Přijít o střechu nad hlavou nebo se potýkat s duševní nemocí může každý z nás

Přijít o střechu nad hlavou nebo se potýkat s duševní nemocí může každý z nás
Foto: archiv  /  ilustrační foto
Zlínský kraj Zajímavosti 15 / 05 / 2025

Co se musí stát, abyste přišli o střechu nad hlavou? Někdy stačí málo – důvěra v nesprávné lidi, nešťastné rozhodnutí nebo neovlivnitelná náhoda. Lidé, kteří končí na ulici, v ostatních vyvolávají opovržení, vztek i nezájem. Podobně se na ně díval i Petr, dokud sám nepocítil, jak snadné je ztratit domov.

Petr pracoval jako údržbář ve Vsetíně. Příjmy neměl velké, ale byly stabilní. Pokryly nájem, jídlo a základní potřeby, nic však z výplaty nedokázal ušetřit. Jednou očekávaná výplata nepřišla. Šéf sliboval, že vše napraví, ale nic se nestalo. Petr proto sáhl po rychlé půjčce. A pak po druhé, protože ani další výplatu nedostal. Po šéfovi se slehla zem. Petr neměl na nájem, přespával u přátel. Čím dál častěji hledal úlevu v alkoholu.

Pomalu se smiřoval s vidinou života na ulici, protože si sám nedokázal pomoci. Jednou mu kamarád řekl o své sestře Eleně, která jako sociální pracovnice nabízí konzultaci lidem bez domova. Petr se s ní spojil, Elena s ním prošla jeho situaci a navrhla vhodný postup, jak ze všeho ven. Díky ní si Petr zajistil krizové bydlení, dluhové poradenství a s pomocí dalších úřednic také našel novou práci. Může si dovolit bydlet v pronájmu a nemusí už přespávat u přátel. Jeho život dostal díky sociální pracovnici nový směr. 

Představte si, že jste mladí, plní ideálů a plánů. Máte skvělou práci, podporující přátele, partnera, s nímž plánujete kupovat byt a zakládat rodinu. Váš život se ale najednou razantně změní. Je vám totiž zjištěna duševní nemoc. A vše se sesype jako domeček z karet.

Právě to postihlo Radku, mladou ženu z Kroměříže. Začalo jí připadat, že se na ni lidé zvláštně dívají, kolegové o ní mluví za jejími zády, přátelé se tváří podezřívavě. Každý posměšek patřil jí. Začínala mít pocit, že jí všichni chtějí ublížit. S partnerem si přestávala rozumět, její pocity nechápal. Radka se stranila lidí víc a víc, zůstávala doma, nezvedala telefony přátelům ani nadřízenému z práce. Její partner měl obavy a přesvědčil ji, aby vyhledala pomoc lékaře.

Když psychiatr diagnostikoval paranoiu, Radčin život i život jejího přítele a rodiny se obrátil vzhůru nohama. Jeden z lékařů Petrovi doporučil, aby situaci řešil také se sociální pracovnicí. Díky ní si začala Radka a její bližní uvědomovat, že diagnóza duševní nemoci není konec života, jen začátek jiného, s nímž mohou pomoci právě i sociální služby.

Ve Zlínském kraji žije 7 000 lidí ohrožených ztrátou domova a 5 000 lidí s duševní nemocí. Jsou v situaci, do níž se může dostat kdokoli z nás. Nezavírejme před nimi oči a raději jim pomozme překonat těžkou životní situaci. Znáte někoho, kdo prožívá podobný příběh jako Petr nebo Radka? Řekněte jim o projektu „Nejste na to sami“. Sociální pracovnice mohou v rámci projektu nabídnout individuální pomoc tam, kde je skutečně potřeba.

S čím vším vám sociální pracovník/pracovnice pomůže?

Při psychických obtížích – když vám není dobře na duši

Při hrozbě ztráty bydlení – prevence života na ulici a rady, jak se z něj dostat

Péče o blízkého – v krátkodobých i dlouhodobých situacích

Pomoc rodinám – péče o dítě s handicapem nebo poruchou autistického spektra

Podpora v krizi – ať už je vaše situace jakákoliv, má své východisko

 

Kontaktujte nás na vašem nejbližším městském úřadě nebo na www.nejstenatosamizk.cz.

 

 

 

 

Tagy článku

TOPlist