Prázdninové výlety

Prázdninové výlety
Foto: strani.cz
Slovácko Zajímavosti 05 / 08 / 2016

Mikroregion Bílé Karpaty

Jsou územím s nejvyšší pestrostí a početností zastoupení orchidejí ve střední Evropě. Mezinárodní kvality tohoto území ocenilo také UNESCO, které je v roce 1996 zařadilo na seznam biosférických rezervací. Pěší turistikou se můžete vydat po mnoha značených trasách Klubu českých turistů nebo naučných stezkách. Cykloturisté mohou projet dálkovou Beskydsko-karpatskou magistrálu nebo zvolit některou z regionálních tras, například trasu podhůřím Bílých Karpat nebo okružní trasu Bílými Karpaty z Uherského Brodu.
Ke koupání na Uherskobrodsku můžete využít třeba Nivnickou riviéru, vodní nádrž Ordějov u Suché Lozi, která je vhodná také k rybolovu, nebo navštívit oblíbený aquapark Delfín a další sportovní atrakce.

Jak se rodí sklenička?
Ve Strání-Květné můžete s dětmi i teeanagery navštívit hned dvě sklárny s tradiční ruční výrobou skla. Prohlídka bude pro ně jistě zajímavá a můžete si při tom připomenout oblíbený film Krakonoš a lyžníci. Sklárny Květná jsou velkým podnikem, který nabízí pohled do tradiční sklářské továrny. Jak se rodí sklo, uvidíte v rodinném sklářství Ladi Breznického v části Květná.
Sklárny Květná - počátek historie skláren ve Květné je spojen se šlechtickým rodem Lichtenštejnů. Sklárna ve Květné je nejstarší sklárnou na Moravě a řadí se k nejstarším sklárnám v celé České republice. Už 200 let se specializuje na ručně foukané sklo, které se zdobí broušením, leptáním, malováním, rytím, pískováním. Letos se Den otevřených dveří  koná v sobotu 13. srpna od 8.00. Individuální prohlídku je možné zajistit po telefonické domluvě (tel.: 572 619 111).
Sklárna Ladislav Breznický - rodinná sklárna se orientuje na tradiční výrobu tenkostěnného uměleckého a užitkového skla. Možná individuální prohlídka po telefonické domluvě (tel.: 774 939 496).

Za vodou a prameny
Ochutnejte Cicůrek v lokalitě Ořechov - jedná se o pramenitou horskou vodu, která vyvěrá v části Květné. Voda je čistá a velmi chutná. Snad proto si ji oblíbily zdejší maminky a chodí si na ni s lahvemi pro své děti. Cicůrek je jedním ze zastavení Naučné stezky Květná, která začíná u Skláren Květná úvodní tabulí. Je to převážně přírodovědně zaměřená naučná stezka, na 9 zastaveních (+1 odbočení) představuje přírodu luk, pastvin a lesů severovýchodního úbočí Velké Javořiny ve Straňanské kotlině, vede dál polní cestou loukami a pastvinami k přírodní památce Mechnáčky, kde panel informuje o rostlinách a živočiších, kteří se zde vyskytují. Dále pak k lesnímu močálu U sladké jabloně, kde panel seznamuje s obojživelníky Karpat, následně, při hranici se Slovenskem, pokračujete k předposlednímu zastavení u potoka Kaštinka, které představuje živočichy potoků a houby Bílých Karpat. Stezka pokračuje k mostku na říčce Klanečnici a do Květné k hlavní silnici, kde je poslední zastávka seznamující se životem v obci Strání-Květná a přibližující Javorinské slavnosti a myšlenku bratrství Čechů a Slováků. Stezka je vhodná pro pěší i cyklisty a je dlouhá 7 km.

Na Javorinu na kole i pěšky  
Velká Javořina je se svými 970 m n. m. nejvyšší horou Bílých Karpat. Vrcholem hory prochází hranice mezi Českou a Slovenskou republikou, proto se také na tomto místě již od 19. století konají setkání Čechů a Slováků. Tento vrchol má svou magickou přitažlivost, proto jistě stojí za to udělat si na něj výlet.
Přístupových cest je několik, z nichž nejfrekventovanější je z vesnice Květná, po zelené turistické značce. Můžete se dopravit také autem ze slovenské strany či na kole přímo ze Strání.
Další trasa pro kola i kočárky vede od Kamenné boudy ve Strání. Půjdete souběžně s červenou turistickou značkou, avšak ta hned za Kamennou boudou odbočuje doleva nahoru do lesa úzkou pěšinkou s kořeny, proto se držte cyklotrasy - není kam zabloudit. Cesta se vine celou dobu lesem. Minete peřejky Kamenného potoka, altánek a vyjdete z lesa na louku, odkud už je vidět vysílač v plné kráse a výhledy do širého okolí.
Občerstvit se můžete na Holubyho chatě. Vrcholová část Javorina s původními bukovými lesy je součástí národní přírodní rezervace Javořina, která zahrnuje pralesovitý porost na vápenitém flyši severního svahu a společenstvo horské louky na vrcholu a severním svahu Velké Javořiny. Od roku 2008 je současně na ploše 165 hektarů vyloučen jakýkoli zásah do lesního porostu, na Javořině byl vyhlášen prales.

Netradiční výstup i z Vápenek
Zajímavý je ale také přístup z vesnice Vápenky na Veselsku, kam se dá pohodlně dostat autem i autobusem.  
Zaparkovat se dá u velmi příjemného penzionu U Černého potoka, kde se po sestupu můžete občerstvit. Od konečné zastávky ve Vápenkách (490 m n. m.) vede modrá turistická značka příjemnou asfaltovou lesní cestou, kterou ocení zejména cyklisté. Po 2,5 km se u odpočívadla asfalt mění v lesní cestu, která je schůdná v každém ročním období. V polovině výstupu se vám otevřou první výhledy do údolí.
Pokračujte užší lesní pěšinkou další 2 km stále vzhůru až k dalšímu odpočivadlu U Zabitého, kde se stezka napojuje na lesní asfaltovou cestičku. Tady si můžeme vybrat závěrečný úsek výstupu - buď zvolíte výstup po navazující cyklostezce, která vede na vrchol, nebo vystoupáte kolem pramene Veličky pralesem NPR Javořina.

Rozhledna Jelenec
Bývalá vojenská věž s impozantním výhledem na Bílé Karpaty se nachází na stejnojmenném vrchu (925 m n. m.) v národní přírodní rezervaci Velká Javorina při česko-slovenské hranici a je součástí hlavního hřebene chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Několikapatrová konstrukce je zpřístupněna po kovových žebřících, a to pouze na vlastní nebezpečí! Z vyhlídkových plošin se nabízí perfektní kruhový rozhled do vzdálené krajiny a do bukového pralesa pod rozhlednou.

ZAJÍMAVOSTI

Nová hora
Vrchol se vypíná nad Květnou. Nová Hora poskytuje zajímavé výhledy, navíc se na jejích jihozápadních svazích rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace, na jejím severovýchodním úbočí naleznete dvojici minerálních pramenů s dlouhou historií užívání. Jedná se o členité území, tvořené komplexem lesíků, křovin, luk, pastvin a žlebů o rozloze 29,6 ha, v nadmořské výšce 380-510 m n. m.
Janáčkův pramen (Březovská kyselka) - pramen železité vody mezi obcemi Strání a Březová. Nejjednodušší je přístup od rozcestí Staré Díly pod Březovou (asi 1 km). Nedaleko pramene se nachází dokonce i parkoviště pro automobily. My ale doporučujeme procházku přímo z obce Strání. Nebo po zelené turistické z Květné od sklárny.

Rozhledna nad Korytnou
Přes kopec ze Strání se nachází Korytná se svou rozhlednou. Tu najdete na vrcholku Obecnice (597 m) a nabízí nejhezčí rozhled ze všech šesti třináctimetrových rozhleden mikroregionu Východní Slovácko. Rozhledna umožňuje výhled na Vizovické vrchy, Chřiby, Brdo, oba Lopeníky a Uherský Brod.
Rozmístění dřevěných vyhlídek:
• Vlčnov - rozhledna u křižovatek cesty Hraběcí a od búd
• Korytná - rozhledna pod Horní loukou
• Bánov - rozhledna nad Královem
• Bystřice pod Lopeníkem - rozhledna Nad Vojanskú
• Nivnice - rozhledna u kapličky Nejsvětější trojice
• Suchá Loz - rozhledna ve Vápenkách (v k. ú. Březová u hranice se Suchou Lozí)

Muzeum zvěrokleštičů v Komni
Obec Komňa v Bílých Karpatech na Uherskohradišťsku otevřela unikátní muzeum, které přibližuje život takzvaných zvěrokleštičů neboli miškářů v druhé polovině 19. století. Dnes již zaniklé řemeslo bylo právě v Komni, která je známá také jako možné rodiště Jana Amose Komenského, nebývalé rozšířené. V době největšího rozmachu zde žilo až 220 provozovatelů tohoto řemesla. Důvod byl prý velmi prozaický. Místní region byl velmi chudý, obyvatele horko těžko uživilo zemědělství. Hledali tedy „díru na trhu“ a zjistili, že zvěroklestičů je nedostatek a že jde o výnosné řemeslo. Komňa se brzy stala „centrem“ zvěroklestičů. Místní muži za prací putovali po celé Moravě a často i po Evropě a domů přinášeli nejen slušný výdělek, ale i pokrok a nejnovější zkušenosti a vymoženosti.
Zvěrokleštičem byl v minulosti nazýván řemeslník, který zbavoval hospodářská zvířata pohlavních žláz. V některých oblastech se také vžil pojem miškář či švihák. Z dnešního pohledu možná až morbidně vyhlížející téma kleštění dobytka bylo životně důležité. Kleštění totiž bylo nutnou podmínkou úspěšného hospodaření: zvířata byla po zákroku klidnější, a hospodáři je tedy mohli lépe využít pro práce na poli a chov na maso. Expozice se nachází ve 150 let starém domku, v němž skutečně kdysi žila rodina zvěrokleštiče. V roce 2008 byl prohlášen kulturní památkou. Prohlídky s průvodkyní jsou na požádání na tel. 736 750 250. (Pokud se nestihnete objednat, můžete zkusit štěstí a zaklepat ve vedlejším domku, kde průvodkyně bydlí.)  

Naučná stezka Lopeník
Pro pěší turisty i cykloturisty je báječnou příležitostí k poznání oblasti bohatá síť naučných stezek. Naučná stezka Lopeník představuje na osmi zastaveních přírodu a život lidí v krajině Moravských Kopanic pod Velkým Lopeníkem. Je vhodná pro pěší i pro cyklisty, délka trasy je 7,5 km.

Okolo Hrozenka
Naučná stezka je podobně zaměřená, s větším důrazem na přírodu a folklor Moravských Kopanic, jejichž jádrem prochází. Trasa vede ze Starého Hrozenkova nad Vyškovec a odtud přes Vápenice zpět do Starého Hrozenkova. Na 18 km je rozmístěno dvanáct zastavení. Tuto náročnou trasu s velkým převýšením lze rozdělit na dva menší okruhy.

Naučná stezka Květná
Představuje v devíti zastaveních přírodu a kulturu oblasti pod Velkou Javořinou. Je vhodná pro pěší, pro cyklisty i běžkaře a lze ji absolvovat i na koních. Délka trasy je 7 km.

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist