Prvního máje vás rozesměje Vinetůůůů!

Prvního máje vás rozesměje Vinetůůůů!
Foto: Marek Malůšek  /  Režisér Robert Bellan.
Uherské Hradiště Zajímavosti 26 / 04 / 2017

Robert Bellan: Prakticky jsme se při zkoušení smáli pořád...

Přesně na 1. máje se v kině Hvězda chystá velkolepá premiéra komedie Vinetůůůů! divadla Pecka, na motivy knih Karla Maye a filmů Haralda Reinla. Autor a režisér Robert Bellan připravuje představení plné nadsázky a humoru z Divokého západu. Diváci uvidí hereckou partu ve složení Jiří Hejcman, Martin Hudec, David Macháček, Martin Vrtáček, David Vaculík ze Slováckého divadla a hostující rocker Vlastimil Killy Mahdal. Režisérovi jsme položili týden před premiérou několik otázek.

Je týden do premiéry - jak se cítíš?
Mám smíšené pocity. Na jednu stranu se hodně těším, až to herci „rozbalí“ před diváky. Na stranu druhou mám jisté obavy, jak diváci tuto naši lehce parodickou variantu mayovské klasiky přijmou. Ale těšení řekl bych, že převažuje.

Je to přesně tak, jak jsi chtěl?

Na to, abych vyslovil nějaké osobní hodnocení, nám ještě pár zkoušek zbývá. Už teď je ale jisté, že dělám, co mě baví, a vypadá to, že to baví i herce. Což jsem chtěl od začátku - aby celý projekt byl pro všechny zúčastněné zábava. Nejsem totiž zastáncem teorie, že aby vzniklo něco umělecky hodnotného, musí tvůrci trpět. Především ale doufám, že nebudou trpět diváci a budou se bavit taky.

Nasmáli jste se při zkoušení?

Prakticky jsme se smáli pořád. Teda krom krátkých přestávek, kdy jsme jedli cheescaky paní Bartošové. Díky, Moniko! Můžeš je přijít ochutnat do od června otevřené kavárny Uprostřed v Prostřední ulici. Jsou fakt skvělé, během zkoušení, kdy je autorka testovala na hercích i na mně, jsme všichni přibrali minimálně dvě kila.

To věřím, ale zpět k Vinetůůůovi. Je nějaká scéna, na kterou se vyloženě těšíš?
Vyloženě se těším na scénu, kdy J. Hejcman jako Vinnetou učí Shatterhanda (M. Hudec) lovit ryby. Tato částečně improvizovaná výuka mě dostane vždycky. Hlavně když při tom Vinnetou používá slovácké odborné rybářské termíny, jako je třeba „rosňál“ (žížala).  

Je jasné, že Vinetůůů bude srovnáván s Rychlými šípy - jsi na to připravený?
Všechny mé inscenace jsou tak nějak porovnávány s Rychlými šípy. Rychlé šípy jsou však samostatný fenomén, který asi už nic nepřekoná, takže já osobně to už dávno nijak neřeším. Je ale pravdou, že co se týká způsobu parodování obecně známé předlohy, bude hra Vinnetůůů! Rychlým šípům asi nejpodobnější.

Rychlé šípy si žijí vlastním životem. Fórky se posunuly do jiné dimenze - pozorovala jsem tě na nějakém jubilejním představení a zrovna moc ses nesmál. Máš radost, nebo tě spíš štvou fórky kluků, kteří si tam leccos přidávají?
Těžko se smát po tolikáté stejnému. I když to vypadá jako nechtěná improvizace, většina z „odbourávacích“ fórků je předem domluvená a dělají se na stejném místě už řadu let. Když už něco vznikne spontánně, je to osvěžující pro herce i pro diváky. A nepřekročí-li to míru vkusu i pro mě, bavím se. Jen se prostě už nesměju tak nahlas.

Nebojíš se, že to tak dopadne i s Vinetůůůem?
Nebojím. Těším se! Pokud budou herci hrát Vinetůůůa tak dlouho a budou mít představení tak zažité, že budou mít čas a chuť na fórky, budu jen rád.  

V loňském roce jsi oslavil abrahámoviny - cítíš se už dospěle?
Dospěle ani ne, připadám si s tímhle věkem jaksi nepatřičně. Pořád vymýšlím kraviny, střílím z luku po sousedovi, ukazuju hercům jak tančit verbuňk a country tanec a peru se s dcerou. Jen jsem dřív unavený, bolí mě klouby a hlava a nepřečtu bez brýlí nápojový lístek. A místo fotbalu hraju golf.

Co sis nadělil k životnímu předělu?
Nic jsem si nenadělil, všechno mám. Rodinu, práci, která je mým koníčkem, přátele i peníze. Jediné, co nemám, je klid. Pořád mě něco nutí o čemsi dumat, pořád něco řeším, klidně věci, které budou k řešení až za dva roky. Takže pokud bych mohl, nadělil bych si schopnost „vypnout“ hlavu a dokázat chvíli nemyslet na nic.

Ve které roli se cítíš líp - jako herec, režisér či spisovatel?
To je jednoduché. Herec už nejsem šestnáct let, jen občas zaskakuju v RŠ. Spisovatelem jsem se nikdy necítil, i když jsem napsal jednu knížku a pár divadelních her. „Spisovatelství“ je výjimečná profese a disciplína, ke které mám velkou úctu, a to moje psaní je jen takovou nedokonalou odbočkou spojenou s divadlem a režírováním. No a právě to režírování, bych řekl, je pro mne tou rolí, v které se cítím nejlíp. Poznám to podle toho, že když režíruju, jsem šťastný. Když teda zrovna někdo z herců neprudí. (smích)

Neplánuješ od svého charakteristického humoru přejít k vážnějším věcem?
Zatím to tak nevypadá, z divadel mě oslovují na komedie a i já sám dělám autorské divadlo, kde je humor podstatnou složkou. I když třeba ve Vinetůůůovi divák uvidí i velmi smutné scény. Je to klasika a já cítím k autorovi předlohy velký respekt a zodpovědnost, takže vím, že některé postavy prostě umřít musí! Co nadělám, no. Jen prosím diváky, aby se tomu nesmáli, to fakt není vtipné! To jsme nechtěli!

Na co se těšíš po premiéře Vinetůůůa?
Na konci května pojedu se souborem Východočeského divadla v Pardubicích a mým představením Normální debil na festival do Německa. Na to se těším hodně. Text hry se bude překládat do němčiny a poběží v titulcích nad jevištěm. Jen nevím, jak některé věty jako například „Kurva, piča, kokot!“ budou v němčině znít. No snad si s tím překladatelé poradí. (smích) Potom budu celé léto odpočívat a pomalu se připravovat na hostovské režie, které mě čekají v divadlech v Pardubicích, Mostě a Praze. A taky třeba konečně dopíšu knížku Normální debil II. Na konci první knížky jsem totiž neprozřetelně napsal To be continued a pořád se mě někdo dotazuje, jak to bude pokračovat a kdy bude druhý díl. Já nevím! Ale možná se zamyslím a fakt to napíšu. To be continued!

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist