příhraniční obce zazpívali maďarskému publiku hymnu Švihák lázeňský ... v Bratislavě navštívili sochařské muzeum a fotili se u starých parních mašin ...

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace